TREST DOMÁCÍHO VĚZENÍ

je alternativním trestem, který byl s účinností od 1. 1. 2010 zaveden novým trestním zákoníkem a který rozšiřuje škálu alternativních trestů, jenž je možné ukládat dospělým za spáchané trestné činy nebo mladistvým za spáchaná provinění. Tento trest je v trestním zákoníku uveden jako druhý nejpřísnější za trestem odnětí svobody. Podmínkou jeho uložení je písemný slib pachatele, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly trestu poskytne veškerou potřebnou součinnost.

Ukládání a výkon trestu domácího vězení jsou upraveny v trestním zákoníku § 60 a § 61 zákona č. 40/2009 Sb. a v trestním řádu § 334 a) až § 334 g) zákona č. 140/1961 Sb.

Soud může uložit trest domácího vězení v maximální výměře až na dvě léta nebo v extrémních případech přeměny některého z jiných trestů až na pět let. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době stanovené soudem tak, aby výkon trestu nebránil zaměstnání odsouzeného, potřebné lékařské péči či účasti na bohoslužbách i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soud také může odsouzenému uložit přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život či nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Jde-li o mladistvého pachatele či pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud uložit též některá z výchovných opatření, např. dohled probačního úředníka (§ 15 až 20 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, Zákon č. 218/2003 Sb.). Odsouzený je povinen hradit náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení, jejichž výši upravuje Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Počátek výkonu trestu domácího vězení stanoví soud tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti. Změny v místě výkonu trestu domácího vězení a čase, ve kterém je odsouzený povinen jej vykonávat, jsou možné pouze ze závažných důvodů a závisí na rozhodnutí soudu. V odůvodněných případech může soudce rozhodnout také o odkladu nebo přerušení výkonu trestu.

Trest domácího vězení lze také uložit jako přeměnu peněžitého trestu § 69 odst. 2a TZ, trestu obecně prospěšných prací § 65 odst. 2a TZ a trestu odnětí svobody § 57a TZ.

Podmíněné propuštění s uloženou povinností, aby se propuštěný zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části a jeho právní úprava

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ve věznici s uloženou povinností, aby se odsouzený zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části je jedním z dalších způsobů rozšíření a diferenciace alternativních trestů vedoucí ke snižování vězeňské populace.

Ukládání a výkon povinnosti, aby se propuštěný zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části, jsou upraveny v trestním zákoníku § 89/1 a § 89/2 a § 60 a § 61 zákona č. 40/2009 Sb. a trestním řádu v § 334 a) až § 334 g) zákona č. 140/1961 Sb.

Soud může uložit podmíněně propuštěnému z trestu odnětí svobody povinnost zdržovat se v určené době ve svém obydlí v maximální výměře až na jeden rok. Tato povinnost spočívá v nutnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době stanovené soudem tak, aby výkon povinnosti nebránil zaměstnání odsouzeného, potřebné lékařské péči či účasti na bohoslužbách i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soud také může odsouzenému uložit další přiměřené omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život či podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.

Počátek výkonu povinnosti zdržovat se v určené době ve svém obydlí stanoví soud okamžitě po podmíněném propuštění z výkonu odnětí svobody. Změny v místě výkonu povinnosti domácího vězení a čase, ve kterém je odsouzený povinen jej vykonávat, jsou možné pouze ze závažných důvodů a závisí na rozhodnutí soudu.

Příprava k uložení trestu – předběžné šetření

Důležitou činností probačního úředníka před uložením trestu domácího vězení nebo povinnosti zdržovat se v rámci podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v určené době ve svém obydlí je realizace tzv. institutu předběžného šetření. Tato činnost směřuje ke zjištění důležitých okolností pro uložení tohoto trestu nebo povinnosti, tj. aktuálních bytových a sociálních poměrů pachatele a dalších okolností, které mají na případné uložení trestu domácího vězení nebo uložené povinnosti vliv. Spolupráce probačního úředníka a pachatele je podmíněna jeho souhlasem a je uskutečňována v těch případech, u kterých jsou splněny podmínky pro uložení tohoto trestu nebo povinnosti.
Probační úředník může na základě provedení základní analýzy rizik a potřeb pachatele a zjištění potřeb a zájmů oběti trestného činu navrhnout soudu uložení přiměřených omezení nebo povinností obviněnému.

Práce s poškozeným/obětí

Navázání spolupráce probačního úředníka s obětí trestného činu je průběžnou a nedílnou součástí jeho práce. Od prvého kontaktu s pachatelem se probační úředník zajímá o jeho postoj k oběti nebo poškozené organizaci, o jeho stanovisko náhradě škody a o jeho aktuální možnost vzniklou škodu uhradit. Svou spolupráci s obětí a pachatelem zaměřuje k nápravě vztahů narušených trestným činem včetně náhrady škody.

Kontrola výkonu trestu domácího vězení a uložené povinnosti zdržovat se v určené době ve svém obydlí u podmíněně propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody

Kontrolu provádí probační úředník formou namátkových kontrol v místě výkonu trestu, a to v době, kdy se má odsouzený podle podmínek trestu v určeném obydlí zdržovat. Za tímto účelem je odsouzený či propuštěný povinen na případné vyžádání probačnímu úředníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu. Po zavedení elektronického monitorovacího systému bude Probační a mediační služba spolupracovat s jeho provozovatelem. Namátkové kontroly mohou být doplňovány konzultacemi odsouzeného či propuštěného s probačním úředníkem na středisku Probační a mediační služby. Současně probační úředník odsouzenému či propuštěnému pomáhá při řešení jeho problémů formou poskytnutí odborné pomoci a poradenství s cílem vést odsouzeného ke spořádanému životu. Probační úředník je rovněž v kontaktu s rodinou odsouzeného či s osobami sdílející s klientem prostory obydlí, ve kterých odsouzený trest vykonává.

Postup v případě maření výkonu trestu

Každé neplnění podmínek výkonu trestu, nedodržování uložených přiměřených omezení a povinností sděluje probační úředník soudu. Pokud odsouzený maří výkon tohoto trestu, soud rozhodne o přeměně zbytku nevykonaného trestu domácího vězení v trest odnětí svobody. V případě maření uložené povinnosti zdržovat se v určené době ve svém obydlí informuje probační úředník příslušný soud. Na základě toho může soud rozhodnout o výkonu zbytku nevykonaného trestu odnětím svobody

V rámci českého justičního systému může být domácí vězení uloženo šesti základními způsoby.

Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 60 TZ – trest domácího vězení jako samostatně stojící trest
Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 89 odst. 1 TZ – tzv. „kvazi“ domácí vězení I jako soudem uložená povinnost při podmíněném propuštění současně s dohledem na počátku zkušební doby
Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 89 odst. 2 TZ – tzv. „kvazi“ domácí vězení II jako soudem uložená povinnost podmíněně propuštěnému ve zkušební době
Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 57a TZ – přeměna TOS jako přeměna trestu odnětí svobody na trest domácího vězení a to formou propuštění z výkonu trestu odnětí svobody po výkonu poloviny trestu.
Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 65 odst. 2a TZ – přeměna OPP jako přeměna trestu obecně prospěšných prací na trest domácího vězení
Zákon č. 40 / 2009 Sb. § 69 odst. 2a TZ – přeměna PT jako přeměna peněžitého trestu na trest domácího vězení

Výkon domácího vězení je upraven trestním řádem
Zákon č. 141 / 1961 Sb. § 334 a – g TŘ – výkon trestu domácího vězení


Kdy je možné trest domácího vězení uložit?

Vzhledem k závažnosti spáchaného přečinu na osobě a poměrům pachatele až na dvě léta

jako samostatný trest i vedle jiného trestu v případě, že je důvodné, že postačí uložení tohoto trestu a pachatel dá písemný slib, že bude plnit parametry tohoto trestu

jako samostatný trest, kdy uložení jiného trestu není třeba

Jaké jsou parametry trestu?

Povinnost odsouzeného zdržet se v soudem stanoveném časovém období v určeném obydlí v pracovních dnech a ve dnech pracovního klidu a volna
s přihlédnutím k pracovní době a cestě do práce
s přihlédnutím k péči o nezletilé děti
s přihlédnutím k osobním a rodinným záležitostem
Soud může povolit pravidelné návštěvy bohoslužeb a náboženských shromáždění
Kdy je možné povinnosti, aby se propuštěný zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části uložit?
I: Při podmíněném propuštění může soud současně s dohledem ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, stanovit povinnost trestu domácího vězení.
II: Podmíněně propuštěnému podle § 88 odst. 2 může soud uložit povinnost trestu domácího vězení.
Jaké jsou parametry této povinnosti?
povinnost podmíněně propuštěného, aby se zdržoval v určeném čase ve svém obydlí nebo jeho části


Kdy je možné přeměnu trestu odnětí svobody na trest domácího vězení uložit?

Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život.

Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 soud není vázán.

Jaké jsou parametry náhradní trest?

Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 soud není vázán.


Kdy je možné přeměnu trestu obecně prospěšných prací na trest domácího vězení uložit?

Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek za podmínek § 60 odst. 1 na trest domácího vězení.

Jaké jsou parametry náhradního trestu?

Každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení, maximálně na dvě léta.


Kdy je možné přeměnu peněžitého trestu na trest domácího vězení uložit?

Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest až na čtyři léta. Jestliže pachatel ve stanovené lhůtě nevykoná peněžitý trest, může jej soud přeměnit za podmínek § 60 odst. 1 na trest domácího vězení
Jaké jsou parametry náhradního trestu?
Náhradní trest domácího vězení až na dvě léta


Výkon domácího vězení - Zákon č. 141 / 1961 Sb. 334 a – g

a) Po právní moci rozsudku o uložení trestu je výkon trestu nařízen a je konkretizován počátek a místo výkonu tohoto trestu.
b) Kontrolu výkonu trestu zajišťuje PMS ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému.
c) Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího vězení sdělí probační úředník bezodkladně příslušnému soudu.
d) Z důležitých důvodů je možné výkon trestu na potřebnou dobu odložit nebo přerušit.
e) Z důležitých důvodů může být místo a doba výkonu trestu změněny.
f) Od výkonu trestu nebo jeho zbytku může být upuštěno za určitých podmínek.
g) O přeměně trestu domácího vězení v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh probačního úředníka nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. Odsouzený je povinen hradit náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení.

 


Ke stažení:

Trest domácí vězení informační leták
 

 
 

 

 

 

 

 

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Mimosoudní jednání řízené prostředníkem, mediátorem, za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost…
Slovník pojmů
Kontakty

Ředitelství

Probační a mediační služba

Hybernská 18

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty