Napsali o nás

Oběti najdou v Pardubicích bezplatnou pomoc

Publikováno: 20.04.2017

„Stát konečně splácí svůj dluh vůči obětem," komentuje Jana Vítková otevření Poradny pro oběti v Pardubicích. Právě ona lidem, kteří se vyrovnávají s následky trestných činů, pomáhá.

"„O obviněného se stát stará, poskytne mu bezplatnou ochranu v podobě obhájce. Oběť zůstává osamocená, neví na koho se obrátit, jak bojovat za svá práva," říká pracovnice poradny, která sídlí na Sukově třídě v budově PSN. Pomoc je pro oběti bezplatná. Provoz je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem, jde o projekt Probační a mediační služby České republiky.
Doposud se příchozí nejčastěji dotazovali na náhradu škody. Poradna je otevřena všem, obětem závažných i zdánlivě banálních trestných činů. Je určena lidem, které někdo okradl, podvedl, napadl, ale nejen jim. „Vyslechneme každého, kdo se cítí být obětí. Není podmínkou, aby jeho případ řešila policie," říká poradkyně Jana Vítková.
Obětem pomůže se základní orientací v trestním řízení, pomůže jim vyrovnat se s dopady trestného činu. V případech, které si to žádají, zprostředkuje bezplatnou krátkou psychoterapii, oběti zkontaktuje s advokáty a advokátními kancelářemi v Pardubicích, které poskytují konzultace zdarma.
„Postavení oběti je těžké. Žijete svůj život, věříte své iluzi bezpečného světa a najednou vám tento pocit někdo svévolně vezme. Zničí a zboří vše, co jste budovali a čemu jste věřili," popisuje pocity klientů Jana Vítková.
Oběti i zdánlivě nezávažných trestných činů se mohou dostat do těžkého psychického stavu a následkem prožitého traumatu skončit v pracovní neschopnosti. Ochromí je strach. „Nikdy se nemůžete zbavit vzpomínek na trestný čin, který vás zasáhl, ale můžete se s ním vypořádat tak, aby již ve vás nevyvolával emoce. Možnost probrat celou situaci a utřídit si myšlenky je dobrý začátek," vzkazuje pracovnice pardubické poradny všem, kdo trpí, ale váhají.
Za velice prospěšné považuje nové opatření, které vstoupilo v platnost v letošním roce. Stát může zvlášť zranitelné oběti poskytnout bezplatného právního zástupce, a to bez toho, aby musela dokazovat svou nemajetnost, jak tomu bylo dříve.
Pardubická poradna pro oběti sídlí na Sukově třídě čp. 1556, otevřeno má v pondělí a ve středu od 9 do 12 hodin a v úterý od 12.30 do 16.30. Ve čtvrtek po domluvě. Přijít může kdokoliv bez ohledu na bydliště, ale stejné poradny lze nalézt i ve Svitavách a v Ústí na Orlicí."

pardubicky.denik.cz Moje Pardubicko Pavlína Roztočilová

Na svobodě, ale uvězněni ve spirále dluhů.

Publikováno: 09.04.2017

Většina odsouzených nezvládá splácet své závazky

Propustí je z vězení a sesypou se na ně věřitelé. V této situaci se ocitá velká část lidí, kteří se dostanou na svobodu. Problémy s dluhy totiž v Česku má 70 až 80 procent odsouzených, vyplývá to z dat Probační a mediační služby. Ministerstvo spravedlnosti se kvůli tomu chystá spustit projekt dluhového poradenství pro vězně. Jenže přestože vězeň tyto informace má, často mu peníze, které si za mřížemi vydělá, na pokrytí dluhů nestačí.

„Když jsem opustila vězení, tak jsem měla dluhy za náklady vazby a za náklady trestního řízení. Také jsem dlužila nějakým soukromým subjektům, jako nedoplacený leasing,“ vyjmenovává 42letá Michaela.Bývalá narkomanka, která si odseděla 7,5 roku za výrobu a distribuci drog. Za mřížemi pracovala v prádelně, vydělala si necelé čtyři tisíce měsíčně. Peníze jí ale na splácení dluhů nestačily.Po loňském návratu na svobodu tak na ní čekaly exekuce. V Rubikon centru jí pomohli najít práci a zažádat o oddlužení. Pokud ho soud schválí, bude muset Michaela splatit asi 300 tisíc korun. „Vypočítalo se to tak, že bych za těch pět let zaplatila 96 procent pohledávek. Strhávali by mi asi 7700, takže by mi z výplaty zbylo asi 9300,“ dodává Michaela.Problémy s dluhy má přitom 70 až 80 procent odsouzených. Ať už vězňů, podmíněně propuštěných nebo třeba těch, co vykonávají obecně prospěšné práce. Vyplývá to z dat Probační a mediační služby, která dohlíží na zhruba 30 tisíc odsouzených. Počet těch, kteří jsou schopní něco ze závazků splatit, je přitom nízký.„Pouze jedna čtvrtina našich klientů je schopna splatit alespoň 3000 korun. Ve třetině případů se jedná o dluhy na výživném, následuje náhrady škody, exekuce a dluhy vůči soudu,“ vysvětluje mluvčí služby Kristina Labohá.Nejčastěji jsou v exekuci lidé v Ústeckém kraji, ukazuje mapa sítě dluhů Česka Radit vězňům s dluhy chce i ministerstvo spravedlnosti. Ve znojemské věznici připravuje pilotní projekt pro všech 200 odsouzených, kteří si tam odpykávají trest. Problémy budou s vězni řešit pracovníci neziskové organizace, kterou resort vybere v tendru. Projekt by měl začít ještě během jara.„Odsouzení v něm budou rozřazeni do několika skupin podle své situace a motivace tak, aby se k nim dostali informace, které potřebují nejvíce. Hlavním smyslem projektu je už během výkonu trestu naučit odsouzené řešit problém dluhů,“ popisuje mluvčí
ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.Pracovníci neziskové
organizace by měli pomoct vězňům dluhy zmapovat, sestavit plán oddlužení nebo třeba navázat kontakt s věřiteli.Nejčastěji jsou v exekuci lidé v Ústeckém kraji, ukazuje mapa sítě dluhů Česka Exekutoři přijdou o část příjmů. Snižují se poplatky za vymáhání menších dluhůOd tří let dluží miliony. Malému chlapci pomohl od exekutorů až Ústavní soud Na jednoho dlužníka připadá přes pět exekucí, loni jich bylo nařízeno 680 tisíc

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/1716706

I znásilněné ženy se potřebují dostat zpátky do života

Publikováno: 25.03.2017

Poradna pro oběti trestných činů pomáhá zvládnout těžkou životní situaci

Střední Morava – I když si to zřejmě málokdo myslí, obětí trestného činu se může stát kdokoliv z nás.
„Oběti trestných činů nejsou jen ti, kteří se setkali s násilím a fyzickým ublížením.
Je to kdokoliv, komu bylo ublíženo či mu byla způsobena majetková či nemajetková újma,“ říká Iveta Holomková, která působí v poradně pro oběti trestných činů. Tyto poradny jsou zřízeny probační a mediační službou v rámci projektu „Proč zrovna já? II“, který je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

* Co vašim klientům nabízíte?

Poskytujeme právní informace, psychosociální pomoc a zprostředkováváme další služby, např. psychologa. Nezastupujeme roli advokáta, ale pomáháme jim najít nejpřijatelnější způsob, jak zvládnout jejich nelehkou situaci, tak aby mohli žít život jako před trestným činem. Dáváme jim volbu, jaké kroky mohou učinit. Klientům poskytujeme například informace o průběhu trestního řízení, informujeme o možnostech náhrady škody, objasňujeme jim jejich práva v pozici oběti. Případně také můžeme zprostředkovat mediaci, kterou poskytují pracovníci PMS (mimosoudní ujednání mezi poškozeným a pachatelem, pozn. red.).

* Takže se snažíte vést první kroky poškozeného správným směrem?

Ano, pokud oběť trestného činu podá trestní oznámení, policie ji o jejích právech obeznámí. Jejich úkolem je ale zejména zjistit, zda byl spáchán trestný čin, a odhalit jeho pachatele. Proto poškozenému může předat kontakt na naši poradnu, kde mu můžeme podat doplňující informace. Často se lidé potřebují pouze jen doptat. Obrátit se na nás však mohou oběti v jakékoliv fázi trestního řízení.

* Máte podobné zkušenosti s vaší činností z minula?

Nová poradna je návazným projektem na první podobný projekt s názvem Proč zrovna já?, který se nám osvědčil. Jde tedy o II. část tohoto projektu. Naše poradny jsou v 55 městech po celé republice. I když se druhý díl tohoto projektu teprve rozbíhá, každopádně poradenství obětem poskytují znalé, proškolené, citlivé osoby, s profesionálním přístupem, které se klientům snaží pomoci v jejich situaci.

* Co mohou vaši klienti od vás očekávat?

Mohou se u nás obrátit na člověka, který se jim bude snažit pomoci unést jejich tíživou situaci. Naši pracovníci mají lidský a profesionální přístup. Od nás tedy mohou očekávat komplexní poradenství, které zahrnuje psychosociální poradenství a právní informace. Oběti se často stydí svěřit svému nejbližšímu okolí, rodině, bojí se, jak na ně bude pohlíženo. Jsou i osoby, které chtějí zachovat svou anonymitu. Pro všechny je ale důležité, aby věděli, že se u nás mají na koho obrátit.

* Jsou vaše služby zpoplatněny?

Chci zdůraznit, že veškeré služby našim klientům budou poskytovány bezplatně a také anonymně, mohou se tak na nás obrátit osobně v poradnách nebo prostřednictvím telefonu či e-mailu.

* S kým spolupracujete?

Spolupracujeme s orgány činnými v trestním řízení a dalšími organizacemi poskytujícími pomoc obětem – intervenčními centry, poradnami pro rodiny, sociálními odbory a dalšími organizacemi. Takže možnost naší pomoci je široká.

* Mohou se na vás obrátit o pomoc i příbuzní obětí trestných činů?

Ano. Evidujeme i tyto případy.

* Je rozdíl, když pracujete s oběťmi násilného trestného činu a jiného trestného činu?

Určitě ano. Patří do skupiny takzvaně zvlášť zranitelných obětí. Oběti domácího násilí budeme spíše směřovat na intervenční centra, která se vyloženě specializují na práci s nimi. Tam v rámci krizové intervence mají pro ně k dispozici i pomoc psychologa. S oběťmi sexuálních násilných činů pracujeme vždy velmi citlivě, takto závažné trestné činy mívají hluboké dopady na psychiku oběti. Všem obětem nabízíme i doprovod k jednotlivým orgánům činným v trestním řízení, v roli důvěrníka. Jsme jejich jakousi psychickou oporou. Nesmíme však do úkonů zasahovat. Důvěrníkem může být i zmocněnec, nejčastěji právník, který vstupuje do řízení.

* Kdo ještě se na vás obrací?

Například oběti majetkových trestných činů, oběti dopravních nehod nebo poškození při zanedbání povinné výživy. Mnohé z obětí mají tendenci shromažďovat informace a pak je vyhodnocují. V každém případě chci znovu zdůraznit, že se na nás může obrátit jakákoliv oběť trestného činu.

* Co se týká dětských obětí, pracujete i s nimi?

Ano, ty opět spadají do skupiny zvlášť zranitelných obětí. Na práci s dětmi je však specializován OSPOD, který hájí jejich práva a zájmy. Ten také úzce spolupracuje se soudem.

Oběti podle pohlaví

62 %

38 %

Údaje vychází z dat předešlého projektu, který se uskutečnil 5/2013 – 11/2015. Během tohoto časového úseku bylo v projektu evidováno 6 658 obětí, kterým bylo poskytnuto téměř 15 000 konzultací.

Rozdělení dle trestných činů

majetková 19 %

násilná 27 %

sexuálně motivovaná 6 %

ostatní 39 %

žádná 10 %

Potřeby obětí

jiné potřeby 5 %

právní informace 54 %

odškodnění 13 %

psychosociální podpora 28 %

ZDROJ: PORADNA PRO OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ

Olomoucký deník str. 4 Střední Morava JANA ZAVADILOVÁ

Pomáhají obětem zločinců, těm, jimž právo nepomůže

Publikováno: 17.03.2017

Lidé, kteří zažívají v životě různá traumata, mají už dnes větší zastání. Na pracovníky probační a mediační služby se obracejí zneužívaní, slabí či vystrašení. Často u nich najdou zastání

ÚSTÍ NAD ORLICÍ Ač si řada lidí spojuje instituci státní Probační a mediační služby (PMS) hlavně s dohledem nad vězni, její pracovníci ve Svitavách a Ústí nad Orlicí se snaží stále více pomáhat také obětem trestných činů. Také všem, kdo se cítí jako oběť, i když jejich případ nešetří policie. Tedy lidem, kteří zažívají doma nebo mimo domov fyzické a psychické násilí a někdy se i bojí o tom z různých důvodů mluvit.
Pracovníci jsou schopni obětem pomoci či poradit, kam se se svým problémem obrátit, nabízejí i kontakt s pachatelem třeba kvůli omluvě nebo finančnímu vyrovnání. Najdou oběti i bezplatného právního poradce a psychologa či mohou sami zastupovat oběť při jednáních s úřady jako jejich důvěrníci a zástupci. Za šestnáct let praxe mají spoustu zkušeností a zažili řadu případů, kdy pomohli obětem trestných činů. Záběr různorodých případů naznačuje, s čím vším mohou tito lidé obětem pomoci.
Hodně se jim třeba daří pomáhat ženám, jejichž bývalí druhové neplatí výživné na děti, jak jim uložil soud. „Většinou se nám je daří do půl roku rozhýbat, že začnou výživné na své děti platit,“ říká vedoucí střediska Robert Oláh.
„Také pomáháme těm, kterým dnes nový zákon umožňuje třeba zeptat se na to, kdy pachatele pustí z vězení. Nedávno jsme takto upozornili ženu, která byla obětí domácího násilí. Tím jsme ji připravili na to, že ji může viník kontaktovat. Odpadá tak šok z neočekávaného setkání. Pomohli jsme ženě vytvořit jakýsi bezpečnostní plán. Oběť se domluvila se sousedy na určitých znameních, a pokud by se třeba násilník objevil, dá do okna květiny nebo v určitém pokoji rozsvítí, což je signál volání o pomoc. A byli jsme s ní v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje Robert Oláh.

Nedokázala vyhnat tyrana. Chodil k ní tajně v noci

Nedávno se na PMS obrátila zlomená paní, která nebyla schopna dát vale muži, jenž ji psychicky týral. Ač se rozešli, tak se díky starým klíčům objevoval u ní doma třeba ve dvě hodiny ráno u postele. „Když otevře oči, tak tam sedí a dívá se na ni. Pak ji nechce pustit z domu. Ta paní potřebovala pochopit, že to není normální,“ říká Oláh. „Právě pro tyto lidi jsme rozjeli program Proč zrovna já? II. „Zprostředkovali jsme jí bezplatného právníka a psychologa. Překonala díky tomu obavy a strach se někomu svěřit a za dva měsíce přišla s tím, že podala na svého druha trestní oznámení,“ dodává Robert Oláh.
Pracovníci PMS v Ústí nad Orlicí zprostředkovávají i setkání pachatele s obětí. Nedávno třeba pomohli rozptýlit strach oběti z muže, který se nedávno vrátil z vězení. Byl v regionu známým násilníkem, nebál se používat vydírání, zbraně, užíval i jiné kriminální metody.
„Neměl v místě dobrou pověst. Už před jeho propuštěním jsme pracovali s jednou z obětí tohoto člověka. Poškozený zažil, že pachatel přišel do jeho bytu s vymahači, bili ho a pak mu vzali nějaké věci. Tento poškozený žil dlouhodobě ve strachu ze msty pachatele. My jsme s pachatelem po propuštění spolupracovali a z dohledu vyplynulo, že se ve vězení změnil. Asi po tři čtvrtě roku dohledu jsme zprostředkovali setkání oběti s pachatelem. Ten oběť ujistil, že jí nehrozí, že chce začít jiný život. Setkání přineslo oběti velkou úlevu a pocit bezpečí a jistoty,“ líčí probační úředník.

Posprejoval ženě auto kosočtverci. Dorazilo ji to

Pracovník služby Jindřich Čejka zase nedávno pomohl ženě, které mladý sprejer v jedné vesnici na Svitavsku kromě několika domů postříkal i její auto. Třemi velkými kosočtverci. „Ta žena ani tak nechtěla řešit své poškozené auto, ale osobně ji hodně zasáhlo, že se to stalo v situaci, kdy se jí doma rozpadá vztah s manželem, který měl často násilnické sklony a pil. Nedokázala se oprostit od myšlenek, že jí tak někdo něco naznačuje. Zprostředkovali jsme setkání sprejera a ženy, který ji ujistil, že šlo pouze o žert a s kamarády soutěžili, kdo toho více postříká. Té paní se tehdy hodně ulevilo,“ popisuje Jindřich Čejka. A dodává, že nejvíce ho těší, když si při takovýchto zprostředkovaných setkáních oběť a viník nakonec podají ruce. „Zažil jsem i situaci, kdy mladíci předali květinu ženě, do jejíž chaty chodili nelegálně kouřit v době, kdy ona byla doma v Pardubicích. Po námi zprostředkovaném setkání jí dokonce ta parta kluků podávala informace, jak to na chatě vypadá, a nepřímo se jí o chatu starala,“ usmívá se Čejka. Pracovníci PMS mohou také pomoci při takzvaném prohlášení oběti o dopadech trestného činu. „Obrátil se na nás třeba muž, kterému viník poškodil starou tatrovku veterána tak, že byla na odpis. A výše škody podle odborného posudku se mu nelíbila, ten pán se z toho vyčíslení málem zhroutil. Vysvětloval nám, že to auto bylo dědictví po prarodičích, pracoval na něm celé víkendy. Jeho žena nám řekla, že auto bylo jeho druhá manželka. Pomohli jsme tomu pánovi dát dohromady takzvané prohlášení oběti. Díky němu soud došel k závěru, že auto mělo pro poškozeného specifický význam a přiznal mu kromě jiných škod i dalších 55 tisíc korun jako nemajetkovou újmu,“ říká Oláh.

Přišli o syna. Uprchlého pachatele „hledal“ i viník

Úředníci pomohli s vypracováním tohoto prohlášení také rodičům, kteří přišli o svého mladého syna, kterého někdo srazil, smrtelně zranil a ujel.
Auto se nenašlo. Našel ho kamarád. Stalo se to na malé vesnici a zoufalí rodiče hledali pomoc svědků i prostřednictvím výzev přes sociální sítě. Začali komunikovat s kamarády, kteří jim pomáhali. Poté se ukázalo, že pachatelem byl jeden z party kamarádů. Ten byl navíc při hledání pachatele nadmíru aktivní. Rodiče do prohlášení popsali nejen pocity ze ztráty syna, ale i chladnokrevnost a bezcitnost, s nimiž se u pachatele setkali. Prohlášení mělo dopad u soudu na zvýšení původně zamýšleného trestu. Na pracovníky PMS se obrátila známá mladé dívky z Pardubicka, kterou zneužíval několik let vedoucí kroužku. Dívka se ocitla v péči psychologů
„Každé to sezení stálo děvče osm set korun a ta dívka chtěla někoho, kdo by ji zastupoval při vyšetřování a soudním líčení. Doporučili jsme jí bezplatného zmocněnce a navíc jsme jí zprostředkovali finanční pomoc státu, aby nemusela pomoc psychologů hradit ze svého. A do třetice jsme pomohli jejímu otci a matce, protože ti při konzultaci s námi měli velký pocit viny, když si třeba vyčítali, že své dítě vlastně trochu nutili chodit do kroužku. Navíc se s tím člověkem znali. Také jim jsme zprostředkovali pomoc jednoho z nasmlouvaných psychologů,“ dodává pracovník PMS.
Upozorňuje, že řada případů, kterými se služba zabývá, se může zdát banálních. Jsou to třeba sousedské spory či majetkové záležitosti. Nejvíce ho těší, když vidí, že oběť díky jejich práci pookřeje. „Někdy přicházejí lidé zničení, doslova psychicky i fyzicky shrbení. A těší mne, když je při jejich odchodu vidět, že se jim ulevilo, a třeba se i pousmějí,“ popisuje Robert Oláh.

Co s ním, když bere drogy?

Je to jen pár dnů, kdy se setkal s paní, jejíž manžel začal po dlouhém manželství užívat drogy. Paní si musela zvykat, že její muž je sebestředný, nedůvěřuje jí, doma se ztrácejí věci a jeho hlavním cílem je sehnat drogu. „Ta paní prodala byt, aby zaplatila jeho nasekané dluhy, žije v podnájmu a celá situace narušila rodinné vztahy. Paní chtěla praktické informace, co dělat, když si její muž, s kterým se rozvádí, nepřebírá poštu, nebo jak řešit to, když si manžel bere půjčky a uvádí její kontaktní adresu. My jsme jí zprostředkovali kontakt na právníka a organizaci Laxus, kde by jí měli dát odpovědi na všechny praktické otázky, jak se chovat, když má za muže narkomana,“ uzavírá svoji práci příběhem Oláh.

Obětem slouží v Ústí nad Orlicí nová místnost Pracovníci Probační a mediační služby otevřeli v únoru v Ústí nad Orlicí speciální místnost, kde vedou s oběťmi první rozhovory. Nazývá se poradna obětem a má působit příjemněji než strohé kanceláře. Má křesla, pohovku, konferenční stůl či pokojové rostliny. Zajímavostí je, že nábytek do místnosti vyrobili vězni z Mírova a Jiřic. Tato poradna ve Smetanově ulici 43 je otevřena bez objednání vždy v úterý od 14 do 17 hodin a ve čtvrtek od 9 do 12 hodin. Ovšem kontaktovat pracovníky PMS lze stále na telefonním čísle 727 939 802 či přes email. Poradna pro oběti sídlí i ve středisku PMS Svitavy, Milady Horákové 10, kde jsou úřední hodiny místnosti pro oběti v pondělí od 9 do 12 hodin a ve středu od 14 do 17 hodin.

5plus2 str. 2 Svitavsko a Orlickoústecko PETR BROULÍK

Znásilnění je hanba, říká napadená. Pomohla jí i konfrontace s útočníkem

Publikováno: 13.03.2017

Téměř každá desátá Češka zažila znásilnění. „Je to taková hanba, takové tajemství, něco, o čem se nemluví, co se nepřiznává,“ líčí oběť sexuálního útoku Gabriela. Vypořádat se s trýznivým zážitkem jí pomohli psychiatři, ale i setkání s agresorem. Své zkušenosti popsala pro iDNES.cz v rámci seriálu Zločin a trest.

Sexuální útok, jenž ženě převrátil život, se odehrál přibližně před šesti lety. Gabriela tehdy jako už několikrát předtím strávila víkendový večer s partou kamarádů v horské chatě. Zatímco její přátelé druhý den odjeli domů, ona se rozhodla ještě jednu noc strávit v přírodě.

Pobyt na chatě zprostředkoval bývalý policista, kterého díky společným známým znala i Gabriela. Již od seznámení ale na ni působil nepříjemně.
Když se tedy dotyčný objevil večer u dveří chaty, že přišel „na pokec“, nebyla nadšená.

„Protože jsem vychovaná jako taková ta slušná, která nikoho nevyhazuje, tak jsem ho tam chvíli nechala,“ vypráví osmatřicetiletá žena. Zbavit se nezvaného návštěvníka se jí podařilo pouze nakrátko, když se vymluvila, že musí jít spát. Muž se zanedlouho vrátil a Gabrielu znásilnil.

Šokovaná žena se nezmohla na obranu. Někdejší policista věděl, jak svoji oběť znehybnit, Gabrielu navíc jednou ruku dusil. „Jediné, co mi probíhalo hlavou, bylo: ‚Dýchej, dýchej.‘ Psychologové mi pak vysvětlovali, že šlo o
zachování základních životních funkcí, to tělo neudělá vůbec nic.
Potřebujete jenom přežít,“ líčí bezmoc.

O incidentu v chatě se Gabriela dlouho styděla mluvit. V policii - i vzhledem k bývalému zaměstnání násilníka - důvěru neměla. Policii proto žena nic neoznámila a případ se ani nezačal vyšetřovat. Gabriela také cítila, že znásilnění znamená ve společnosti stigma. Vrátila se proto do práce a předstírala, že je všechno v pořádku a na znásilnění se marně pokoušela zapomenout.

Začala mít psychické potíže a její situaci ještě zhoršil agresor, když ji kontaktoval. „Za půl roku mi volal a přál mi k svátku. Vůbec jsem nevěděla proč. V podstatě mi začal vyhrožovat, že bych si zasloužila, aby mi to udělal znovu,“ popisuje telefonát.

I s výhrůžkami se snažila vyrovnat sama. „Po zhruba dvou třech týdnech to ale na mně začalo být vidět. Kolegové a kamarádky se začali ptát, co se mi děje, že jsem taková divná, vyplašená,“ líčí Gabriela. Problémy vyústily v hospitalizaci na psychiatrii

Její stav se stále zhoršoval, přestávala jíst, výrazně zhubla, trpěla nespavostí, nemohla se soustředit a neustále se bála. Jak později zjistila, začala se u ní projevovat posttraumatická stresová porucha. Kvůli svým problémům nakonec přišla o práci.

Nezvladatelná situace Gabrielu donutila vyhledat péči psychiatrů. Pomoc našla také u Probační a mediační služby, která mimo jiné pomáhá obětem trestných činů. „Věnovali mi tolik času, kolik bylo potřeba. Vyslechli mě a nepřesvědčovali mě, že to mám hlásit,“ oceňuje konzultace s poradci.

Postupem času dospěla ve spolupráci s psychiatry k tomu, že se podívá svému strachu do očí, což znamenalo setkat se s násilníkem tváří v tvář.
Konfrontace Gabriele pomohla.

„Říkala jsem si, že se konečně můžu svobodně nadechnout. V tu chvíli jsem se rozhodla pro nějakou pomoc podobným obětem sexuálních násilných činů,“ vysvětluje, proč o svém traumatu po několika letech mluví veřejně. Přestože jako jedna z mála obětí sebrala odvahu se se svými zkušenostmi podělit, chvílemi je na ní znát, že ji vzpomínky stále tíží.

Sama přiznává, že otřesný zážitek vytěsnit nejde: „S mnoha obětmi tohoto činu jsme se shodly na tom, že veřejně žijeme ten normální život, ale když přijde nějaká krize, necháme si to na doma. Pořád je tam obrovský stud, do značné míry nevyrovnanost. Když přijdou takzvané výroční dny, kdy se vám to připomene, nebo potkáte někoho, kdo podobně vypadá, tak psychika samozřejmě začne pracovat.“ Pomoc nabízí i stát

Z loňského průzkumu agentury Focus vyplývá, že sexuální obtěžování v Česku zažila třetina žen a téměř desetina se stala obětí znásilnění ( další informace z průzkumu najdete zde ). Policie od ledna do listopadu 2016 evidovala 629 trestných činů znásilnění. Podle odhadů však obětí může být až desetkrát víc.

Velká část z nich podle Gabriely čin nenahlásí, protože společnost znásilnění vnímá jako tabu. Často také ženy slyší pomýlené názory, že si za sexuální útok mohou samy. „Mnohé si s tím potom žijí do důsledků, jakými jsou nefunkční manželství, rozvody. Znám pár lidí, kteří kvůli tomu skončili na ulici, protože se životní události tak naakumulovaly, že to nešlo dál,“ upozorňuje.

Aby ženy se stejnou zkušeností mohly anonymně získat potřebné informace,
nebo se jen svěřit, založila Gabriela webové stránky
bylajsemznasilněná.cz. Provozuje také nadační fond, který financuje její
přednášky a osvětovou činnost ve školách.

Přístup k obětem trestných činů změnil v poslední době i státní aparát.
Dříve se na ně pohlíželo spíše jako na „důkazní prostředek“. Situaci změnil zákon z roku 2013, který posiluje jejich pozici a ochranu. Poškození se mohou obrátit na úředníky Probační a mediační služby (PMS), kteří obětem poskytují základní právní informace o průběhu trestních řízení a jejich možnostech, či zprostředkují psychologickou pomoc.

Ředitelka této státní organizace Andrea Matoušková upozorňuje, že do středisek PMS může přijít pro radu každý, kdo se cítí být obětí - tedy nejen ten, kdo splňuje definici poškozeného podle trestního řádu

zpravy.iDNES.cz Jakub Kotalík

Trest si odsouzení odpracovávají i v nemocnici. Jsou s nimi spokojeni

Publikováno: 08.03.2017

Jedním z míst, kde si odsouzení k obecně prospěšných pracím odpykávají svůj trest, je sušická nemocnice. Její vedení je s některými natolik spokojené, že pokud se uvolní místa, tak je chce zaměstnat.
Část odsouzených svou povinnost ale neplnila a musela odejít.
„Jen za loňský rok řešilo naše středisko 84 případů odsouzených k obecně prospěšným pracím. Vždy se snažíme tyto odsouzené umisťovat do místa jejich bydliště,“ uvedla vedoucí Probační a mediační služby (PMS) Klatovy Martina Mazancová. V sušické nemocnici pomáhají lidé odsouzení k obecně prospěšným pracím necelý rok. Za tu dobu se jich tam vystřídalo pět. Se třemi byli jejich nadřízení spokojení do té míry, že jim nabídli další spolupráci.
„Všichni tři jsou výborní, osvědčili se, a pokud by se uvolnila některá pracovní pozice v úseku, mohli by u nás dál pracovat. Naopak se dvěma pracovníky jsme se museli předběžně rozloučit.
Nechodili na domluvené směny a nechtěli pracovat,“ uvedla provozní náměstkyně nemocnice Anna Havlovičová. S pracovníky probační a mediační služby má domluvené, jaké prohřešky je u odsouzených ochotná akceptovat. Šestapadesátiletý Bohumír ze Sušice měl havárii, kterou sám nezpůsobil, policisté mu v krvi ale zjistili zbytkový alkohol a u soudu dostal 100 hodin obecně prospěšných prací. Po dohodě s PMS si vybral nemocnici v Sušici, kde nastoupil jako pomocná síla v kuchyni. „Dělal jsem, co bylo třeba. Škrábal brambory, krájel rohlíky do knedlíků, míchal vajíčka, plnil myčku,“ vypočítal Bohumír. „Poprvé jsem byl v takovém provozu a moc se mi to líbilo. Byl jsem překvapený, jaké je tu výborné jídlo a jak je všechno zorganizované,“ dodal Bohumír, který dříve pracoval jako zámečník, či klempíř, od roku 2004 jako řidič. V květnu dostane řidičský průkaz zpět, pak se rozhodne, jestli se do nemocnice vrátí.
Čtvrtinu ze svého trestu má odpracovánu i pan Evžen ze Sušice. Policisté ho chytili, když řídil svou babbetu, předtím si ale dal několik piv. U soudu pak dostal 220 hodin OPP a na dva roky zákaz řízení. Proto teď musí uklízet v sušické nemocnici. „Vytírám chodby, umývám dveře, postele, okna, parapety. Líbí se mi tady, kdyby tu měli místo, tak bych tu rád zůstal,“ řekl Evžen, který předtím pracoval jako dělník v různých sušických fabrikách. Momentálně je několik měsíců nezaměstnaný.
Podle Havlovičové si v sušické nemocnici svůj alternativní trest odpykává ještě další člověk, který pracuje v údržbě. „Každému bychom mohli nabídnout práci, až se na jeho pozici místo uvolní. Ti lidé se osvědčili, i když k nám chodili jen v předem domluvené dny,“ doplnila.

„Líbí se mi tady, kdyby tu měli místo, tak bych tu rád zůstal.“ muž odsouzený k trestu obecně prospěšných prací

Klatovský deník str. 2 Region MILAN KILIÁN

Posílit práva obětí trestných činů má za úkol nová poradna v Jeseníku

Publikováno: 07.03.2017

Obrátit se na ní může každý, kdo se cítí být obětí. Na charakteru trestného činu nezáleží. Služby jsou anonymní a bezplatné.

Na svá traumata nejste sami, vzkazuje obětem trestných činů Probační a mediační služba ČR. Ve více než padesátce měst už otevřela specializované poradny pro oběti. Teď aktuálně i v Jeseníku. Nabízí lidem všestrannou pomoc - vedle psychické podpory třeba i pomoc při žádání finančního odškodnění.Paní Irena z Žulové má za sebou čtyři náročné roky plné stresu. Její nemocnou maminku týral druh, a tak ji chtěla před ním ochránit.„Maminka je nemocná, má těžkou demenci. Pořád po ní řval, trýznil ji, nesměla nikam chodit, nesměla nic. Už jsem se na to nemohla dívat,“ říká.Dnes už má maminku v bezpečí u sebe doma. A po dlouhých letech se konečně usmívá. Soud s tyranem se dlouho táhl, a jeho výsledek paní Irena doteď nezná.„Byla jsem úplně na dně, ale nelituju toho,“ říká paní Irena, která se nakonec obrátila na intervenční centrum. A sama říká, že bez jeho pomoci by byla bezradná.„Bylo to těžké. Nebýt té poradny, tak možná už není ani maminka, ani já. Pomohlo mi to hodně,“ říká.Nová poradna pro oběti by jí mohla nabídnout mnohem víc, popisuje její pracovnice Jana Kotková: „Například doprovod k policii jako důvěrník. Doprovod k soudu, podpora a komplexní pomoc, například poskytování právních informací nebo uplatňování náhrady škody a podobně.“Na poradnu se mohou obrátit lidé, kteří se cítí oběťmi jakéhokoliv trestného činu. Často jim podle Jany Kotkové chybí povědomí o svých právech: „Myslím si, že lidé nemají tak velkou orientaci v tom, co všechno mohou využít, jak trestní řízení probíhá, jaká mají práva. Trestný čin může na člověka opravdu dolehnout, neméně důležitá je tak i psychosociální podpora, naslouchání člověku tak, aby ten dopad trestného činu byl co nejmenší,“ dodává Kotková.Poradnu otevřela místní Probační a mediační služba. Sídlí nedaleko autobusového nádraží. Na své první klienty ale teprve čeká.

ČRo - olomouc.cz Andrea Švubová

Čtyři probační domy by v Česku mohly vzniknout do tří let

Publikováno: 25.02.2017

Jana PETROVÁ, moderátorka

Pomáhaly by bývalým vězňům s přechodem na svobodu. Výhody projektu popsala ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka Probační a mediační služby
--------------------
První měsíce pro propuštění z vězení jsou nejkrizovější nebo nejrizikovější. Přicházíme s konceptem, kdy pomáháme těm lidem, kteří mohou být propuštěni, ale je potřeba jim vlastně pomoci v prvních týdnech až měsících adaptovat se na život na svobodě.

Jana PETROVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku do loňského října fungoval pilotní probační dům v Ostravě. Podle ministerstva spravedlnosti se ale moc neosvědčil. O projekt by mezi vězni malý zájem a soudci ne vždy chtěli podmíněné propuštění schválit

Propuštění vězni by mohli najít zázemí a bydlení v takzvaných probačních domech

Jana PETROVÁ, moderátorka
--------------------
Za tři roky by mohli propuštění vězni najít zázemí a bydlení v takzvaných probačních domech, tedy v místech, která by jim pomohla s přechodem na svobodu. Jeden takový projekt už ministerstvo spravedlnosti otestovalo v Ostravě.

Václav ŠTEFAN, redaktor
--------------------
Podmíněně propuštěný Michal strávil v testovacím probačním domě v Ostravě 5 měsíců.

Michal
--------------------
Pomohlo by mi se rozkoukat vůbec do tý společnosti, protože mám s tím strašný problémy.

Václav ŠTEFAN, redaktor
--------------------
Ze 14 klientů úspěšně program dokončilo 11 lidí, včetně něj. Téměř všichni měli před odchodem z probačnímu domu zajištěné bydlení a práci, říká ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka Probační a mediační služby
--------------------
Pomáháme těm lidem adaptovat se na život na svobodě. První měsíce po propuštění z vězení jsou nejkrizovější.

Václav ŠTEFAN, redaktor
--------------------
Probační a mediační služba chce v Česku otevřít 4 takové domy, jenže podle ministerstva spravedlnosti se ukázalo, že je o projekt mezi vězni malý zájem a soudci ne vždy chtějí podmíněné propuštění schválit. Zatím ale projekt nezavrhlo. Václav Štefan, Radiožurnál.

ČRo Radiožurnál Zprávy

Oběti nevědí, kam se mají obrátit, říká odbornice z Probační a mediační služby

Publikováno: 22.02.2017

Dnes je Evropský den obětí. Připomíná, kolik z nás se už stalo obětí trestného činu. Jaká mají oběti práva a na jakou pomoc od státu mají nárok, vysvětluje Jana Mottlová, vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby.

Jaká mají oběti práva? Znají je?
Většina obětí se o svých právech dozvídá právě u Probační a mediační služby (PMS) při první konzultaci. V první řadě mají oběti právo na poskytnutí odborné pomoci. Tu poskytují subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů a uvedené na stránkách ministerstva spravedlnosti. Za stát jako jediná organizace nabízející tuto službu je právě Probační a mediační služba.

Druhým zásadním právem oběti je právo na informace. Jedná se o bezplatnou právní pomoc a o přístup k právním informacím, které se týkají věci, v níž se stala obětí trestného činu.

Jak jim můžete pomoci?
PMS poskytuje v rámci standardní nabídky služeb pro oběti informace dle zákona o obětech trestných činů a zprostředkovává odbornou pomoc, zejména bezplatné právní poradenství. Vedle těchto služeb nabízí PMS i mediaci neboli setkání pachatele a oběti. To probíhá za účasti mediátora v rámci narovnání konfliktu mezi pachatelem a obětí za předpokladu souhlasu obou stran.

Kdo je oběť, kdo se za ni může považovat?
Obětí rozumíme fyzickou osobu, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma. Za oběti považujeme i příbuzné v pokolení přímém oběti, které byla trestným činem způsobena smrt.

Potřebují lidé spíše finanční pomoc, informace, nebo radu odborníka?
Mohu říci, že nejčastěji se oběti zajímají o informace o průběhu trestního řízení, možnosti náhrady škody, která jim byla způsobena, ale i o zprostředkování kontaktu s pachatelem prostřednictvím mediátora PMS.

Mám šanci se dozvědět, jak probíhá trestní řízení?
Dle zákona o obětech trestných činů mají právo získat informace mimo jiné o propuštění obviněného z vazby či odsouzeného z výkonu trestu, a to i u podmíněně propouštěných odsouzených, například po polovině výkonu trestu odnětí svobody. Také mají oběti trestných činů právo na informace o stavu probíhajícího trestního řízení, zda byl pachatel odsouzen a k jakému trestu.

Kolika lidem pomůžete?
Naše Středisko Praha kontaktovalo v roce 2016 celkem 409 obětí trestných činů.

Kdo chodí pro pomoc nejčastěji?
Nejvíce z nich řešilo majetkovou újmu. Nejčastěji jsme poskytovali právní informace, ale i zprostředkovávali odbornou psychologickou pomoc.

Jak se oběti na vás mohou obracet?
Na internetových stránkách www.pmscr.cz jsou uvedeny kontakty na Středisko Praha, kde se oběti trestných činů mohou objednat na úvodní konzultaci k poradcům pro oběti. Všechny naše služby jsou zdarma.

Náramky pro domácí vězení na dohled: výběrové řízení má svého vítěze

Publikováno: 22.02.2017

Dodavatelem tzv. elektronických monitorovacích náramků bude společnost SuperCom. Dvaadvacátého února 2017 se stala vítězem výběrového řízení, které Ministerstvo spravedlnosti vypsalo v loňském roce. Nabídnutá cena je 15,5 milionů korun, celková cena za šest let pak 93 milionů.

Ministerstvo spravedlnosti po více než osmi letech neúspěšných pokusů pod vedením ministra Roberta Pelikána úspěšně uzavírá klíčovou část tendru na náramky pro domácí vězení.

V první fázi resort získá za 15,5 milionů korun od vítězného dodavatele 280 náramků a provoz systému. V dalších šesti letech bude Ministerstvo spravedlnosti moci využívat až dva tisíce zařízení podle aktuální potřeby.

„Rozdíl mezi náklady na vězně ve věznici a v domácím vězení je dramatický. V prvním případě je cena tisíc sto korun na každý den. Oproti tomu odsouzený s náramkem bude denně stát jen 120 korun, přičemž padesát korun z toho bude hradit sám. Náklady na jeden náramek se nám vrátí za jeden rok, “ řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Trest domácího vězení zákony umožňují ukládat od roku 2010, v polovině roku 2016 se možnost využití rozšířila i na vazbu. Jeho malé využití v praxi způsobily především předchozí neúspěšné tendry na elektronické náramky.

„Trest domácího vězení umožní některým odsouzeným nezpřetrhat vazby se společností a rodinou i chodit dál do zaměstnání, čímž se výrazně sníží riziko recidivy. Odsouzené budou dále navštěvovat probační úředníci, kontrola pohybu osob ale bude jednodušší“ uvedla Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby, která výběrové řízení vypsala.

Výběrové řízení formou soutěžního dialogu bylo vypsáno v únoru loňského roku. V dubnu obdržela Probační a mediační služba osm žádostí o účast v tendru, dále pokračovalo šest uchazečů. V lednu 2017 své finální nabídky podalo pět případných dodavatelů. Od 22.2.2017 mají účastníci patnáct dnů na podání námitek.

V ceně, kterou vítězná společnost SuperCom nabídla, je prvních 280 náramků, provoz monitorovacího centra na šest let a školení zaměstnanců Probační a mediační služby a Ministerstva spravedlnosti.

Tiskové oddělení MSp

Poradna pro oběti je bezplatná i anonymní

Publikováno: 21.02.2017

České Budějovice – Druhý měsíc pomáhá v krajském městě Poradna pro oběti trestných činů, zřízená Probační a mediační službou (PMS), financovaná Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Pochopení a pomoc tam nalezne každý, koho neblahá zkušenost potkala, kdo se ptá, proč se to muselo stát zrovna jemu, koho ovládají pocity smutku, strachu, vzteku či nespravedlnosti a neví, jak si s touto traumatizující situací poradit. Mnozí lidé se stydí svěřit. Poradenství poskutuje zkušená, byť mladá, empatická a odborně vzdělaná poradkyně Veronika Šillerová, jejíž silnou stránkou je maximálně citlivý, diskrétní a profesionální přístup. „Obětí trestného činu se může stát každý z nás. I ten, kdo je přesvědčen, že jemu se to přihodit rozhodně nemůže. Služba pro oběti trestných činů je určena opravdu pro každého, kdo se cítí být obětí a kdo potřebuje získat informace, jak problém řešit. Ráda každému pomohu s tím, co je pro něj nejtíživější – klienty vyslechnu, poskytnu informace o možnostech dalšího postupu, o právech obětí či o průběhu trestního řízení, doprovodím je na soud, policii, státní zastupitelství a v případě potřeby zprostředkuji setkání s psychoterapeutem. Samozřejmostí je diskrétní přístup a v případě potřeby i zachování anonymity,“ vysvětluje sympatická Veronika Šillerová s tím, že tato pomoc je bezplatná.
Poradnu je možné navštívit v 55 městech ČR, v našem kraji také v Prachaticích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci a Písku.

Poradna sídlí na Lidické třídě 124/11 v budově katastrálního úřadu. Po dohodě na telefonu 727 940 175 či e-mailové adrese mailto:sillerova.pms@gmail.com je možná schůzka v PMS v ulici Karla IV. 12.

Českobudějovický deník str. 3

Z domácího násilí je těžká cesta ven. Týrané ze strachu brání svého agresora

Publikováno: 15.02.2017

Obětí domácího násilí je každá druhá žena a každý dvaadvacátý muž. Průzkumy uvádí, že 44% Jihočechů má s domácím násilím zkušenost.

"Přitom násilník může být na první pohled skutečný sympaťák. Zvlášť pro děti je domácí násilí nebezpečné. Trpí jím totiž dvakrát. Z malých obětí mohou vyrůst i agresoři. O domácím násilí jsme si povídali s probačním úředníkem Pavlem Pokorným, který se ve své praxi setkává hlavně s pachateli domácího násilí.
Co si máme pod pojmem „domácí násilí" představovat?Základní charakteristikou je, že jde o násilí opakované a je to uplatňování moci proti druhému, který žije s agresorem v jedné domácnosti. O domácím násilí nemluvíme v případě, že doma pane jedna facka, ale víckrát se to nezopakuje. Důležité je právě to opakování a pak také vývoj. Jednou jde o slovní agresi, kterou příště doprovází i nějaké fyzický atak. A hlavně, vždy je to jednostranné. Nepatří sem tedy tzv. italská domácnost, kdy muž zařve na žena, ta mu dá facku, on jí praští pánvičkou a ona ho kopne.
Domácí násilí je uzavřené v rodině. Může být mezi otcem a synem, synem a babičkou, synem a sestrou, mezi mužem a ženou. U poškozené strany se postupně vypěstuje syndrom týrané osoby. To znamená, že oběť o násilí nemluví. Když dojde na vyšetřování, tak se často zastává agresora, omlouvá ho.
Protože oběť domácího násilí často svého agresora brání, je asi těžké jeho odhalení i řešení……právě to je velký problém. Domácí násilí páchají v 97% muži na svých partnerkách, i když se najdou i případy, kdy ženy týrají své muže, je to málo časté. Žena většinou přestává chodit do práce. Pachatel jí často řekne, že si stejně vydělává jen pár tisíc, tak ať je doma. A ona se uzavře v domácnosti. Takový pár často postaví dům, kolem něho vysoký plot, aby jim sousedé nekoukali do soukromí. Když se u týrané ženy vypěstuje syndrom oběti, je dokazování víc než složité. Není neobvyklé, že oběť domácího násilí tvrdí, že se zranila sama, jen aby zachránila agresora před trestním stíháním.
Když muž svou partnerku opakovaně bije v opilosti a ona to řeší třeba tím, že se odstěhuje k rodičům, v takovém případě se o domácím násilí nedá mluvit?Určitě jde o domácí násilí, které je naštěstí řešeno i aktivitou oběti. Slyšel jsem příběh o tom, že partner byl divočejší povahy, svoji partnerku několikrát zbil, zfackoval. Žena šla k rodičům a o problému jim řekla. Její otec a bratři se zvedli, došli k tomu agresorovi a vysvětlili mu „ručně-stručně", že tohle jejich sestře, dělat nemá. Od té doby se to už nikdy neopakovalo. Nelze toto řešení plošně doporučit, ale myslím si, že existují případy, kdy to zafunguje.
V tomto případě bylo štěstí, že si agresor včas uvědomil, že pokračovat tímto způsobem, pro něj bude velmi nevýhodné. Zkrátka ho to také bolelo a s agresí přestal a vztah pak roky fungoval dobře. To je ale velmi světlá výjimka. Obvykle je vývoj takový, že násilí fyzické doprovází i týraní psychické. Často dochází i k sexuálnímu násilí. Žena, která v takovém vztahu setrvává, ztrácí i sama před sebou hodnotu. I intimní věci pak probíhají v jiném řádu.
Celé je to spojené i s ekonomickým útlakem. Manželka nemá žádné peníze a tím se stává závislou, jak finančně a existenčně, tak také psychicky. Oběť často vnímá agresora jako někoho, kdo jí zajišťuje existenci, jako živitele rodiny. Pomoci takové oběti je pak velmi náročné. Její šance a potenciální síla je v tom, že může říct konec a vše nahlásit. Ale syndrom oběti způsobí, že právě toto žena neudělá.
Je něco, co by ženě v takové životní situaci mohlo pomoci? Může někdo z okolí nějak přispět? Rodina, kamarádka?To je těžké. Nelze nikomu nutit pomoc. Nepomáhá ani přemlouvání. Pomoci může otevřený přístup, samotná nabídka pomoci, kdyby se žena sama rozhodla to řešit. Vyslechnout oběť, připomenout jí, že se může na nás obrátit. Těm, kteří chtějí týrané ženě pomoci, radím, aby jim alespoň posílali občas třeba pohlednici, vzkaz a připomínali, že je mohou kdykoli vyhledat.
Pokud má týraná žena děti, bývají právě ony důvodem, k tomu, aby problém řešila. Naděje na záchranu je vysoká, ale jen v případě, že oběť chce a spolupracuje s rodinou a úřady. Stává se bohužel, že například lékař podá trestní oznámení, ale poškozená zapírá, odmítá vypovídat, nechce, aby šel agresor do vězení. Týraní se mohou obrátit na Bílý kruh bezpečí, intervenční centra. Možnost pomoci vždycky je, pokud ji oběť chce.
Pomohlo by týrané ženě, kdyby jí třeba kamarádka pozvala na týden k sobě, aby si odpočinula, uklidnila se, rozmyslela se, co dál?Určitě. Tohle by pomohlo. Když není oběť v kontaktu s agresorem a má odstup, dokáže o problému lépe uvažovat a mluvit, zhodnotit. To je velká pomoc. Problém je v tom, že při domácím násilí se rodina uzavírá a kontakt právě třeba s kamarádkami agresor znemožňuje.
Jsou i případy, že jednoho dne se týraná žena vzbudí a najednou je něco jinak, najde v sobě sílu a odejde. Někdy to udělá úplně sama, zkrátka se v ní něco zlomí a přestane se bát. To samé může způsobit podaná pomocná ruka nebo nějaký impulz z vnějšku. A čím dřív se násilí utne, tím lépe.
Jak byste charakterizoval agresory a původce domácího násilí?Často jsou to sympaťáci, do kterých by to člověk vůbec neřekl. Jsou to lidé dvou tváří. Při delší komunikaci můžete vidět náznaky toho, že oni musí mít vždy pravdu. Jsou to ti, co vidí věci správně, jsou arbitři toho, jak se má žena chovat, co si má myslet. Situaci doma drží agresoři pevně ve svých rukou. Na veřejnosti zas tolik agresivně nepůsobí, ale i tam ví přesně, jak co má být. Často chtějí mít moc a chtějí jí také uplatňovat. Takový manžel rozhoduje i o tom, co si manželka vezme na sebe, kam půjde a kam nepůjde a co bude dělat. Svojí moc absolutizuje.
Pro děti žijící v takové rodině musí být situace velmi náročná……pro děti je několik rizik. V souvislosti s domácím násilím je častý jev, kterému se říká transgenerační přenos. Když totiž dítě vyrůstá v domácnosti, kde je agrese na denním pořádku, naučí se, že takhle je to vlastně normální. Dítě si pak může myslet, že takovým jednáním si běžně otec zřídí v rodině pořádek. Tak vyrůstá z týraného dítěte dospělý agresor nebo budoucí oběť. Pokud jde o kluka, začne mít často také sklony k agresivitě. U holčiček je problém největší. Ty když vidí maminku, jak schytá rány, zvedne se ze země, utře si krev a jde zase luxovat a utírat prach, tak se může stát, že si partnera pak hledá podle otce.
Pro týrané ženy je často právě toto motiv pro odchod ze vztahu. Najdou v sobě zbytek síly, když si uvědomí, že se kvůli nim později i jejich dcera může nechat bít. Slyšel jsem jeden příběh domácího násilí, kdy se žena nechala bít od muže více než 16 let. V rodině vyrůstala i dcera, která už téměř v dospělosti pak řekla mamince: „mami, jestli od táty neodejdeš, tak ti uteču a už mě nikdy neuvidíš". A protože pouto matky s dcerou je pevnější než ženy s partnerem, tak ta žena dokázala kvůli dceři agresora po letech opustit.
Existují i případy, kdy domácí násilí páchají ženy na mužích?Určitě ano. Nechci to vůbec bagatelizovat. Ale k soudu se takových případů nedostává tolik. Myslím si, že je to tím, že když už by žena páchala násilí na svém muži, tak ten by se to velmi styděl říct. Je to pro muže velmi ponižující. A také statistiky ukazují, že muž je obecně silnější než žena a asi trochu agresivnější. Ženy jsou spíš agresivní verbálně.
Jak domácí násilí prožívá a vnímá agresor?Když se dostane do stresové situace, stoupne mu tlak, rozbuší se mu srdce, vidí tzv. rudě v situaci, kterou on považuje za problémovou. A zaútočí. Často udělá něco, co by do sebe vůbec neřekl. Pak přichází zase fáze, kdy toho lituje. V cyklu domácího násilí pak nastane doba usmiřování. Tohle období připomíná líbánky. Je to okamžik, kdy se agresor ženě omlouvá, říká, že on to tak nemyslel, že ji miluje. Ta pak vidí tu přehnanou lásku a odpouští mu. Často může dojít k tomu, že on ji následně začne psychicky vydírat a říká: Ty to přece nemůžeš nahlásit. Protože mě by zavřeli a ty bys přišla o děti, protože bys je neuživila.
To všechno, když si týraná žena poskládá, tak to, že ona sama trpí, není to nejhorší a dokáže to snášet. Navíc on to vlastně udělal z lásky a ona si to možná i trochu zaslouží, protože to vyprovokovala. Zůstala jí třeba jedna neumytá vidlička ve dřezu a ona ví, že to se přece nedělá, protože nádobí se umývá celé. Je to začarovaný kruh.
Stává se, že agresivní muž se sám vyděsí tím, co udělal a vyhledá pomoc?Není to časté, ale stává se to. Jsou například psychoterapeutické skupiny pro agresory, kteří s touto svojí stránkou chtějí pracovat a změnit se. Bývají tam i muži, kteří nebyli za agresi odsouzení, jen vědí, že je potřeba to včas řešit. Agresoři ohrožují určitým způsobem i sebe, svou rodinu a mohou z toho být zoufalí. Je dobré vyhledat například Centrum pro rodinu. Pokud násilník vnímá, že jedná špatně a chce se změnit, je to výborné.
Většina násilníků ale nevidí na svém chování nic špatného. Jak je to možné?Často mají zvláštní představu o vztazích v rodině. Myslí si, že partnerka má poslouchat a že si svou manželku mohou určitým způsobem dovychovat. Někdy dochází ke znásilnění, protože muž má pocit, že takhle je to běžné a že jen jeho žena to nechápe. Týraná žena mívá také posunuté vnímání. Často si až zpětně uvědomí, že nejen že byla mlácená, týraná, vydíraná, stresovaná, ale i několikrát znásilněná vlastním manželem. Dokud je v takovém svazku, často si myslí, že to k tomu patří. Oba mají posunuté vnímání. Často ani jeden úplně neví, jak by vztah měl vypadat, a překračují hranice. To, jestli se člověk stane agresorem nebo obětí, ovlivňuje velmi jeho výchova.
Jak tedy nevychovat z dítěte agresora ani oběť?Dítě, tak jako i pak dospělý, má mít své hranice, za které nikoho nepustí. A rodiče by to děti měly učit. Dítě, které jeho rodiče nerespektují, snadněji pak dovolí v dospělosti také partnerovi, aby ho nerespektoval. Setkáme se pak s tím, že agresor říká své oběti i to, co si má obléci. Zpočátku to působí nenápadně a neškodně. Během chození, řekne partner, tohle si neoblékej, vypadáš v tom hrozně. Ona může mít pocit, že on to s ní myslí dobře. Běžně by člověk řekl stop.
Člověk, který je vychovaný si své hranice hájit, dokáže při první facce ve vztahu, říct konec. I když, to možná zní radikálně. Hranice a sebeúcta jsou důležité.
Pachatel domácího násilí může mít také určitou poruchu osobnosti. Například se setkáváme s chorobnou pořádkumilovností. Všechno musí být přesně srovnané, a nejen věci doma, ale i srovnané vztahy, děti. V jedné takové domácnosti jsem byl a nestačil jsem se divit. To byl vyleštěný dům, obrovské množství hraček bylo srovnáno jako na vojně a ten člověk se mi nejdříve omluvil, za to, že nemají uklizeno. Partnerka pak těžko splní jeho požadavky na úklid.
Agresor bývá často pracovitý, mívá silný vztah k majetku, je hrdý na to, že dokáže vydělat, postarat se o sebe i o rodinu. Svoje věci mívá v pořádku. A často si najde k sobě osobou, která od malička postrádá sebeúctu. Žena, která si od dětství po dospělost nechá od rodiny do detailu diktovat jak se má chovat, co má dělat. Týrané ženy postrádají rozumnou míru zdravé sebelásky. Je potřeba, aby se žena měla ráda a nenechala se bít a byla k tomu vychovávaná od dětství. Pokud se toto nepodaří, je těžké zdravě dospět. Patologický vztah pak dokážou považovat za běžný."

ceskobudejovicky.denik.cz Radka Doležalová

První se vyhne trestu, druhému se uleví. Dohod mezi pachatelem a obětí trestného činu přibývá

Publikováno: 15.02.2017

V České republice přibývá případů, kdy se pachatel trestného činu dohodne s obětí a vyhne se tak trestu. Jejich dohodu zprostředkovává probační a mediační služba. V posledních deseti letech stoupl počet takových jednání na víc než dvojnásobek. Poškozený dohodou získá rychlejší odškodnění a pachateli zase pomůže jako polehčující okolnost v trestním řízení. Pomohla i panu Jiřímu z Bíliny. Kvůli rvačce se známým ho policie stíhala za ublížení na zdraví a výtržnictví. Díky dohodě se vyhnul trestu.

Pan Jiří měl spory se sousedem svých rodičů. Vyvrcholily po jednom setkání v hospodě. „Bavili jsme se, myslím, že jsem se spolu i napili, abychom na to zapomněli. V pozdějších hodinách ale došlo k napadení mé osoby. Vyhodnotil jsem to tak, že bych si to neměl nechat líbit,“ vypráví pan Jiří.Na známého si počkal venku a zbil ho. Druhý den se mu šel pan Jiří omluvit a zjistit, jak velkou škodu způsobil. Na doporučení policistů se pak snažil o urovnání konfliktu prostřednictvím probační a mediační služby.„Pracovník mediační a probační služby souseda zkontaktoval. Mohl odmítnout, ale asi se chtěl taky domluvit. Dohodli jsme se na kompenzaci v plné výši. Marodil, takže pojištění a bolestné body, které mu vypsal doktor. Vyšlo mě to asi na 40 tisíc,“ uzavírá Jiří.Dohodu a vypořádání museli oba potvrdit před soudem. Soudce pak rozhodl o ročním podmínečném pozastavení vyšetřování. Pan Jiří se tak vyhnul odsouzení. Takový způsob řešení vítá i krajský státní zástupce v Ústí nad Labem Jan Jakovec.„Institut velice vítám, měl směřovat k depenalizaci. Méně lidí bude postaveno před soud. Obsahově a věcně je ten význam v tom, že dojde k určitému narovnání vztahů mezi obětí a pachatelem trestného činu, což je to nejdůležitější,“ chválí nástroj Jakovec.Stejně prospěšně vidí práci probační a mediační služby předseda Okresního soudu v Ústí nad Labem Lubomír Hrbek.Dohodu vítají i soudy„Takový krok prospívá obviněnému, je určitým projevem jeho sebereflexe a to už samo o sobě je určitým náznakem jeho nápravy. Pomáhá to i poškozeným, že se jim třeba uleví, že ten pachatel pro ně není už do budoucna nebezpečný, že je nebude vyhledávat, aby se jim mstil a že má snahu napravit ten svůj následek,“ vysvětluje přínosnost Hrbek. V Ústeckém kraji se probační a mediační služba podle krajského vedoucího Jana Odvárky snaží nejčastěji o dohody v případech dopravních nehod, rvaček, podvodů nebo krádeží.V Ústeckém a Libereckém kraji loni řešila probační a mediační služba 151 kauz. Jen v šesti případech se dohodu nepodařilo zprostředkovat.Senát se zastal obětí trestných činů a zadlužených lidí. Schválil novely, které je budou chránitTendr na elektronické náramky pro vězně se opět odkládá. Začít fungovat by měly v příštím rocePelikán chce upravit podmínky pro oddlužení. Využít by ho mohli i lidé, kteří nejsou schopni splatit 30 procent dluhů

ČRo - sever.cz Gabriela Hauptvogelová

Probační a mediační služba pomáhá obětem trestných činů

Publikováno: 13.02.2017

Stali jste se obětí trestného činu? Kladete si otázku, proč se to muselo stát zrovna vám? Ovládají vás pocity smutku, strachu, vzteku či nespravedlnosti? Nevíte, kam přesně se s vaší tíživou situací obrátit o radu anebo o pomoc? Nejste v tomto sami!

Právě pro vás je tu poradna pro oběti Probační a mediační služby v rámci projektu „Proč zrovna já? II“, který po celé ČR pomáhá obětem trestné činnosti. „Poradny, které budou nabízet pomoc v 55 městech po celé ČR, jsou financovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Pomoc se zaměřuje zejména na poskytování právních informací a psychosociální podporu. Je důležité zdůraznit, že služby jsou poskytovány naprosto anonymně, bezplatně a jsou určeny všem, kteří se cítí byť i subjektivně obětí trestné činnosti, nehledě na svůj věk, pohlaví, způsobenou újmu či fázi trestního řízení. Každá oběť, ať závažného, či bagatelního skutku, si totiž zaslouží adekvátní a individuální péči, neboť prožívání újmy může být velmi osobité,“ komentuje činnost poraden Tomáš Kellner, regionální koordinátor. Poradna je zřízena také v Brně, a to na adrese Kozí 684/8, 602 00. Poradenství poskytují zkušení, empatičtí a vzdělaní poradci, kteří se snaží o maximálně citlivý, diskrétní a profesionální přístup.
Poradnu lze kontaktovat telefonicky na čísle 727 939 941, elektronicky skrze e-mail laznickova. mailto:pms@gmail.com nebo i osobně bez objednání v rámci poradenských hodin, a to v pondělí od 11 do 14 hodin, ve středu od 8 do 12 hodin a ve čtvrtek od 13 do 16 hodin. „Dveře u nás jsou otevřené, snažíme se maximálně vyjít vstříc a pomoci, uplatňujeme diskrétní a individuální přístup, naše služby poskytujeme zcela zadarmo. Vzhledem k tomu, že jsme státní organizace, disponujeme kontakty na spolupracující organizace a orgány činné v trestním řízení, a tak naše možnosti pomoci jsou poměrně široké,“ uzavírá Milada Lázničková, jedna z poradkyň pro oběti.

Brněnský Metropolitan str. 18

Trestní mediace – alternativní cesta ke spravedlnosti

Publikováno: 13.02.2017

Probační a mediační službu si většina lidí spojuje zejména s alternativními tresty, jako jsou třeba obecně prospěšné práce nebo domácí vězení. Služba však pomáhá už v přípravném řízení, tedy ještě před rozhodnutím soudu. Tehdy zprostředkovává řešení následků trestného činu mezi pachatelem a poškozeným.


„Trestní mediace je jedním ze způsobů řešení konfliktu spojeného s trestnou činností. Spočívá v tom, že probační úředník – mediátor vede osobní setkání pachatele a poškozeného,“ říká vedoucí jabloneckého střediska Štěpán Sobotík. Podle jeho slov stojí trestní mediace na čtyřech základních principech. „Je to dobrovolnost pro pachatele i poškozeného, důvěrnost, neboť skutečnosti sdělené v rámci mediace nemohou být použité v dalším trestním řízení, neutralita, kdy všichni účastníci mediace mají stejný prostor ke svému vyjádření, a bezplatnost služby,“ vypočítává Sobotík.

Pachatel i poškozený tak mají prostor vyjádřit své postoje, potřeby i emoce a mají možnost zásadním způsobem ovlivnit další průběh trestního řízení. „Poškozený může sdělit, jak mu trestný čin změnil život, vyjádřit se ke svým potřebám, zbavit se strachu z pachatele, zeptat se na otázky, které jej trápí, získat satisfakci nebo si vyslechnout omluvu. Pachatel má na druhou stranu příležitost vysvětlit své jednání, ulevit svému svědomí, ukázat, že není tak špatný člověk, projevit lítost a nabídnout nějaké řešení,“ vysvětluje vedoucí jablonecké mediační a probační služby s tím, že strany se tak mohou dohodnout na náhradě škody. „Na základě dohody pak může státní zástupce či soud zastavit trestní stíhání,“ dodává Sobotík.

Trestní mediace umožňuje rychlejší a méně formální řešení trestné činnosti. Má větší výchovný a preventivní účinek na pachatele než trestní řízení bez mediace a zvyšuje pocit spravedlnosti na obou stranách. To potvrzují také samotní účastníci mediace ve středisku Probační a mediační služby v Jablonci: „Určitě bych to doporučovala každému, kdo má podobnou nepříjemnou zkušenost. Už jen pro klid, pokud je útočník i napadený ze stejného města. Při setkání se hodně vysvětlí. Měli jsme ze schůzky obavy, ale naštěstí zbytečné,“ zhodnotila svoji účast na mediaci matka oběti loupežného přepadení.

Pachatelka dopravní nehody po mediaci s pozůstalými řekla: „Jsem ráda, že k setkání došlo, protože mi to velmi pomohlo vyrovnat se s celou událostí.“


Na Probační a mediační službu v Jablonci nad Nisou se může obrátit kdokoli - poškozený, oběť i pachatel a požádat, aby mediátoři zprostředkovali řešení následků trestné činnosti. „Určitě se mu bude jeden ze členů našeho týmu věnovat,“ slibuje Štěpán Sobotík, vedoucí střediska, které sídlí v Podhorské ulici proti DDM Vikýř.

(red)
http://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/rocnik-2017/02-2017/trestni-mediace-alternativni-cesta-ke-spravedlnosti.html

Obětem trestných činů pomůže nová poradna

Publikováno: 03.02.2017

Benešov - Lidem z Benešovska, kteří se stali oběťmi trestného činu, mohou nyní být anonymně a bezplatně oporou odborníci.

"Ačkoliv by to každý nečekal, oběti krádeží, násilné trestné činnosti nebo i jiné újmy, pochází ze všech sociálních vrstev. Dvě třetiny z nich jsou ženy, nejvíce ve věku od 19 do 50 let. O pomoc i cenou radu mohou požádat pracovníky Probační a mediační služby. Ta od února spustila v Benešově specializovanou poradnu. Benešov se tak přidal na stále se zvětšující seznam měst, kde poradna působí.
„Dveře u nás jsou otevřené, snažíme se maximálně vyjít vstříc a pomoci," uvedla Martina Gabrielová, jedna z poradkyň pro oběti. „Uplatňujeme diskrétní a individuální přístup, naše služby poskytujeme zcela zadarmo. Vzhledem k tomu, že jsme státní organizace, disponujeme kontakty na spolupracující organizace a orgány činné v trestním řízení, jsou naše možnosti pomoci poměrně široké," objasnila.
Probační a mediační služba podává klientům základní informace, jakým způsobem vymáhat škodu. Je to právě právní poradenství, které potřebuje více než polovina obětí trestných činů. Celá třetina pak i psychosociální podporu. Více než polovina klientů Probační a mediační služby utrpěla škodu při majetkové a násilné trestné činnosti, pětina pak požádala o pomoc při vymáhání výživného.
Řeší potřeby oběti
„Každý člověk prožívá tytéž životní situace jinak. Nelze tak jednoznačně říci, jakou potřebu bude mít například člověk, který byl okradený," podotkl Tomáš Kellner, regionální koordinátor poraden Mediační a probační služby. Podle něj záleží na psychické kondici jedince a na mnoha dalších faktorech. „Mnohdy bagatelní trestný čin může mít na život člověka dalekosáhlé negativní dopady. V rámci projektu máme proto nasmlouvané psychoterapeuty, kteří poskytují své služby zdarma," doplnil Tomáš Kellner.
Benešovská poradna se nachází v Poštovní ulici naproti Domu dětí a mládeže. V provozu je v pondělí odpoledne a ve středu dopoledne. „Máme možnost poskytnout podporu všem osobám, které se cítí být obětí trestného činu. Bez ohledu na fázi trestního řízení a bez ohledu na to, zda se vůbec trestný čin stal. Díváme se na jednotlivé případy z hlediska aktuální potřeby oběti, primárně neřešíme samotný čin, který se odehrál," ujistil Tomáš Kellner."

benesovsky.denik.cz Kultura Ladislav Jerie

Seniory školili odborníci z probační služby

Publikováno: 24.01.2017

Poskytli jim rady, jak zareagovat ve svízelných životních situacích Rokycany – Dříve narození si včera v takzvaném Zeleném domě na Masarykově náměstí dali schůzku s pracovníky Probační a mediační služby (PMS) Rokycany.
„Máme poradnu, ve které se setkáváme s řadou problémů klientů. Aby starší občané věděli, jak a kde jim můžeme pomoci, udělali jsme pro ně přednášku,“ informovala vedoucí
PMS Zdeňka Blažková. „Máme třeba hodně klientů,“ dodala,“ kteří jsou účastníky dopravních nehod. Srazilo je auto či cyklista a teď řeší, jak se vypořádat s následky. Jiní zase musí čelit vyhrožování. Jindy jde o okradení. Cílem je, aby ti, jimž se přihodí něco podobného, měli jasno o tom, kam se obrátit.“

Rokycanský deník str. 2 Region/Zpravodajství
BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Náramky pro domácí vězení budou už brzy, řekl ministr

Publikováno: 12.01.2017

Plzeň – Tuzemské věznice jsou přeplněné, ovšem alternativní trest, jakým je například domácí vězení, je dnes takřka nefunčkní. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán by byl rád, aby soudci tento trest využívali v praxi.
Slibuje proto elektronické náramky. Smlouvu na dodavatele by se mohlo podařit uzavřít už v únoru.

* Jak je to dnes s alternativními tresty?

Soudce dnes nemá moc na výběr, co udělat s člověkem, kterého ještě nechce zavřít. Většinou mu dává prostou podmínku. Ale jak víme z průzkumů, významný výchovný efekt to většinou nemá. Člověk se pak po nějaké době k soudu vrací a poté už končí ve vězení.

* Pomohlo by domácí vězení?

Pokud budeme moci uložit tomuto člověku trest domácího vězení v podobě elektronického náramku, tak pravděpodobnost, že se napraví, je mnohem vyšší. On bude mít nějaké citelné omezení, které ho přiměje se nad svým životem zamyslet. Trest domácího vězení dnes sice existuje, ale vlastně nefuguje a není téměř ukládán. Soudci totiž nevěří, že bude efektivní, když dnes funguje jen pomocí namátkového sledování úředníků probační a mediační služby, kteří odsouzenému čas od času zazvoní u dveří, aby zjistili, zda tam opravdu je. A tomuhle soudci nevěří. Oproti tomu náramek umožní mít téměř jistotu, že odsouzený se trestu skutečně nevyhýbá.
Pravděpodobnost, že soudce uloží tento trest, se s použitím náramků podstatně zvýší.

* Jak daleko jsme od uvedení do praxe?

Myslím, že blízko. Konečně to vypadá, že se nám podaří vysoutěžit dodavatele. Počítáme s tím, že smlouvu uzavřeme někdy v únoru. Pak bude trvat jen pár měsíců, než systém naběhne. Zkušenosti z ciziny jsou takové, že nějaký rok pak trvá, než si soudci zvyknou na to, že tu tento nový trest je, osahají si ho a začnou ho ukládat. Ze všech těch pokusů, které tu kdy byly, jsme tentokrát opravdu blízko.

* Kolik náramků je v plánu koupit?

Asi dva tisíce.

Plzeňský deník str. 2 (mv)

Oběti kriminality dosáhnou na zabavené peníze, schválila Sněmovna

Publikováno: 09.12.2016

Lidé, kteří přišli k majetkové újmě trestnou činností, asi budou mít přístup k penězům, které prostřednictvím peněžitých trestů či trestu propadnutí majetku dosud od pachatelů získával stát. Vládní předlohu, jež to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Nyní musejí oběti žádat o peníze formou exekuce, nově by je měli získat rozhodnutím soudu.

Nyní platí, že poškozený, kterému soud přizná majetkový nárok vůči pachateli trestného činu, musí tyto peníze vymáhat exekučně v civilním řízení. "Vymahatelnost těchto nároků je poměrně nízká, neboť pachatel má
málokdy majetek, ze kterého by se poškození mohli hojit," uvedlo
ministerstvo spravedlnosti.

Majetek odvedený na základě soudně uložených trestů by nově nebyl příjmem státního rozpočtu, ale putoval by na zvláštní účet zřízený na ministerstvu spravedlnosti. Poškozený, který by vznesl svůj nárok vůči pachateli v rámci trestního řízení a soudy by mu jej uznaly, by se pak s žádostí obracel na ministerstvo. Podmínkou by bylo to, že soud v daném trestním řízení uložil některý z majetkových trestů. Právě z těchto peněz by pak mohl konkrétní poškozený či poškození čerpat. Ministerstvo ale upozornilo na to, že škoda způsobená pachatelem zajištěný majetek často výrazně převyšuje.

Peníze ze zvláštního účtu by podle sněmovních úprav vládní novely šly i probační a mediační službě na poskytování pomoci obětem trestných činů. Šlo by o dvě procenta. Majetkovou škodou by bylo i dlužné výživné na děti.

Novelu o využití peněz pocházejících z majetkových trestních sankcí nyní posoudí Senát. Ministerstvo předpokládá, že by obětem vyplácelo ročně celkem asi 81 milionů korun.

epravo.cz Zpravodajství

Kriminalita mládeže roste. Jak tomu zamezit, budou řešit školy i město

Publikováno: 09.12.2016

Česká Lípa – Do boje proti násilí, kyberšikaně i užívání drog mezi dětmi a mládeží se v České Lípě pustí nový tým, který tvoří zástupci policie, soudu, státního zastupitelství, Probační a mediační služby (PMS), města a sociální ochrany dětí. Pracovní skupinu postupně rozšíří i zástupci základních a středních škol a ústavní výchovy.
Úkolem týmu je definovat příčiny kriminality a výskytu závažného problémového až závadového chování dětí a mládeže. Chce hledat řešení, jak problematickým situacím předcházet.
„Kriminalita mládeže je stále velmi závažné téma.
Spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení, úředníky státní správy a samosprávy je proto nutná. Musíme společně hledat možná řešení, zdroje i realizátory programů. Naším cílem je menší výskyt násilných činů, kyberšikany, sexuálního obtěžování či užívání drog mezi dětmi a mládeží v regionu,“ připomíná jedna z členek týmu místostarostka České Lípy Alena Šafránková.
Tým pro mládež je součástí projektu „Na správnou cestu! II“, který realizuje Probační a mediační služba v deseti regionech České republiky. „Cílem projektu je právě podpora multidisciplinární spolupráce v oblasti práce s ohroženou mládeží. Propojování státní správy, samosprávy a ostatního odborného sektoru v dané problematice přináší komplexní pohled a řešení,“ konstatuje manažer projektu Milan Hel.
Česká Lípa není jediným městem na Českolipsku, které se na tento problém zaměřilo. Bezpečnostní rizika i jejich prevence byla minulý měsíc tématem společného jednání ředitelů škol z Novoborska. To proběhlo na radnici v Novém Boru a iniciovali je místní pracovníci odboru školství, kultury a sportu městského úřadu.
Podle novoborského starosty Jaromíra Dvořáka je totiž třeba reagovat na problémy, které s sebou přináší mimo jiné zneužívání moderních technologií mezi dětmi.
„Sklouznout k šikaně prostřednictvím internetu, ať už na sociálních sítích, nebo prostřednictvím videí na youtube, je velmi snadné. A je o to víc nebezpečné, protože není na rozdíl od klasické šikany vidět na první pohled, dítě nemá modřiny, zničené oblečení,“ řekl k listopadovému jednání Jaromír Dvořák s tím, že jde o palčivý problém, který se šíří v dětských kolektivech.

Českolipský deník str. 3 Českolipsko KATEŘINA CHARVÁTOVÁ

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Mimosoudní jednání řízené prostředníkem, mediátorem, za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost…
Slovník pojmů
Kontakty

Ředitelství

Probační a mediační služba

Hybernská 18

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty