Trest domácího vězení

Trest domácího vězení

je alternativním trestem, který byl s účinností od 1. 1. 2010 zaveden novým trestním zákoníkem a který rozšiřuje škálu alternativních trestů, jenž je možné ukládat dospělým za spáchané trestné činy nebo mladistvým za spáchaná provinění. Tento trest je v trestním zákoníku uveden jako druhý nejpřísnější za trestem odnětí svobody. Podmínkou jeho uložení je písemný slib pachatele, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly trestu poskytne veškerou potřebnou součinnost.

Ukládání a výkon trestu domácího vězení jsou upraveny v trestním zákoníku § 60 a § 61 zákona č. 40/2009 Sb. a v trestním řádu § 334a až § 334h zákona č. 140/1961 Sb.

Soud může uložit trest domácího vězení v maximální výměře až na dvě léta. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době stanovené soudem tak, aby výkon trestu nebránil zaměstnání odsouzeného, potřebné lékařské péči či účasti na bohoslužbách i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna. Soud také může odsouzenému uložit přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život či nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Jde-li o mladistvého pachatele či pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud uložit též některá z výchovných opatření, např. dohled probačního úředníka. Odsouzený je povinen hradit náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení, jejichž výši upravuje Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

Pozor! Od 18 . 3. 2024 Střediska Praha, Praha - východ a Praha - západ mění svoji adresu. Nově sídlí Na Míčánkách 1497/2A. Praha 10, 100 83.