Napsali o nás

Věznici doplní dětský koutek

Publikováno: 19.06.2018


Místnost, kterou využívají v Opavě odsouzení muži i ženy pro návštěvy svých blízkých, by mohla projít proměnou. Díky iniciativě Barbory Leskové z Probační a mediační služby v rámci projektu „Křehká šance II“ a díky studentům Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě by místnost mohl doplnit potřebný dětský koutek.

Jedná se o kulturní místnost specializovaného oddílu věznice na Olomoucké ulici, kde odsouzení muži pod speciálním vedením pracují na léčbě svých závislostí. O víkendech je místnost využívána pro návštěvy jak mužů, tak žen. Dětský koutek by měl být právě zde, jelikož místnost je dostatečně velká. Zadání přitom není vůbec jednoduché. Vymyslet snadno složitelný koutek, kde si při návštěvě svých rodičů budou moci hrát děti různého věku. V současnosti je zde pouze skříň s hračkami a žíněnka na podlaze. Studenti průmyslovky tak letos v lednu vypracovali několik návrhů, které představili odborným pracovníkům věznice. „Byl vybrán jeden výsledný návrh, ale byly použity také dílčí prvky z jiných. Výsledný koncept se setkal s pozitivním ohlasem ze strany věznice a k samotné realizaci by mělo dojít v řádech měsíců,“ říká Barbora Lesková z Probační a mediační služby.
Na jednotlivých návrzích dělal tým pedagogů a zejména studenti třetího ročníku umělecké a průmyslové školy. A jak je to v opavské věznici s dětmi celkově? Odsouzení mohou telefonovat příbuzným a odesílat a přijímat korespondenci bez omezení. Co se týče osobního kontaktu s dětmi, tak vzhledem k faktu, že v Opavě není specializovaný oddíl pro matky s dětmi, jediný kontakt je prostřednictvím návštěv. Ty tedy možná budou příjemnější právě díky dětskému koutku.

REGION OPAVSKO str. 3 Publicistika (pav)

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Publikováno: 11.06.2018

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Ač se to může zdát nepochopitelné, stále přibývá případů násilí na seniorech, kdy dospělé děti vztáhnou ruku na své vlastní rodiče. Ti o tom mlčí a tiše domácí teror snášejí. Nedokáží o tom promluvit, protože jsou zahanbeni. Stydí se. Týrání tak pokračuje a mnohdy se také stupňuje.

"Nejde ale „jen“ o rány a kopance. „Stává se i to, že děti rodičům berou peníze a nedávají jim jídlo,“ popsala vedoucí oddělení sociálních služeb a prevence pardubického magistrátu Hana Jansová.
Do této oblasti spadá i to, když senior pod nátlakem a neuváženě podepíše nějakou „zaručeně výhodnou“ smlouvu nebo navštíví podezřelou prodejní akci.
„Podomní prodej je sice v Pardubicích zakázán, ale stejně se zde objevují různí prodejci energií,“ poznamenala Jansová. Tito takzvaní šmejdi se pak pod nejrůznějšími záminkami dostanou k seniorovi domů a během chvíle jsou schopni z něj vyloudit jeho celoživotní úspory.
Senioři přitom mají řadu možností, kam se mohou obrátit pro pomoc. Stačí jen se k takovémuto kroku odhodlat.
„Mohou navštívit intervenční centrum, probačně mediační službu, která má řadu let program pro oběti trestných činů, obrátit se na sociální pracovníky magistrátu nebo policii,“ uvedla Jansová.
Oběti trestného činu v seniorském věku mají navíc podle zákona více práv než oběti v produktivním věku. Mají totiž právo na zmocněnce, který je bude bezplatně zastupovat po celé trestní řízení, na šetrné vedení výslechu, kdy si mohou například vybrat pohlaví vyslýchajícího policisty, nebo žádat, aby se během řízení před soudem nemuseli setkat s pachatelem.
Upozornit na tuto problematiku má akce s názvem (K)roky bez násilí, která se uskuteční v úterý od 13 do 16 hodin v Bubeníkových sadech v Pardubicích.
„Cílem akce je zprostředkovat seniorům informace o tom, na jaké organizace se mohou v případě problému obrátit, kdo jim může pomoci, třeba i anonymně, a s čím, a dále jak se bránit napadení a jak reagovat na nátlakové praktiky podvodníků,“ řekla mluvčí pardubické radnice Alexandra Tušlová.
Zájemci si na akci budou moci nechat změřit krevní tlak nebo zhlédnout ukázky první pomoci. Představí se instruktoři sebeobranného systému Krav Maga a své techniky ukáží i zástupci Městské policie Pardubice a Policie ČR. „Bude zde také možnost zajistit si průkaz na Senior taxi. Každý návštěvník obdrží dárkovou tašku s tematickými reklamními předměty,“ doplnila Tušlová.
K poslechu bude hrát kapela Pardubická šestka
Důležitá telefonní čísla 158 – Policie ČR 156 – městská policie 116 006 a 732 923 462 – Bílý kruh bezpečí 774 755 744 a 466 260 528 – Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím 773 783 866 – Probační a mediační služba České republiky, poradna pro oběti trestných činů 466 859 136 – Magistrát města Pardubic, odbor sociálních věcí"

pardubicky.denik.cz Moje Pardubicko Lenka Štěpánková

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Publikováno: 29.05.2018

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Milena Ruiz z probační služby přibližuje zkušenosti s novým zákonem, který dává obětem trestných činů víc práv a nařizuje také zacházet s nimi citlivě, aby jim vyšetřování nezpůsobilo ještě větší újmu.

Zákon, který nepovažuje oběti trestných činů za pouhý důkazní prostředek, dává jim větší práva a lepší postavení než dosud a také nárok na citlivé zacházení ze strany státních orgánů, platí pět let. Jeho smyslem je zajistit, aby se oběti neocitaly v horší pozici než pachatelé nebo aby jim necitlivé vyšetřování nezpůsobilo ještě další újmu. Vyznat se v těchto právech jim pomáhá i probační a mediační služba (PMS), kterou si většina lidí spojuje spíše s hlídáním zločinců. „Primárně se PMS věnuje opravdu pachatelům trestných činů, ale zákon jí ukládá i povinnost poskytovat podporu a pomoc obětem trestných činů bez ohledu na druh spáchaného činu a újmu. Kvůli tomu vznikl i projekt Proč zrovna já? II,“ říká Milena Ruiz, která pomáhá v poradně v Ústí nad Labem a Děčíně.

* O co ve zmíněném projektu Proč zrovna já? II jde?

Po celé republice realizuje PMS tento projekt, kdy poradci obětem poskytují v 55 poradnách informace zejména k procesu trestního řízení a uplatnění náhrady škody, dále poskytují psychosociální podporu, doprovázení, případně pomoc psychologa a právníka.

* Zkuste přiblížit konkrétně, s čím třeba obětem pomáháte.

Například je informujeme o jejich právech v trestním řízení, třeba že mimo jiné zákon dává poškozenému, kterému byla způsobena trestným činem škoda či mu bylo ublíženo na zdraví, právo nahlížet do spisu, pořizovat si kopie ze spisu, činit návrhy na doplnění dokazování, požádat o informace o propuštění či útěku pachatele na svobodu nebo se připojit do trestního řízení s náhradou škody. Lidé za námi přicházejí v různých stadiích trestního řízení, někdy i předtím, než byl trestný čin vůbec oznámen, a chtějí poradit, zda, jak a kde ho nahlásit. Někdy je případ již ve stadiu policejního vyšetřování, byl odložen a oběť nemá delší dobu žádné informace o tom, co se děje a proč. V některých případech je již případ řešen u soudu a někdy je již rozhodnuto. Od toho se také odvíjí potřeby obětí. Často se na nás obracejí i rodinní příslušníci, přátelé obětí nebo pozůstalí.

* Vaším úkolem bylo vytvořit pracovní skupinu pro oběti trestných činů. Kdo v ní působí a co je jejím cílem?

Podařilo se nám dát dohromady zajímavý tým, kde je například zástupce okresního soudu, policie, ústecké Masarykovy nemocnice, advokáti, zástupce krajského úřadu, OSPOD a neziskových organizací pracujících s oběťmi trestných činů. Na schůzkách každé tři měsíce řešíme problematiku práv obětí trestných činů. V současné době vyhotovujeme ve spolupráci s okresním soudem letáček, na kterém budou vypsány všechny organizace pro oběti trestných činů působící v Ústí nad Labem.

* Nemá povinnost informovat oběti o jejich právech a o možnosti pomoci policie? Proč vzniká ještě letáček?

Policie musí ze zákona oběti informovat o jejich právech, přičemž některá zásadní práva musí být sdělena ústně a hned při prvním kontaktu. Některé informace o právech ale získá oběť dle zákona pouze na žádost a o tom mnoho lidí neví. Aby policie jednala podle zákona, předává obětem seznam práv v písemné podobě. V praxi je to ale několik listů papíru popsaných paragrafy a pro mnoho lidí nesrozumitelnou právnickou řečí. Proto je důležité, aby se o nás a ostatních organizacích, které budou na letáčku, dozvěděli a přišli si k nám pro více informací a pro pomoc.

* Když už k vám někdo přijde, co ho čeká?

Snažím se klientovi nastínit všechny jeho možnosti a práva v rámci jeho případu. Někdy ale postačí i jen psychická podpora. Často to tak je, pokud se třeba jedná o problém mezi rodinnými příslušníky, kdy jde o domácí násilí nebo kde jsou přítomny drogy. V ten okamžik je rozhodování oběti, jak postupovat, hodně těžké. Poradit lze i po telefonu nebo e-mailem. Vše je samozřejmě zcela zdarma a anonymně.

* Stalo se vám někdy, že klient na domluvenou schůzku nepřišel, jak to někdy bývá u pachatelů?

Ne, zatím nikdy. Pokaždé, když měl klient přijít, tak přišel. Lidé, se kterými pracuji, totiž pomoci ve své situaci opravdu chtějí.

* Zákon o obětech funguje od roku 2013. Jak to vypadalo dříve? To se obětem nikdo nevěnoval?

Poškození mají práva vyplývající z trestního řádu, ale díky zákonu o obětech trestných činů je těchto práv nyní více a vztahují se nejen na poškozené, ale i na oběti trestných činů, tj. i na toho, kdo se cítí být obětí trestného činu, a také na některé pozůstalé, pokud v důsledku smrti oběti došlo k jejich újmě.

* Zmínili jsme už práva, která oběti mají ohledně papírování. Změnilo se něco k lepšímu, co se týče toho, jak se s nimi zachází?

Obrovský rozdíl je v přístupu ke zvlášť zranitelným obětem, k nimž patří děti, oběti násilí či starší lidé. Zákon vypočítává příkladů ještě více. Myslí i na možnost druhotné újmy, k níž může docházet necitlivým zacházením s oběťmi. Zvlášť zranitelná oběť má také právo na výslech, který by se neměl opakovat, pokud to případ dovolí, výslechové místnosti mají být přátelské i k dětem a oběť si může i zvolit pohlaví vyslýchajícího.

* Dalším novým bodem je i prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život?

To je dobrovolné písemné vyjádření oběti o tom, jak se jí trestným činem změnil život. Plusový efekt je v tom, že toto prohlášení může být vloženo do spisu a přečteno u soudu, kde se soudce i pachatel dozvědí, jaký vliv trestný čin na oběť měl, takže oběť vyjádří, co chtěla, ale přitom nemusí chodit k soudu, pokud ji k tomu tedy soud nevyzve.

* Dokonce prý můžete chodit s klientem i na různá jednání týkající se jeho procesu?

To je pravda, s poškozenými můžu chodit na řízení jako důvěrník, jako taková morální opora, a mohu je na jejich žádost doprovázet k jakémukoli jednání u soudu či na policii.

* Kolika klientům takto pomůžete?

Za celý loňský rok PMS pracovala celkem se 7 907 oběťmi trestných činů, z toho 786 jich bylo zvlášť zranitelných. Ve skutečnosti je obětí mnohem více, ale některé vyhledají pomoc u jiných organizací a mnoho jich nejde nikam. Kriminalita v celé republice sice klesla o 8 procent, ale obětí, které vyhledávají naše služby, je paradoxně víc. Je ale dobře, že se začínají aktivně zapojovat do trestního řízení a nefungují už pouze jako důkazní prostředek.

* Projekt Proč zrovna já? II bude působit po celé republice už jen do roku 2020. Co bude dál?

Byla by škoda přerušit něco, co funguje. Probační úředníci mají stejnou povinnost věnovat se jako poradci i obětem trestných činů a také to vedle práce s pachateli dělají, takže pokud by měla pozice poradce pro oběti na nějakou dobu zaniknout, probační úředníci budou nadále obětem fundovaně pomáhat.

Milena Ruiz, 41 let * V probační službě pracuje jako poradkyně pro oběti trestných činů. * Vystudovala obor Sociální práce a politika na Masarykově univerzitě v Brně a obor Sociální práce na UJEP v Ústí nad Labem. * Sociální práci se věnuje celý život, v rámci projektu Proč zrovna já? II má na starosti okresy Ústí a Děčín.

Fakta Probační a mediační služba (PMS) * Státní organizace, která kontroluje výkony trestů bez odnětí svobody, připravuje podklady pro jejich ukládání a nabízí možnost jednání mezi pachatelem a obětí o urovnání následků trestného činu. * V kraji má poradny v Ústí nad Labem, Děčíně, Rumburku, Lounech, Teplicích, Mostu a Chomutově.

Mladá fronta DNES str. 18 Severní Čechy Zuzana Mendlová

Obětem trestných činů poskytují pomoc pracovníci Probační a mediační služby

Publikováno: 20.05.2018

policejní krizoví interventi a pracovníci neziskového sektoru. Od poloviny roku 2016 funguje na Českolipsku poradna pro oběti trestných činů zřízená v rámci projektu "Proč právě já ?". V ní pracuje poradce specializovaný pro tuto oblast, který pomáhá oběti vyrovnat se s následky na ní spáchaného trestného činu.

Poradce kromě konkrétní pomoci oběti zajišťuje na Českolipsku také posilování právního vědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a neziskového sektoru, na které se oběti mohou obrátit s žádostí o pomoc. Právní osvěta probíhá mimo jiné i prostřednictvím Multidisciplinárního týmu pro oběti trestných činů. Ten se naposledy sešel tento týden v úterý . Schůzky se zúčastnili zástupci Probační a mediační služby, JUDr. Markéta Navrátilová soudkyně trestního úseku Okresního soudu v České Lípě, zástupci Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, Adry o.p.s., Farní charity a In IUSTITIA o. p. s. a také pracovnice oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Libereckého kraje včetně krizových interventů Policie ČR.

Úkolem policejních interventů je pomoc obětem násilných nebo sexuálně motivovaných trestných činů bezprostředně poté, co se o útoku policisté dozvědí. Potom, co oběť zklidní a stabilizují, nasměrují ji do péče specializovaných odborníků. Jde konkrétně o oběti pokusu vraždy, o oběti s vážnou újmou na zdraví a nebo o oběti znásilnění. (Kromě toho je úkolem krizových interventů rovněž informovat příbuzné a nejbližší osoby o těžkém zranění nebo úmrtí oběti trestného činu nebo o úmrtí v souvislosti s dopravními nehodami nebo mimořádnými událostmi.)

Informace, které oběti pomohou orientovat se v trestním řízení, v tom, jak dosáhnout náhrady způsobené škody i psychosociální pomoc nabízí poradce poradny zřízené v rámci projektu "Proč zrovna já ?". Ing. Juraj Hlavatý za osmnáct měsíců fungování této poradny poskytl pomoc jednaosmdesáti obětem, které s ohledem na danou situaci nakontaktoval podle potřeby na další instituce, které jejich situaci řešily. Převážně se jednalo o pracovníky Probační a mediční služby Česká Lípa, pracovníky Policie ČR a v menší míře pak i pracovníky zdravotnických a sociálních zařízení. Účastníci schůzky se navzájem informovali o konkrétních situacích, ve kterých se oběti trestných činů ocitly a především o tom, jak je společně řešili.

V závěru setkání se většina přítomných velmi zamyslela i nad otázkou: "Pomáhají obětem trestných činů skutečně všichni, kteří pomáhat mohou?"

tydenvlk.cz Policie a hasiči PČR/Ivana Baláková

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Publikováno: 12.05.2018

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
Naše kolegyně reportérka Renata Malíková měla jedinečnou možnost vyzkoušet si speciální náramek. Ne tedy šperk, ale náramek pro vězně. Test probíhal tak, že Renata dostala fiktivní trest, domácí vězení a na kotník elektronický náramek, tedy novinku, která se v těchto dnech testuje v Ústí nad Labem. Náramek hlídal, jestli Renata dodržuje domácí vězení. Jenže ona trest nerespektovala a co se stalo? Podívejte se sami.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsem v bytě u Lidického náměstí v centru Ústí nad Labem a díky tomuto náramku se právě teď stávám odsouzenou k domácímu vězení. Jsem tak v situaci, jakoby opravdu dostala trest. Domácí vězení si lze u soudu vykoledovat třeba za neplacení alimentů nebo výtržnictví a tady mi navíc vymezují konkrétní lokalitu, kam mám zakázáno chodit i v době, kdy můžu jít ven.

osoba
--------------------
Protože tam se vlastně stal ten trestný čin, pro který jste odsouzená. A pohybují se tam i lidé, kterým jste v minulosti ublížila.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenže mě to láká a ven, a tak vyzkouším co to udělá. Teď už jsem v zakázané zóně a pracovníci Probační a mediační služby vše kam se pohnu vidí na obrazovce počítače. A teď jsem se dopustila hned druhého prohřešku. Přišla jsem do parku, kam mám zakázáno chodit a? Už mi volá probační a mediační služba. Je vůbec nějaké vysvětlení, které byste přijali?

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Obhajitelné budou situace, které jsou spojené s ochranou vlastního života.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Díky náramkům, které se nyní testují, se vězňové dostanou pod nepřetržitý dohled. Teď to v praxi vypadá tak, že potrestané namátkově kontrolují pracovníci probační a mediační služby a jezdí za nimi domů. Náramek váží 170 gramů, zbavit se ho dá, jenže?

osoba
--------------------
My se to ihned dozvíme.

Kristina LABOHÁ, mluvčí Probační a mediační služby
--------------------
Jeden ve věznici strávený vychází na 1100 korun. Naopak náklady na elektronický monitorovací systém vycházejí asi na 180 korun.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
A tohle je další test, mám soudem zakázané pití alkoholu. A tak mi přišla smska, abych si udělala test.

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Potřebujeme také vědět, jestli do toho testu dýchá opravdu ten, kdo dýchat má. To řešíme vlastně pomocí vlastně sejmutí snímku obličeje.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
S nasazením náramků do praxe se počítá s výrazným nárůstem alternativních trestů.

Renata Malíková, 18:55 Zprávy FTV Prima

Pražský maraton se na podporu šance pro lidi s trestní minulostí poběží už potřetí

Publikováno: 04.05.2018

Nedělního maratonu a 2RUNu, nejtěžších závodů letošního ročníku Běhu se žlutou stužkou, se zúčastní celkem 35 běžců včetně bývalých vězňů. Sportovně-charitativní závod, který upozorňuje na téma obtížné zaměstnatelnosti lidí s trestní minulostí, se poběží jako součást Volkswagen Maraton Praha 6. května 2018. Letos se koná již třetí ročník Běhu se žlutou stužkou.

Závody Běhu se žlutou stužkou – půlmaraton, maraton, 2RUN a štafety – se běží v dubnu až červnu, a to jako součást závodů Běžecké ligy RunCzech. Bok po boku se jich účastní vězni, bývalí odsouzení, oběti trestných činů, ředitelé a manažeři firem, zaměstnavatelé lidí s trestní minulostí, státní úředníci, lidé z neziskových organizací, sportovní fanoušci a desítky dalších. Cílem projektu je vytvářet pracovní příležitosti pro lidi s trestní minulostí, propojovat je s širší komunitou, a tím přispívat k prevenci kriminality, snížení míry recidivy a větší bezpečnosti ve společnosti.

„Je skvělé, že s námi letos běží maraton i bývalí odsouzení, kterým se úspěšně podařilo zapojit do života po propuštění. Někteří z nich s projektem Yellow Ribbon začali běhat ještě ve vězení. S podporou okolí to prostě funguje, a s pevnou vůli, kterou uběhnutím maratonu určitě prokazují, mají velkou šanci svůj život vzít za správný konec,“ uvedla ředitelka Věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, která projekt Běh se Žlutou stužkou před lety přivezla ze Singapuru.

Podle Carla Capalba, prezidenta organizačního výboru RunCzech, je Volkswagen Maraton Praha s rekordem závodu 2:05:39 nejrychlejším květnovým maratonem vůbec. Rekord drží Keňan Eliud Kiptanui, zaběhl ho před osmi lety.

Stejně jako loni budou závodníci vybíhat z pražského Staroměstského náměstí a jejich okruh povede kolem Vltavy. Limit pro závod v délce 42,195 metrů je sedm hodin. Počet zaregistrovaných běžců dosahuje 6400. Společně s maratonem se běží i 2RUN, ve kterém se dva běžci dělí napůl o délku maratonské vzdálenosti.

Motto Běhu se žlutou stužkou zní „uteč předsudkům“ a „dej druhou šanci“. Právě předsudky propuštěným vězňům významně škodí. Velkým hendikepem bývalých vězňů při hledání zaměstnání je záznam v Rejstříku trestů, díky kterému jsou u zaměstnavatelů často odmítáni. Z lidí propuštěných z vězení, kterých bylo jen loni téměř 11 500, má tak podle propočtů šanci získat jen část těch, kteří jsou motivovaní pracovat. Situace se ale oproti minulým letům lepší, a to díky nízké nezaměstnanosti a dobré osvětě.

Projekt Yellow Ribbon spoluorganizuje Vězeňská služba ČR, nezisková organizace RUBIKON Centrum, Probační a mediační služba a agentura RunCzech. Záštitu převzali ministr spravedlnosti, ministryně práce a sociálních věcí, veřejná ochránkyně práv a předseda Výboru pro bezpečnost. Letošním generálním partnerem běhu je pojišťovna D.A.S. Rechtsschutz AG, zlatým partnerem je firma Kostelecké uzeniny a.s., stříbrnými partnery jsou United Bakeries a.s., Lion Products s. r. o. a Futaba Czech s.r.o. Bronzovými partnery jsou firmy Arriva Transport Česká republika a.s. a Hamerník s. r. o. Partneři, kteří podpořili jednoho běžce z řad odsouzených nebo bývalých odsouzených jsou také Jipocar Obaly, s. r. o., Haki a. s., Agro Jevišovice a. s., Martin Cavar – spojovací materiál, Rohde, spol. s r. o., Veolia Česká republika, a. s., WSM – Czech Republic s. r. o., Still ČR spol. s r. o. Další podporu poskytli Lighthouse o. s., Dermacol a. s., Banh-mi-ba,Tesco a Český Goodwill. Mediálním partnerem jsou Frekvence 1 a ProFairPlay

Restorativní justice pomáhá a spojuje

Publikováno: 30.04.2018

Restorativní justice chápe nápravu pachatele trestného činu jako proces přijetí jeho odpovědnosti za to, co oběti či komunitě způsobil, a to prostřednictvím jeho zapojení do nápravy následků svého jednání.
„K hlavním nositelům principů restorativní justice v České republice je Probační a mediační služba, která zprostředkovává řešení trestních kauz mezi pachatelem a obětí a zajišťuje kontrolu nad výkonem alternativních trestů,“ vysvětluje Štěpán Sobotík, vedoucí střediska Probační a mediační služby (PMS) v Jablonci nad Nisou.

Jedním z alternativních trestů umožňujících pachateli vykonat pro společnost něco dobrého jsou obecně prospěšné práce. Pachatel osobně a zdarma odpracuje soudem stanovený počet hodin. Odsouzení takto odvádějí práci pro celou řadu sportovních klubů, škol, neziskových organizací, farností a dalších organizací, jako např. pro Nemocnici Jablonec nad Nisou, Dům dětí a mládeže Vikýř, TJ Jezdecký oddíl Nisa a velkou část jabloneckých základních škol.

„V uplynulých pěti letech jsme zajišťovali výkon téměř 500 trestů obecně prospěšných prací, odsouzení odpracovali celkem 37 000 hodin. Úspěšné vykonání trestů se pohybuje kolem 70 %, což svědčí o tom, že tento druh trestu funguje velice dobře,“ dodává Lenka Langerová, jež má tento trest na starost v jabloneckém středisku PMS.

Do spolupráce s organizacemi, které umožňují výkon trestu obecně prospěšných prací, se v rámci projektu PMS Křehká šance II zapojila i Věznice Rýnovice a nabídla, že vězněné osoby zajistí práce většího rozsahu.

O dvou dubnových víkendech odstraňovali čtyři dobrovolníci z řad vězňů v areálu ZŠ Liberecká 26 náletový porost z těžko přístupné části pozemku od ulice 28. října. „Chtěl jsem udělat dobrý skutek, a pomoci tak dětem a městu,“ odůvodnil svou účast na práci ve víkendovém volnu jeden z vězňů. „Je to pro nás možnost vypadnout ze stereotypu vězeňského života a být v normálním prostředí,“ dodal druhý z dobrovolníků.

„Jedním z cílů projektu Křehká šance II je budování vztahu mezi věznicí a komunitou, odstranění předsudku a propojení životů vězňů s životem mimo věznici,“ vysvětluje realizátorka projektu Hana Halfarová.

„Práce probíhaly k naší plné spokojenosti. Navíc škola tím ušetří finance využitelné pro další rozvoj a opravy objektu,“ vysvětluje výhody takové spolupráce Martin Chytka, zástupce ředitele školy.

„Jsme rádi, že jsme tak mohli přispět ke zlepšení prostředí pro děti ze školy v Liberecké ulici i pro veřejnost. Přestože odsouzení provádějí tyto brigády o víkendech v době volna po práci bez nároku na odměnu, je pro ně možnost opustit na chvíli brány věznice obrovskou motivací a tyto pracovní aktivity přispívají k nácviku soběstačného života odsouzeného po jeho propuštění,“ vyjádřil své přesvědčení ředitel Věznice Rýnovice Vlastimil Kříž a doplnil, že podobné akce bude ze své pozice i nadále plně podporovat.

Štěpán Sobotík, vedoucí střediska PMS v Jablonci nad Nisou

V Ústí se testují náramky pro domácí vězně

Publikováno: 21.04.2018

MF DNES si vyzkoušela přímo v ulicích, jak bude systém fungovat. Na nohy odsouzeným se mají náramky dostat do poloviny roku.

ÚSTÍ NAD LABEM Kráčím přes Lidické náměstí v Ústí nad Labem. Na jeho konci zabočím doprava do Masarykovy ulice a jdu k hlavnímu vchodu muzea. Pohybovat se tady znamená, že je všechno v pořádku a nic neporušuji. Jenže já se rozhodnu přejít na druhou stranu silnice a vstoupit do Smetanových sadů.
Během chvíle mi začne v kapse zvonit mobil. Na druhém konci se ozve hlas pracovníka monitorovacího centra ministerstva spravedlnosti. Ptá se mě, co se děje. Vstoupila jsem totiž do tzv. zakázané zóny a on to vidí na monitoru počítače. Informaci o mém pohybu odeslal 170 gramů vážící náramek, který mám připevněný na levé noze.
Brzy by takhle měla vypadat realita, pokud jde o některé odsouzené v Česku, kterým soud za lehčí delikty místo cesty za mříže nařídil domácí vězení. V současné době se provoz elektronických hlídacích náramků testuje, k jejich nasazení by mělo dojít v nejbližších měsících.
„Alternativní trest v podobě domácího vězení funguje v Česku už od roku 2010, v praxi ale vypadá tak, že potrestané namátkově kontrolují pracovníci Probační a mediační služby, když zhruba osmkrát do měsíce zajíždějí k odsouzeným domů. S příchodem náramků se vězňové dostanou pod nepřetržitý dohled,“ přibližuje Jan Odvárka, krajský vedoucí ústeckého střediska Probační a mediační služby, kde si včera redaktorka MF DNES náramek vyzkoušela. Ruku v ruce s náramky přijdou ještě další „vychytávky“. Systém například umožní i ochranu obětí trestných činů, k nimž se odsouzený nemůže přiblížit. Také oběť, pokud o to projeví zájem, bude vybavena speciálním telefonem, na který dorazí informace v případě, že se potrestaný přiblíží.
„Kromě testování teď také se systémem seznamujeme soudce a státní zástupce,“ říká Odvárka. „S příchodem náramků samozřejmě počítáme s výrazným nárůstem těchto alternativních trestů. V současné době je soudci ukládají v menší míře právě proto, že není zajištěna nepřetržitá kontrola a vězně kontrolujeme jen namátkově,“ doplňuje.
Aktuálně je v severočeském soudním kraji, tedy v Ústeckém a v části Libereckého kraje, celkem 21 domácích vězňů, v celé republice to bylo ke včerejšku 123 lidí. Dostat alternativní trest mohou jedinci, kteří spáchali trestný čin, kde je horní sazba maximálně 5 let. Ve většině případů jde o ty, kteří spáchali krádež nebo třeba neplatili alimenty.
Náramek bude muset mít odsouzený na noze nonstop a každý den ho bude muset připojit k nabíječce. Konkrétní podoba možného pohybu pak bude individuální. Pokud bude potrestaný pracovat na směny, půjde mu třeba umožnit, aby byl i v noci mimo domov. Jiný ale může mít v tomto ohledu třeba od 19 hodin smůlu a stejně tak i o víkendech nebo svátcích.
Kdy přesně se spustí ostrý provoz, zatím není jasné. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán nicméně tento týden uvedl, že s tím počítá ještě do poloviny tohoto roku.
Za náramky, příslušenství a šestiletý provoz monitorovacího centra stát zaplatí 93 milionů korun. Náklady na jednoho odsouzeného v domácím vězení pak budou zhruba 180 korun na den, resp. 130 korun, jelikož potrestaný si má zaplatit 50 korun za každý den trestu domácího vězení sám. Pobyt pachatele ve věznici stojí stát denně zhruba 1 100 korun.

Mladá fronta DNES str. 17 Severní Čechy Monika Gordíková

Píseckým seniorům pomůže poradna

Publikováno: 10.04.2018

Písecké Městské středisko sociálních služeb navázalo v rámci projektu „Proč zrovna já“ spolupráci s Probační a mediační službou České republiky, která mimo jiné provozuje poradnu pro oběti trestných činů. Její služby nabízí nově seniorům.
„Vzhledem k tomu, že právě starší lidé jsou velmi zranitelnou skupinou obyvatel, mohou se v případě potřeby kdykoliv na poradnu obrátit. Zdarma a anonymně jim bude poskytnuta rada i pomoc při řešení problémů, případně také doprovod na příslušné instituce,“ uvedla mluvčí písecké radnice Irena Malotová. Senioři v nouzi se mohou s poradkyní setkat buď přímo v sídle Probační a mediační služby Písek, v budově Městského střediska sociálních služeb anebo dle domluvy i v bydlišti klienta.
„Mnohé oběti trestných činů řeší základní dilema, zda podat trestní oznámení. Důvodem rozpaků mohou být různé obavy z průběhu a náročnosti trestního řízení, stud i neznalost svých práv. A právě proto naše středisko podporuje prevenci i konkrétní pomoc zejména seniorům, kteří jsou v tomto směru nejzranitelnější a často nemají odvahu nebo možnosti svoje případné problémy řešit,“ uvedla Marcela Průšová, ředitelka píseckého Městského střediska sociálních služeb.
Poradna nabízí také pomoc například účastníkům dopravních nehod, lidem, kteří byli okradeni, nebo těm, kteří jsou vystaveni domácímu násilí nebo psychickému teroru. „Služba je i pro ty, kdo byli podvedeni takzvanými šmejdy a pod nátlakem zakoupili předražené zboží. Prostě pro všechny, jimž bylo nějakým způsobem ublíženo a nedokáží se sami bránit,“ uzavřela Průšová.

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy (kal)

Bezplatná insolvenční poradna v Jihočeském kraji řešila vloni 400 případů

Publikováno: 04.04.2018

Zhruba ve 400 případech podala v roce 2017 pomocnou ruku lidem, kteří se ocitli ve finanční tísni, Bezplatná insolvenční poradna na jihu Čech. Z toho 200 insolvencí řešili klienti přímo v jejím sídle a stejnému počtu klientů ji pomohla zprostředkovat. Jedná se o společný sociálněprávní projekt, jehož partnery jsou vedle Krajského úřadu Jihočeského kraje i Krajský soud v Českých Budějovicích, Regionální středisko České advokátní komory pro jižní Čechy, Spolek insolvenčních správců České Budějovice a Pobočka Probační a mediační služby pro Jihočeský soudní kraj.
Cílem projektu je ochrana dlužníků před nedůvěryhodnými subjekty nabízejícími nekvalifikované a předražené služby v této komplikované oblasti života společnosti: „Vznikem insolvenční poradny jsme reagovali na neutěšenou situaci v oblasti oddlužovacích, respektive takzvaně oddlužovacích agentur. Ty totiž často využívaly tíživou situaci jednotlivých dlužníků a poskytovaly jim své služby za nehorázné částky a neváhaly od nich přijmout například i šperky či jiné cennosti,“ nastínil místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad s tím, že pro poradnu na jihu Čech zdarma pracuje kolem 40 lidí. V obdobném duchu to vidí i hejtmanka Ivana Stráská.
Bezplatná insolvenční poradna působí od února 2016 v Českých Budějovicích a od května 2017 se její působení rozšířilo i do všech okresních měst v Jihočeském kraji.

Moderní obec (newsletter) str. 2

Z tepláků do tepláků. Vězni si chtějí v maratonu vyběhat šanci najít práci

Publikováno: 23.03.2018

Šest set běžců letos podpoří projekt Yellow Ribbon Run, který má upozornit na obtížnou zaměstnatelnost bývalých vězňů. Závodu se zúčastní i trestanci ze zhruba dvacítky věznic. Na sobě budou mít zlatou stužku, jíž dají najevo, že podporují druhou šanci pro lidi s trestní minulostí, kteří se chtějí vrátit do normálního života.

Martin byl před několika lety odsouzený za ublížení na zdraví s následkem smrti. Trest si odpykává ve věznici v Kuřimi, kde stráví dalších 27 měsíců, nebo bude v červnu podmínečně propuštěn. Když loni v létě zjistil, že existuje zmíněný závod, rozhodl se zapojit.

„Je to pro mě motivace, jak se začít znovu hýbat, začlenit se do normálního života. To, co se stalo, neovlivním. Chci se zabývat budoucností, tím, co bude a na to se těším,“ říká.

Je jedním ze dvou kuřimských vězňů, kteří letos poběží závod v rámci třetího ročníku projektu Yellow Ribbon Run. Trestanci mají možnost běžet pražský půlmaraton, maraton a štafety. Poběží tak společně se závodníky, kteří mají čistý trestní rejstřík. Projekt může kdokoliv podpořit tím, že si připne žlutou stužku.

Martin si dal za cíl uběhnout půlmaraton. Díky tomu se občas dostane i za zdi vězení. Vedení kuřimské věznice totiž umožňuje odsouzencům, aby trénovali i v přírodním terénu. Zájemci o závod musí projít kontrolou odborné komise, která zkoumá, zda jsou bezpeční pro své okolí nebo nemají tendenci utéct.

„Chceme, aby odsouzený, který od nás odchází, byl co nejlépe vybaven do života a toto je obrovská šance pro ty, kteří neví, jak si dál v životě poradí. Máme zkušenost s odsouzenými, do kterých by nikdo neřekl, že se něčeho takového zúčastní, sedí mnoho let a přesto se hlásí. Pocit, že jsou mezi normálními lidmi, že mají šanci vyjet do Prahy, je pro ně obrovská zkušenost,“ říká ředitelka kuřimské věznice Zuzana Kalivodová.

Martin podle vlastních slov běhá dvakrát nebo třikrát týdně. „Běh mi pomáhá srovnávat si myšlenky, působí na mě endorfiny a to je fajn pocit,“ říká. Zpronevěřil 84 milionů, nyní běhá maratony

Bývalý advokát Marian strávil v kuřimské věznici téměř čtyři roky, loni byl propuštěn. Seděl za zpronevěru 84 milionů korun. Jak sám říká, čas ve vězení plyne úplně jinak než na svobodě. Když proto přišla před dvěma lety příležitost trénovat na závody, neváhal. Nejdříve běžel štafetu, loni si dal vyšší cíl.

„Byl jsem jediný z naší věznice, kdo běžel maraton. Trénoval jsem na něj tři čtvrtě roku čtyřikrát týdně a nakonec jsem to měl za 3:50,“ říká Marian.

Běhání mu vydrželo i po odchodu z vězení, proto letos poběží znovu. Tentokrát ale už jako svobodný člověk. Chystá se na dva půlmaratony a štafetové závody.

Během uplynulého roku se Marianovi podařilo najít práci. Nejdřív nastoupil do personální agentury, která ale během dvou měsíců přestala fungovat. Poté dostal od známého práci v jedné firmě, kde pracuje jako administrativní pracovník. Podle organizátorů Yellow Ribbon Run vyžaduje zhruba 50 procent zaměstnavatelů výpis z trestního rejstříku.

„Když tam máte záznam, dost to omezuje vaše možnosti. I kdybyste uměla cokoliv, měla zlaté ruce, na pohovoru narazíte. Nemůžete si založit firmu, nevezmou vás do samosprávy, státních organizací, nedají vám živnostenský list. Nezbude vám než se orientovat na speciální zaměstnavatele, kterým nevadí, že pracují s odsouzenými, nebo se spolehnout na známé,“ myslí si Marian.

U českých odsouzenců dochází k recidivě zhruba v 70 procentech případů. Průměrné denní náklady na jednoho vězně loni činily 1 187 korun.

„Každý rok opouští brány věznic přes deset tisíc vězňů, pouze polovina z nich má šanci najít zaměstnání. Jestli můžeme udělat něco pro to, aby se ten počet zvýšil, je dobré pro to udělat maximum. Lidé, kteří zaměstnání najdou, pravděpodobně nebudou pokračovat v páchání další trestné činnosti,“ uvedl náměstek sekce trestní politiky ministerstva spravedlnosti Vladimír Zimmel.

zpravy.iDNES.cz Michaela Bůnová

Pomoc státu obětem stoupá

Publikováno: 13.03.2018

Probační a mediační služba (PMS) v roce 2017 spolupracovala se 7907 oběťmi trestných činů, což je o 1461 více než v roce 2016. Mezi klienty se také zvýšil poměr zvlášť zranitelných obětí – seniorů, zdravotně postižených osob a dospívajících.
Zatímco v roce 2016 PMS spolupracovala s 513 zvlášť zranitelnými osobami, v minulém roce šlo o 786 klientů. Probační a mediační služba je státní instituce, které komplexní pomoc obětem trestných činů ukládá zákon.
„Když nová čísla vztáhneme ke skutečnosti, že v Česku loni klesla kriminalita o více než sedm procent, uvidíme, že oběti se začínají aktivně zapojovat do trestního řízení a do řešení následků trestného činu. Jsem ráda, že se začínáme blížit vyspělým státům – oběť už není redukována jen na svou původní roli v trestní justici, kde fungovala hlavně jako důkazní prostředek. Práva a potřeby obětí jsou díky našim lidem a kolegům také z neziskových organizací stále více respektována a naplňována,“ komentovala poslední vývoj ředitelka PMS Andrea Matoušková.
Od srpna 2013, kdy vstoupil v účinnost zákon o obětech trestných činů, PMS pomohla celkem 26 467 obětem trestných činů.
V 90,5 procenta se loni jednalo o pomoc dospělým, v 5,5 procenta seniorům, ve 4,5 procenta dětem a mladistvým. „Oproti minulým letům došlo k mírnému poklesu podílu obětí v nezletilém věku,“ doplnila Matoušková.

Právní rádce str. 61

Oběti kriminality se zapojují do trestního řízení aktivněji než dříve

Publikováno: 22.02.2018

Stát loni prostřednictvím Probační a mediační služby pomáhal řešit situaci téměř osmi tisíc obětí trestných činů, což představuje zhruba o 1500 více lidí než o rok dříve. S ohledem na klesající kriminalitu to podle ředitelky instituce Andrey Matouškové svědčí o tom, že oběti se nyní aktivněji zapojují do trestního řízení. Šéfka instituce to uvedla na dnešní tiskové konferenci.

"

"Oběti mají možná větší odvahu, více příležitostí a více zájmu mluvit o své situaci a domáhat se práv, která jim náleží," konstatovala Matoušková.

"Jsem ráda, že se začínáme blížit vyspělým státům - oběť už není redukována jen na svou původní roli v trestní justici, kde fungovala hlavně jako důkazní prostředek," dodala.

Probační a mediační služba je státní instituce, které bezplatnou pomoc obětem trestných činů ukládá zákon. Poškozeným poskytuje odborné rady například ohledně toho, jak se domoci náhrady škody, nebo jim nabízí zprostředkování mimosoudního jednání s pachatelem.

Doprovází je k soudům či na úřady a může je zkontaktovat s advokáty, kteří nabízejí poradenství zdarma. Vedle probační služby pečují o poškozené také neziskové organizace.

Od srpna 2013, kdy nabyl účinnosti zákon o obětech trestných činů, pomohla probační služba do konce loňského roku celkem 26 467 z nich. Loni jich bylo 7907, z toho v devadesáti procentech případů dospělí, v 5,5 procenta senioři a ve 4,5 procenta děti a mladiství. "Oproti minulým letům došlo k mírnému poklesu podílu obětí v nezletilém věku," konstatovala Matoušková.

Mezi oběťmi, které se loni na probační službu obrátily, je i paní Iveta. Pomoc vyhledala po zavraždění svého bratra. Podrobnosti o vraždě se dověděla nikoliv od policie, ale ze článku na zpravodajském serveru. "Byla jsem v šoku, zhoršil se mi psychický stav, nemohla jsem spát," popsala ve čtvrtek novinářům.

Poradci z probační služby uvádějí, že pro oběti bývá nejpodstatnější v první řadě to, že se mohou vypovídat bez toho, že by je někdo vyslýchal nebo přerušoval. Ivetě poskytli specializovaného psychoterapeuta, sepsali s ní žádost o peněžitou pomoc od ministerstva spravedlnosti a také žádost o bezplatného zmocněnce, s nímž nyní paní Iveta vyčísluje náhradu škody a připravuje se na hlavní líčení u soudu.

"Nejdůležitější byla psychická a právní pomoc," shrnula žena.

Podle ředitelky vzrostla spolupráce s oběťmi také díky projektu financovanému z evropských fondů, který umožnil zřízení 55 specializovaných poraden mimo střediska probační služby. Pomoc je tak dostupná v každém českém okresním městě. Do poraden loni našlo cestu 1328 obětí.
Policie za loňský rok eviduje celkem 202 303 trestných činů, kriminalita klesá už čtvrtým rokem. Objasněno loni bylo 53,3 procenta případů.

denik.cz

Je Evropský den obětí. Kam se mohou obracet oběti trestných činů?

Publikováno: 22.02.2018

Možnosti tu jsou. Plzeňský kraj – Cizinec žil v Čechách už devět let, pracoval a vedl normální život. Pak na něj před restaurací zaútočil člověk, kterému se nelíbilo, že je odjinud, a bil ho do hlavy, dokud muž neupadl do bezvědomí. Nepříjemná dohra následovala v nemocnici, kam ho dovezla sanitka. Ačkoliv si přál být hospitalizován, nakonec nebyl a ve zprávě stálo, že hospitalizaci odmítl.

Domažlický deník str. 3 region zpravodajství PAVEL KORELUS

Případ se stal vloni a je jedním z těch, kterým se zabývala plzeňská speciální poradna pro oběti trestných činů fungující pod Probační a mediační službou.
Také tato poradna si dnes připomíná Evropský den obětí trestných činů, který má zviditelnit místa a možnosti pomoci, které se takovým lidem nabízejí.
V plzeňské poradně napřed cizinci řekli, na co má nárok, podali mu základní právní informace a poskytli psychosociální podporu. Pak začali řešit napadení i problémy v nemocnici, jež mohl způsobit i jeho přízvuk.
„Klient byl klasifikován jako zvlášť zranitelná oběť, stal se obětí zjevného zločinu z nenávisti. Měl tedy nárok na bezplatnou odbornou právní pomoc. Tohoto práva však nevyužil a šlo mu spíše o narovnání vztahů a možnou kompenzaci za ušlý zisk v pracovní neschopnosti,“ popsala poradkyně Jana Jirásková.
Probační a mediační služba má v Plzeňském kraji středisko v každém okresním městě – kromě Plzně tedy v Klatovech, Tachově, Domažlicích a Rokycanech.
Pomoc obětem ale nabízí také nestátní nezisková organizace Bílý kruh bezpečí, která v kraji sídlí pouze v Plzni. Do kraje ale vyráží například s přednáškami a semináři pro laickou i odbornou veřejnost.
Podle Simony Vlčkové poskytl Bílý kruh v Plzeňském kraji v loňském roce dohromady 1451 osobních, telefonických a písemných konzultací. „Velkou část klientů tvoří oběti násilných trestných činů, více než třetina z nich nechce trestný čin oznámit. Důvody mohou být pochopitelné – strach z pachatele, se kterým sdílí domácnost, nedůvěra v policii a soudy i ve spravedlnost obecně, ve velké míře také pocity studu a vlastní viny, ale také nedůvěra ve vlastní kompetence situaci změnit, pokud se jedná o násilí snášené dlouhodobě,“ vysvětluje Vlčková.
Kromě obětí pomáhá Bílý kruh také svědkům trestných činů nebo například pozůstalým. Provozuje celorepublikovou bezplatnou tísňovou linku pomoci obětem s číslem 116 006.

Zítra si připomeneme Evropský den obětí trestních činů

Publikováno: 21.02.2018

TŘEBÍČ - Před 28 lety (22. února 1990) byla ve Velké Británii podepsána Charta práv obětí, jejímž cílem je zvýšit povědomí o možné pomoci a podpoře obětí i jejich blízkých. Tento den si připomíná také Probační a mediační služba (PMS), která pomáhá všem obětem trestných činů ve svých poradnách po celé České republice. Tyto poradny fungují v rámci projektu „Proč zrovna já? II“, který je spolufinancován z evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Také v Třebíči funguje poradna pro oběti trestných činů, která byla zřízena při středisku PMS. Lidé si do poradny chodí zejména (ale nejen) pro právní informace, často si totiž nejsou jisti tím, co vlastně mohou, a nemají jasnou představu o tom, co trestní řízení obnáší. „O pomoc může požádat kdokoli, kdo se cítí být obětí, nehledě na to, jestli se trestný čin skutečně stal či jestli byl pachatel dopaden,“ vysvětluje třebíčská poradkyně Naděžda Sobotková.
Pro pomoc obětem je také důležitá úzká spolupráce jednotlivých institucí. PMS tak v Třebíči pravidelně organizuje tzv. týmy pro oběti, kterých se účastní zástupci policie, justice, města a neziskového sektoru. „Cílem těchto setkání je prohloubit vzájemnou spolupráci, ujasnit si pravomoci, vyměňovat zkušenosti a také pracovat na tom, aby se obětem pomohlo komplexně a včas,“ doplňuje Sobotková. Právě takový tým se sešel 9. února. Tématem setkání byla pomoc obětem domácího násilí. „Přítomní policisté účastníkům vysvětlili, jak probíhá například vykazování násilné osoby, pracovnice intervenčního centra mluvila o možnostech, jak oběť motivovat k řešení domácího násilí, a podobně.“

Horácké noviny str. 4 Publicistika (red)

Na odsouzené k prospěšným pracím dohlíží i kamery

Publikováno: 21.02.2018

Lidé vykonávající obecně prospěšné práce zametají sníh, hrabou listí a uklízejí nedopalky a odpadky.

Jedenáct lidí v současné době vykonává v Domažlicích trest obecně prospěšných prací.
„Mají uloženo odpracovat od 200 do 300 hodin. Záleží jen na vůli odsouzených, jak budou ve výkonu svého trestu aktivní a jak se budou do práce hlásit. Někteří chtějí celý trest odpracovat co nejrychleji a snaží se, přestože docházejí do svého zaměstnání a trest si odpracují po návratu z práce či o víkendech. Jsou však i tací odsouzení, kteří jsou nezaměstnaní, ale jejich přístup k výkonu trestu je přesto značně laxní,“ vypozoroval velitel domažlické městské policie Petr Kubal. „Ať už je ale přístup odsouzených k výkonu trestu jakýkoliv, profit pro město a jeho obyvatele v podobě uklizených ulic zůstává stejný,“ doplnil velitel.
Čistota veřejných prostranství je vizitkou každého města, proto je právě v zájmu samotných měst i obcí o veřejná prostranství na svém katastrálním území pečovat a zajišťovat jejich pravidelný úklid.

UKLÍZEJÍ POD DOHLEDEM

Čistotu města primárně zajišťují Domažlické technické služby. Dohlíží na ni také městská policie.
„Zaměřujeme se zejména na přestupky související s ukládáním odpadu mimo vyhrazená místa včetně zakládání černých skládek. Ve spolupráci s probační a mediační službou ČR (PMS) navíc využíváme k úklidu veřejných prostranství osoby, které byly okresním soudem pravomocně odsouzené k trestu výkonu obecně prospěšných prací (OPP). Tito lidé pod dohledem strážníků i městských kamer uklízejí veřejná prostranství, zametají chodníky a sbírají nejrůznější drobný odpad,“ popsal Kubal s tím, že spolupráce mezi PMS a strážníky funguje již od roku 2016.

VYBRANÁ MÍSTA

„Trest obecně prospěšných prací ukládá soud jako alternativní trest v rozmezí od 50 do 300 hodin. Odsouzený jej musí vykonat osobně, bezplatně, ve svém volném čase do dvou let od nařízení výkonu tohoto trestu. Osoby, které OPP v Domažlicích vykonávají, se věnují zejména běžnému úklidu v ulicích – například zametání štěrku či hrabání listí či sněhu, úklidu nedopalků od cigaret a drobných odpadků, které jsou vadou na kráse Městské památkové rezervace Domažlice.
Odsouzení se k výkonu trestu hlásí na služebně Městské policie Domažlice, kde jim operační strážník přidělí úsek k úklidu. Tato místa vybírají strážníci na základě vlastních poznatků zjištěných při výkonu služby či na základě podnětů od občanů,“ uvedla mluvčí strážníků Věra Říhová.
„Po celou dobu výkonu trestu je odsouzený monitorován městským dohledovým kamerovým systémem a strážníci o něm mají i díky povinným reflexním vestám přehled. Kromě kamer na odsouzené dohlížejí také strážníci, kteří provádějí namátkové osobní kontroly,“ uvedla Říhová.

Domažlický deník str. 2 Domažlicko - zpravodajství JOSEF BABOR

Vězni mají šanci se dostat dříve na svobodu. Rozhodne i samotná oběť

Publikováno: 16.02.2018

Odsouzení muži i ženy ve věznicích ve Světlé nad Sázavou a Rapoticích na Třebíčsku mají křehkou šanci. Právě tak se jmenuje nový program, v rámci kterého se odsouzení násilníci a zloději pomyslně podívají znovu do očí svých obětí. Po posouzení odborníky a také samotnou obětí mají šanci se dostat dříve na svobodu.

Křehká šance je název programu, který zavádí do praxe Probační a mediační služba. Týká se vězňů odsouzených za násilné trestné činy v obou věznicích na Vysočině – mužské v Rapoticích a ženské ve Světlé nad Sázavou.Pokud budou souhlasit, zařadí je úředníci a příslušný soudce do zmiňovaného programu.Mezi konzultanty může být i oběť trestného činu, pokud pochopitelně přežila.„Posuzují, jaké ten odsouzený má podmínky na svobodě, posuzují jeho chování ve věznici, zda tedy soudu doporučí to propuštění. Nakonec rozhodne soud,“ říká mluvčí probační a mediační služby Kristina Labohá.Konzultace s obětíProgram Křehká šance počítá s tím, že lidé z Probační a mediační služby osloví oběť. Informují ji, že pachatel požádal o podmíněné propuštění a konzultují s ní případná opatření a povinnosti, které by musel odsouzený dodržovat při propuštění na podmínku.K tomu patří třeba dohled probačního úředníka nad propuštěným, zákaz přiblížení se k oběti, zákaz nosit zbraň a podobně. S osobním setkáním s poradcem souhlasí zhruba dvě z deseti obětí.

ČRo - vysocina.cz zpravy Olga Štrejbarová

Stát chce lépe pomáhat propuštěným vězňům najít a udržet si práci, říká ředitelka Probační a mediačn

Publikováno: 13.02.2018

V Česku přibývá pracujících vězňů. Za mřížemi chodí do zaměstnání asi 60 procent odsouzených. Vyplývá to z aktuálních údajů vězeňské služby. Meziročně to je podle úřadu zhruba osmiprocentní nárůst. Jaké to je zaměstnat vězně?

Stát chce pomoci zaměstnávat propuštěné vězněJiří Peltám je majitel lešenářské firmy v Ústí nad Labem. V současné době zaměstnává dva vězně a je s nimi velmi spokojený. Jeden v jeho firmě vydržel dokonce pět let, po propuštění z vězení pak odjel do Německa, kde žije a pracuje doteď.V Česku pracuje 60 procent vězňů, uplatní se v potravinářství i v call centrechProblémem podle Jiřího Peltáma je, že když si vězni vydělají peníze, začne asi polovina z nich znovu brát drogy. Takového zaměstnance pak firma okamžitě propustí. Při komunikaci s vězni využívá firma Jiřího Peltáma Probační a mediační službu. Usnadňuje to podle něj komunikaci.Do roka od propuštění získá práci asi 45 procent bývalých vězňů a v dalším roce k nim přibude dalších 10 procent. Andrea MatouškováKdyž se spoluprací s probační službou začínal, dostával dotaci na každého vězně 15 tisíc korun měsíčně po dobu jednoho roku. Pak se dotace snížila na 12 tisíc měsíčně po dobu 5 měsíců a v současné době prý Jiří Peltám nedostává žádnou finanční podporu.Propuštění mají chuť pracovatStát ale chce, aby vězni našli uplatnění na pracovním trhu i po odpykání trestu.Přesná čísla nemá k dispozici ani sama Probační a mediační služba, ale podle slov její ředitelky Andrey Matouškové víc než polovina propuštěných o práci stojí a je také schopna si ji najít.Situaci vězňů po odpykání trestu má zlepšit dnešní dohoda mezi ministerstvem spravedlnosti a Úřadem práce.„Jde o písemně deklarovaný závazek, že jak Probační a mediační služba, tak Vězeňská služba a Generální ředitelství Úřadu práce budou společně postupovat, vytvářet pracovní příležitosti a řešit aktivně problematiku lidí se záznamem v rejstříku trestů tak, aby práci získali a aby jim pomohli si ji také udržet,“ shrnuje cíl dohody Andrea Matoušková.Věznice jsou opět přeplněné. Pět let po Klausově amnestii je třicet procent propuštěných zpětŘeditelka si od nové dohody slibuje především zintenzivnění a zefektivnění dosavadníspolupráce mezi těmito institucemi. V praxi tak například bude mít Mediační a probační služba na základě této dohody možnost stát se členem krajských poradních sborů Úřadu práce.

Zástupci @uradprace, probační služby, @mpsvcz, vězeňské služby a @SpravedlnostCZ podepsali memorandum o spolupráci. Má zefektivnit zaměstnávání vězňů. Víc ve zprávách na @Radiozurnal1 @CRoPlus i @iROZHLAScz pic.twitter.com/wQnvsnF6kz— Tereza Chlubná (@TerezaChlubna) February 13, 2018Renata Balcarová: Práce s vězni mě naučila věřit lidemJe to běh o mou budoucnost, říká trestanec. Spolu s dalšími vězni trénuje na pražský maratonPřekvapivé statistiky. Víme, která země se „pyšní“ nejvíce vězni

ČRo - radiozurnal.cz zajimavosti Jiří Chum,Marcela Hálová,Anna Duchková

Stop násilí na seniorech: téma přednášky v Ústí nad Orlicí

Publikováno: 26.01.2018

Centrum sociálních služeb v Ústí nad Orlicí ve spolupráci s komisí Prevence kriminality a poradny Probační a mediální služby uskutečnilo ve čtvrtek 25. ledna v jídelně bývalého Penzionu přednášku s besedou na téma: Nikdo není povinen snášet týrání, vydírání a násilí.

Stále se opakující nabídky tzv. šmejdů, různých podvodníčků, působnost kapsářů, a v poslední době se množící případy domácího násilí, vyvolaly potřebu varovat seniory na jejich vychytralou praxi.

Senioři jako důvěřivá, často sociálně osamocená skupina jsou vystaveni největšímu nebezpečí podvodného jednání. Nejsou to jen újmy na majetku, ale často domácí násilí psychického i fyzického rázu. Nejhorší je skutečnost, že v Česku se každý den objeví nový případ týrání seniora, každého druhého pak týrá vlastní rodina.

Po tomto teoretickém úvodu se vedoucí střediska Probační a mediační služby ČR Mgr. Robert Oláh zaměřil na to, jak tyto případy řešit. Původně byla věnována pozornost pouze pachateli trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti však od roku 2013 prostřednictvím středisek Probační a mediační služby zavedlo poradny pro pomoc obětem trestných činů.

V Ústí nad Orlicí se tato poradna nachází ve Smetanově ulici čp. 43, ve 4. poschodí, kde se lze obrátit na speciálního poradce pro oběti Mgr. Jindřicha Čejku v úterý od 14 do 17 hodin a ve čtvrtek od 9 do 12 hodin bez objednání.

Poradenství je anonymní, v případě nemohoucnosti lze tel. 727 939 802 nebo e-mailem mailto:cejka.pms@gmail.com dojednat návštěvu doma nebo na zvoleném místě.

Veškerá pomoc je bezplatná a zahrnuje základní právní informace a zprostředkování dalších služeb bezplatného právníka či psychologa. Poté Robert Oláh rozvedl poskytovanou pomoc na praktických případech, které řešili na jejich středisku.

Při zcizení platební karty a vybrání účtu, kdy oběti nezbyly peníze na nájem a léky, byla vyplněna žádost o peněžní pomoc ze zabaveného majetku zločince. Při domácím násilí alkoholika, kdy se týraná žena ze strachu odstěhovala, bylo zařízeno soudní jednání tak, aby se s ním nesetkala. Na 27letého mladíka, který podvodným podpisem půjčkami poškodil několik důvěřivců, byla podaná hromadná žaloba, podle které mohou dluh vymáhat i děti oběti. I když plnění je nepravděpodobné, bylo aspoň učiněno spravedlnosti zadost.

Dále byly řešeny případy poškození při dopravní nehodě, kdy zranění nevěděli, že mají nárok na finanční plnění, a jak ho uplatnit. Obdobně bylo vyřešeno poskytnutou pomocí strádání starého otce ze strany dcery.

Tyto případy starých lidí jsou zapříčiněny tím, že se stydí za svoji situaci spojenou s agresivitou blízkých, nevědí co mají dělat, jaká je možnost pomoci.

Všem těmto případům je pak určen telefon na krizovou linku pro oběti násilí a kontakt na poradenství. V každém případě se lze anonymně obrátit na nepřetržitou bezplatnou linku Senior telefonu 800 157 157.

Na závěr besedy všichni účastníci pro případ potřeby, neboť stále platí stará moudrost "Nikdy neříkej nikdy", obdrželi řadu informačních letáků a Týdenní kalendář s četnými užitečnými radami a telefony přivolání pomoci.

novinky.cz Vaše zprávy Stanislava Dvořáková

Tričko se žlutou stužkou a ultramaratony

Publikováno: 23.01.2018

Katka Balcarová
Běh se stal moji závislostí, přiznává Katka
Novopečená maminka, veganská strava, tričko se žlutou stužkou a ultramaratony. Že tahle kombinace nedává smysl? Potom vás pětatřicetiletá Katka Balcarová z České Třebové přesvědčí o opaku. „Miluju výzvy a pořád nějaké hledám,“ vysvětluje, jaká motivace ji žene do dalších tréninků a závodů. A po porodu dcery v roce 2014 se jednou takovou výzvou stal maraton v Praze…

Katka už v té době měla za sebou trojici RunCzech půlmaratonů, takže tušila, do čeho jde. „Před svým cílem jsem měla obrovský respekt. Pořád jsem měla v živé paměti, jak jsem na svém prvním půlmaratonu v Ústí nad Labem o dva roky dříve procházela od jedenáctého kilometru konstantní krizí a do cíle se dopajdala v čase 2:27 na pokraji vyčerpání. Ale i tak jsem u toho pociťovala neuvěřitelné přívaly štěstí,“ vzpomíná.

Před třemi lety se u Katky kromě čerstvě narozené dcerky změnilo i něco dalšího – stala se vegankou. A toužila svému okolí ukázat, že bez masa a mléčných výrobků lze nejenom žít, ale i běhat. „Chtěla jsem ukázat, že rostlinná strava člověku umožňuje úplně normálně fungovat a úspěšně dokončit něco, o co se velká většina lidí nikdy v životě ani nepokusí, o maraton.“ Katka zároveň nezastírá, že běh byl pro ni také skvělým způsobem, jak se zbavit patnácti kilo nabraných v průběhu těhotenství nebo aktivitou, která nic nestojí, dá se dělat celý rok a neztrácíte čas dopravou na sportoviště.

Každý začátek vyžaduje čas a trpělivost. U běhání to není jiné a Katka se toho poctivě držela. Začínala opatrně, velmi postupně navyšovala kilometráž a postupně se po roce dostala na původní váhu. To ji povzbudilo k prvnímu poporodnímu půlmaratonu, který byl „celý s úsměvem na rtech a za 2:06. To už jsem věděla, že následující rok padne maraton,“ říká Katka. Od ledna trénovala podle plánu v knížce Miloše Škorpila a v květnu 2016 si svůj první Volkswagen Maraton Praha maximálně užila s jednou menší krizí až do konce. Čas? 4 hodiny, 33 minut a 11 vteřin. A právě tam dlouhým tratím propadla.

Vloni už Katka běžela svoje první ultra, 55 kilometrů v Beskydech. Tři týdny před závodem se vrátila na trať maratonu, tentokrát pod hlavičkou projektu Yellow Ribbon Run, jehož cílem je poukázat na obtížné pracovní uplatnění propuštěných vězňů. „Jeden takový říká, že druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci,“ vysvětluje Katka svoji motivaci k tomu, aby si maraton střihla v černém tričku se žlutou stužkou na hrudi. Kromě toho, že při závodě pomohla dobré věci, ji těšil o šest minut lepší čas než o rok dříve a zjištění, že se v Beskydech nemá čeho bát.

Měla pravdu. „Neříkám, že to nebolelo, menší krize byly, ale ke stavům, které jsem prožívala na zmiňovaném prvním půlmaratonu, to mělo hoooodně daleko. Ale já chtěla ještě víc. A tak jsme v srpnu s kamarádkou vyběhly na třídenní běžecký výlet z České Třebové na Sněžku. Dvě etapy po 50 kilometrech, jednu po 60 a pět tisíc nastoupaných výškových metrů. Euforie, čistá hlava, překonané krize, bolavé nohy, endorfiny, čerstvý vzduch, měnící se krajina kolem nás… Hodně intenzivní zážitek, který mi dodal zas trochu víc toho běžeckého sebevědomí,“ popisuje vytrvalkyně.

Jaký tedy bude Katčin běžecký rok s letopočtem 2018? Čekají ji čtyři vrcholy – Volkwagen Maraton Praha opět v tričku Yellow Ribbon Run, stokilometrový Libouchecký ultramaraton, další tříetapový běžecký výlet (tentokrát přes Orlické hory a Kralický sněžník na Praděd) a Beskydská sedmička. „Běh prostě zbožňuju a jak ho tři dny nemám, přichází absťák. Stal se mojí závislostí a plánované závody vlastně jen bičem, abych vybíhala i ve dnech, kdy se mi zrovna moc nechce - a že jich je docela dost. Kam až se budou posouvat výzvy nevím, momentálně si neumím představit, že bych někdy mohla uběhnout víc jak 100 kilometrů. Ale to samé jsem si ještě před dvěma lety myslela o maratonu, takže uvidíme. Jo a veganka jsem pořád!“

https://www.runczech.com/cs/pro-bezce2/pribehy-bezcu/index.shtml

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Hybernská 18

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty