Napsali o nás

Testování vězeňských náramků je ve finále

Publikováno: 10.08.2018

Elektronické náramky brzy odstartují, slibuje stát. Trestů domácího vězení bude přibývat.

Řádově v několika týdnech – to je poslední odhad spuštění elektronických náramků pro monitorování domácích vězňů. Projekt, který měl naostro fungovat už od roku 2006, nakonec nebude stát kdysi avizované dvě miliardy, ale maximálně desítky milionů.
Ostrý provoz měl začít na jaře, pak se spuštění odsouvalo každý měsíc a naposledy na konci července o posunutí spuštění informovala Probační a mediační služba (PMS). „Půjde o zásadní milník pro českou justici. Zavedení náramků do praxe nicméně vyžaduje pečlivou přípravu a důkladné testování.
Ministerstvo spravedlnosti i Probační a mediační služba považují za zcela klíčové, aby se do každodenního provozu dostal spolehlivě fungující systém.
Ostrý start jsme se rozhodli posunout,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Náramky od vítězného dodavatele, izraelské firmy SuperCom, v rámci testování aktuálně nosí zaměstnanci Probační a mediační služby. Ověřují různé funkce a dodavatel na základě jejich požadavků systém dolaďuje.
Redaktor MF DNES letos v květnu náramek také otestoval. Náramek s černou plastovou krabičkou má 170 gramů, nosí se nad kotníkem a musí se pravidelně dobíjet. Patří k němu základnová stanice, terminál, který musí mít odsouzený doma.
Systém kromě toho, že dokáže nahlásit na centrálu, jestli odsouzený je, nebo není doma v předepsanou dobu, umožňuje také ochranu obětí trestných činů – aby se s nimi pachatel nepotkával. Vytyčí se zóny, kde se odsouzený nesmí, nebo naopak musí nacházet, a systém umí také vytyčit kolem pohybující se chráněné osoby perimetr, který nesmí odsouzený narušit. GPS náramek pak hlásí, zda hranice zón nebyly překročeny. Přestěhovat se je s náramkem možné, ale na dovolenou odsouzeného soud nepustí.
Historie náramků se táhne od roku 2006, kdy ministerstvo spravedlnosti začalo s přípravou na vypsání první zakázky. Z původně odhadované ceny 600 milionů se za ministryně Dany Kovářové staly dvě miliardy. Za ministra Jiřího Pospíšila byl úřad připraven dát 300 milionů a za ministryně Heleny Válkové po konzultaci s firmami v oboru cena splaskla na maximálně 105 milionů. Měnila se představa o počtu náramků, které budou potřeba, a zvažoval se i jejich pronájem – aby nezastaraly.
Vypsané tendry se opakovaně rušily a teprve na šestý pokus to vyšlo. Loni na podzim PMS podepsala smlouvu se SuperCom. Stát může během šesti let odebrat až 2 500 monitorovacích sad za předem stanovenou cenu a maximálně zaplatí 93 milionů korun (bez DPH). Stát nicméně bude náramky odebírat podle potřeby – trestů domácího vězení se v Česku zatím uděluje pomálu. „Cena úvodní dodávky je 15,6 milionu bez DPH. V první fázi justice získá 280 náramků, příslušné vybavení, software řešení a jeho servis,“ uvedla Miroslava Jakešová z tiskového oddělení PMS.
Aktuálně je v domácím vězení pouze 137 odsouzených, na které dohlíží 70 probačních úředníků. Fyzicky přijedou člověka zkontrolovat, jestli je ve stanoveném čase ve svém obydlí. Loni se kvůli porušení podmínek domácího vězení muselo z domova do skutečného kriminálu přesunout 40 lidí.
Trest domácího vězení se ukládá nejdéle na dva roky, a to nejčastěji neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo těm, kdo řídili auto navzdory zákazu.
Pachatel musí písemně slíbit, že se bude ve stanovené době zdržovat v určeném obydlí a bude s PMS spolupracovat. Trestů domácího vězení by mělo přibýt. Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že u některých obviněných by se elektronický monitoring nasazoval jako náhrada za výkon vazby.

Paradox: víc lidí v kriminále

Podle Pavla Horáka, ředitele odboru výkonu vazby a trestu GŘ Vězeňské služby ČR, může paradoxně v prvních letech po spuštění náramků dojít k nárůstu osob ve výkonu trestu odnětí svobody. „Porušení bude odhaleno více, protože odsouzený bude nově pod kontrolou prakticky nonstop. U nich se následně přikročí k přísnějšímu trestu,“ vysvětluje.
Sedět v domácím vězení vyjde levněji než skutečné vězení, jeden den s náramkem přijde stát na 130 korun, dalších 50 korun musí platit odsouzený. Tolik se za domácí vězení doplácí už dnes.
Pro porovnání – odsouzený ve věznici vyjde stát na 1 200 korun denně, k úhradě se mu dává jen 1 500 korun měsíčně. Výhodou domácího vězení je také možnost chodit do práce, takže dotyčný platí daně, může splácet dluhy a odškodnit oběti. Navíc neztratí kontakt s rodinou.

***

Elektronické náramky pro domácí vězení

Elektronický monitorovací systém lidí v domácím vězení má zjišťovat, zda je dotyčný ve stanoveném čase skutečně doma. Pro tento účel se používá technologie s GPS. Informace se centralizují na ministerstvu spravedlnosti. Jeho pracovníci zajišťují v nepřetržitém režimu kontrolu. Záznamy o porušení pravidel má k dispozici Probační a mediační služba.

Probační a mediační služba Úřad, který zajišťuje a dohlíží na výkon všech alternativních trestů. Pracovníci jsou s odsouzenými v kontaktu a snaží se jim pomoci začlenit se zpět do společnosti a jsou potřební i při samotných soudních sporech, neboť s nimi soudci konzultují možnost udělení alternativních trestů.

Domácí vězeň 2 – není doma Je mezi 20:00 a 6:00, kdy odsouzený musí být v místě bydliště. Jde však na pivo do nedaleké hospody. Terminál, který je umístěn u vězně doma, nemůže nalézt signál koncového zařízení (GPS náramku) na vězňově těle a okamžitě kontaktuje operační středisko. To se telefonicky spojí s odsouzeným, aby poskytl vysvětlení. V případě, že operační středisko vyhodnotí jako nezbytný zásah Policie ČR, obratem ji informuje. O porušení je rovněž vyrozuměna Probační a mediační služba.

Domácí vězeň 1 – je doma Odsouzený dodržuje podmínky a mezi 20:00 a 6:00, kdy to soud nařídil, je doma. Terminál umístěný napevno v domácnosti hledá a nachází signál GPS náramku umístěného na těle vězně.

2 500 monitorovacích sad a dalšího příslušenství dodá během 6 let izraelská firma SuperCom

137 odsouzených má aktuálně uložen výkon domácího vězení

92,9 milionu korun je hodnota zakázky

Mladá fronta DNES str.7 Ekonomika Jitka Vlková

Konference „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“

Publikováno: 09.08.2018

Institut pro veřejnou správu Praha připravil ve dnech 7. – 8. června 2018 další z mezinárodních vědeckých konferencí z cyklu „Quo Vadis“. Navázal na minulý úspěšný ročník a uspořádal pokračování konference „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“. Spoluorganizátorem byla Vysoká škola podnikání a práva.

Záštitu nad konferencí převzala poslankyně Parlamentu České republiky, hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová. V rámci slavnostního zahájení přednesli úvodní zdravice rektorka spolupořádající Vysoké školy podnikání a práva a poslankyně Parlamentu České republiky Helena Válková, tajemník Úřadu městské části Praha 6 Jan Holický a ředitel Institutu pro veřejnou správu Praha David Zámek.
V úvodním bloku plenárního zasedání vystoupily se svými příspěvky Helena Válková, jež se zaměřila na vývoj sociální práce v trestní justici v ČR, a ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková, která přednesla prezentaci o perspektivách sociální práce v trestní justici v praxi.
Odpolední blok prvního dne zahájil svým vystoupením Antonín Křoustek z jihlavského pracoviště Bílého kruhu bezpečí, který účastníky seznámil s viktimologickými aspekty sociální práce v praxi své organizace. Na jeho vystoupení navázala příspěvkem o rizicích segregace vybraných sociálně znevýhodněných skupin Jana Firstová, prorektorka Vysoké školy podnikání a práva. Program tohoto bloku uzavřela Zdeňka Dvořáková z Úřadu městské části Praha 6, jež přiblížila praktické zkušenosti z výkonu veřejného opatrovnictví.
Druhý den konference byl rozdělen do dvou paralelních sekcí. První sekce se zabývala aktuálními otázkami sociální práce, druhá pak sociální prací v trestní justici. Novinkou v rámci konferencí „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“ bylo uspořádání kulatého stolu na téma veřejný opatrovník.
Sekce „Aktuální otázky sociální práce“ byla zahájena příspěvkem Milady Martínkové a Evy Biedermanové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci o exekuci seniorů z pohledu terénního šetření i výpovědí seniorů. V dalším příspěvku se zaměřila Vanda Gradková na problematiku tzv. patchworkových rodin a sociální práci s těmito rodinami. Sekci uzavřeli Jarmila Pavlátová a David Šmíd, kteří se zaměřili na téma sociálních dávek, resp. financování sociálních služeb obcí.
V sekci „Sociální práce v trestní justici“ vystoupil Pavel Mühlpachr ze Slezské univerzity v Opavě s tématem sociální práce v procesu resocializace u odsouzených s nařízenou ochrannou léčbou. Na něj navázal Jaroslav Hála z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s prezentací algoritmu výkonu trestu a jeho úlohy v psychosociální práci s vězni. Slovenskou zkušenost a specifika sociální práce s odsouzenými nabídla Magdaléna Ondicová z Akadémie policajného zboru v Bratislavě. O problematice návratu vězněného zpět k rodině hovořila Vratislava Černíková z České kriminologické společnosti. Na ni navázal Miroslav Mitlöhner s příspěvkem o sociální práci s osobou ve výkonu trestu a její rodinou. Tuto sekci uzavřeli svými vystoupeními o opatřeních ukládaných dětem mladším 15 let Roman Svatoš z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Jiří Štochl, jenž představil sociální práci s dětskými pachateli kyberkriminality.
V souběžně probíhajícím kulatém stolu se za účasti tajemníka městské části, veřejných opatrovníků z úřadů městských částí i dalších územních samosprávných celků, zástupkyně ministerstva spravedlnosti, představitelů Institutu pro veřejnou správu Praha a dalších organizací diskutovalo o problematice veřejného opatrovnictví. Úvodem účastníci sdělili své zkušenosti z této práce a identifikovali problematické okruhy v oblasti veřejného opatrovnictví a v následné diskusi se probíraly další náměty ke zlepšení.
Z konference bude vydána vědecká monografie, kde budou k dispozici všechny prezentované příspěvky. Konference opět ukázala zájem o aktuální otázky veřejné správy, k nimž sociální práce bezpochyby patří. Institut se proto i nadále hodlá pořádání těchto tematických konferencí z cyklu „Quo Vadis“ věnovat.

Veřejná správa str. 14 Institut pro VS Praha - Lukáš Jirsa, Dušan Zouhar

Zpráva o hazardu: Rejstřík vyloučených stále není, mezi Romy je osmkrát víc problémových hráčů

Publikováno: 01.08.2018

Rejstřík fyzických osob vyloučených z hraní hazardních her kvůli pobírání sociálních dávek, úpadku, soudnímu rozhodnutí nebo patologickému hráčství stále není funkční. Mnohonásobně více problémových hráčů je mezi Romy a mezi vězni. Vyplývá to z Výroční zprávy o hazardním hraní v ČR za rok 2017. Romové nad obecnou populací vedou ve všech typech hazardu.

Výroční zprávu o hazardním hraní v České republice v roce 2017 vzala na vědomí vláda na svém úterním jednání.

Na neblahý stav a neexistující slibovaný rejstřík problémových hráčů upozorňuje Zpráva hned v úvodu: „Stále není funkční tzv. rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na HH, který měl zajistit fungování centrální evidence osob vyloučených jak dobrovolně, tak ze zákona, tj. osob pobírajících dávky v hmotné nouzi, osob, vůči kterým je vyhlášen úpadek, a osob, kterým byla soudem uložena povinnost zdržet se hazardních her nebo léčba patologického hráčství. Důvodem je zpoždění v zavedení nového tzv. informačního systému provozování hazardních her, který spravuje MF,“ uvádí se ve Zprávě.

Zpráva, která obsahuje množství tabulek, analýz a dat rovněž uvádí, že všeobecně rizikové a problémové hráčství mezi lidmi klesá: „Odhady podle škály Lie/bet naznačují aktuální pokles míry problémového hráčství. V riziku problémového hráčství se v letech 2013 a 2014 nacházelo kolem 4 % dospělé populace, v letech 2016 a 2017 odhadovaný výskyt problémového hráčství poklesl na 2,4 %, resp. 1,9 %.“

Jenže v některých skupinách obyvatel je mnohonásobně více rizikových a problémových hráčů, než ve všeobecné populaci: „Např. výsledky studie mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s hraním hazardních her se nacházelo celkem 26,0 % respondentů ve věku 15+ (37,5 % mužů a 14,3 % žen), v tom 17,9 % (26,4 % mužů a 9,2 % žen) spadalo do kategorie vysokého rizika (2 body). Srovnání s obecnou populací ukazuje, že podíl problémových hráčů byl v romské populaci 7,9 krát vyšší,“ konstatuje Zpráva doslova.

Romové vedou ve všech typech hazardu

Podle Zprávy byl v roce 2016 uskutečněn průzkum ohledně hraní konkrétních her přímo mezi Romy. „Osloveno bylo celkem 910 osob, dotazník vyplnilo 612 respondentů (respondence 67,3 %) z 30 obcí. Po omezení věku na 15 a více let a na ty, kteří uvedli pohlaví, čítal soubor 566 osob. Po dalším očištění dat o respondenty, kteří neodpověděli na otázky týkající se hazardního hraní, čítal soubor 554 respondentů, z toho 280 mužů (50,5 %) a 274 žen (49,5 %),“ popisuje Zpráva metodiku.

Výsledkem je, že nějakou hazardní hru (HH) někdy v životě vyzkoušelo 82,6 % dotázaných (85,7 % mužů a 79,4 % žen). „Nejčastější formou HH byly číselné a okamžité loterie, které alespoň jednou v životě zkusilo 78,1 % dotázaných, dále hraní TH typu automaty (56,6 %), následovaly ŽH (25,9 %), kurzové sázky land-based (35,9 %) a on-line HH, které uvedlo 21,1 % dotázaných. V posledních 12 měsících hrálo nějakou HH 64,8 % (71,1 % mužů a 57,3 % žen). „

Romové vedou podle Zprávy nad všeobecnou populací ve všech typech hazardních her – živých i technických. „ Ze srovnání vyplynulo, že míra hraní jakékoli HH v posledních 12 měsících v romské populaci byla 2,2krát vyšší ve srovnání s obecnou populací. Prevalence hraní ŽH land-based byla v romské populaci 11,3krát vyšší a TH typu automaty land-based 6,7krát vyšší ve srovnání s obecnou populací stejného věku,“ uvádí Výroční zpráva.

Víc než polovina vězňů zkusila hazard

Další skupinou promořenou hazardními hráči jsou vězni: „Alespoň jednou v životě před nástupem do vězení hrálo HH (je potřeba mít na paměti, že ve studii mezi vězni bylo zjišťováno hraní KS on-line a HH land-based bez loterií) 56 % respondentů. Nejčastěji šlo o TH (49 %). V posledních 12 měsících před nástupem hrálo HH 34 % dotázaných a v posledních 30 dnech 21 % dotázaných vězňů.

Poslední údaje o vězních a hazardu jsou dostupné za r. 2016, kdy proběhla 4. vlna studie. Výběrový soubor tvořilo 2100 osob ve výkonu trestu odnětí svobody náhodně vybraných z celkového počtu 20 171 osob, upřesňuje Zpráva metodiku.

Více odsouzených za nelegální hazard

Zpráva rovněž zohledňuje trestnou činnost navázanou na hazardní hraní. Dělí ji na primární a sekundární. Primární je ta, které se dopouštějí provozovatelé her: „V r. 2017 bylo pro trestný čin neoprávněného provozování HH stíháno 22 osob a evidováno 14 těchto trestných činů. V porovnání s předchozím obdobím je patrný výrazný pokles počtu registrovaných trestných činů neoprávněného provozování HH i počtu osob stíhaných pro tento trestný čin.“

Loni byl současně nejvyšší počet odsouzených za nelegální provoz hazardu: „Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán pokles počtu osob stíhaných, obžalovaných i odsouzených pro trestnou činnost primárně související s hraním HH. Největší část ve všech fázích trestního řízení tvořili pachatelé trestného činu neoprávněné provozování HH (§252).

Počet osob obviněných, obžalovaných a odsouzených pro trestný čin neoprávněné provozování HH (§ 252) byl nejvyšší od r. 2008,“ uvádí se ve Zprávě.

Hráči naopak kradou, podvádí a vyrábí drogy

Naopak sekundární trestné činnosti se dopouštějí hráči: „Pokud jde o kriminalitu sekundárně související s hraním HH, podle výsledků studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2017 se krádeže někdy dopustilo 43 % hráčů (46 % v r. 2015), podvodu 29 % (36 % v r. 2015), zpronevěry 27 % (33 % v r. 2015), výroby a/nebo prodeje drog 24 % (19 % v r. 2015) a loupeže 8 % (9 % v r. 2015) respondentů. Kriminální činnost tvořila 10 % zdrojů příjmů v posledních 12 měsících před vstupem do léčby (8 % v r. 2015),“ rozebírá Zpráva.

Trestná činnost proti majetku tvořila 46 % trestné činnosti problémových hráčů v evidenci Probační a mediační služby ČR v r. 2017 (50 % v r. 2016). Problémoví hráči v evidenci Probační a mediační služby ČR v r. 2017 se nejčastěji dopustili krádeže a podvodu.

ceska-justice.cz

Probační a mediační služba chce zapojit děti z vyloučenýchc lokalit

Publikováno: 23.07.2018

na Šumpersku do různých volnočasových aktivit

Jiří KOŘÍNEK, moderátor
--------------------
Probační a mediační služba chce zapojit děti z vyloučených lokalit na Šumpersku do různých volnočasových aktivit. Celorepublikový projekt má snížit kriminalitu u mládeže a šikanu na školách. Podle koordinátorky Jany Kiršner-Kostelníkové pomáhají sociálním pracovníkům také zástupci policie a psychologové.

Jana KIRŠNER-KOSTELNÍKOVÁ, koordinátorka
--------------------
Věříme, že nám spoustu dat vyplyne právě z dotazníkového šetření, které hodláme provést na základních školách. A budeme se snažit najít možnosti financování právě pro sociálně slabé rodiny.

ČRo Olomouc str. 3 17:00 Události regionu

Probační a mediační služba spouští mediální kampaň na podporu obětí trestného činu

Publikováno: 13.07.2018

Kampaň bude pod dobu pěti měsíců probíhat v celé České republice na internetu, v rozhlase a v tisku.

Cílem osvětové akce je upozornit oběti trestné činnosti a širší okruh poškozených na jejich práva a možnost jejich naplnění a také informovat o této problematice veřejnost. Mediální kampaň je součástí čtyřletého projektu na pomoc obětem Proč zrovna já? II, který je v současnosti v polovině doby své realizace.
Poradna pro oběti trestných činů funguje v Mostě od 01.01.2017 v prostorách Business centra, 5.patro, č.d. 507. Oběti trestných činů tak mohou využít poradce při řešení jejich situace. Jedná se zejména o vymáhání náhrady škody, která jim byla trestným činem způsobena, ale také o emocionální podporu a provázení celou traumatizující situací. Všechny služby jsou poskytovány zdarma.
Podle zákona o obětech trestných činů z roku 2013 mají poškození právo na poskytnutí odborné pomoci, právo na informace, právo na ochranu před hrozícím nebezpečím, právo na ochranu soukromí, na ochranu před druhotnou újmou či právo na peněžitou pomoc.
„Přestože se postavení obětí v systému české trestní justice v posledních letech zlepšuje, pořád je před námi velký kus práce. Třeba mnoho obětí stále dobře neví, jaká má práva, a že se jich může při řešení následků trestného činu dožadovat. Proto spouštíme osvětovou kampaň, která chce na konkrétních příkladech ukázat, jakou pomoc mohou oběti u nás a u dalších organizací hledat,“ uvedla ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Od roku 2013 PMS pomohla zhruba 27 tisícům obětí trestných činů. Jen v loňském roce se v 90 procentech jednalo o pomoc dospělým, v 5,5 procentech seniorům, ve 4,5 procentech dětem a mladistvým.
Probační a mediační služba nabízí základní pomoc pro oběti na svých 74 střediscích umístěných v každém okresním městě. Díky specializovaným poradnám, které vznikly jako součást Evropskou unií spolufinancovaného projektu Proč zrovna já II, mohou oběti hledat pomoc u odborníků v dalších 56 lokalitách.
Podle poradce pro oběti trestných činů a projektového pracovníka Tomáše Kellnera bývají informace od orgánů činných v trestním řízení příliš komplikované a málo srozumitelné. Oběti také špatně snášejí nedostatek času, který jim bývá věnován, či stresující prostředí. „V poradnách oběti trpělivě vyslechneme, dáme jim možnost ptát se na cokoliv, doprovodíme je k soudu nebo na policii, vysvětlíme jim, co potřebují,“ uvedl Kellner.
Komunikační kampaň bude probíhat na třech úrovních. Prostřednictvím článků v 25 tištěných médiích a radiových spotů vysílaných na 13 rozhlasových stanicích, které cílí především na seniory či oběti z řad zdravotně hendikepovaných osob. Naopak internetová kampaň v podobě videospotů umístěných na sociálních sítích a ve vybraných médiích bude cílit na mládež a oběti domácího násilí či stalkingu.

homerlive.cz

Odborná pomoc i ochrana soukromí.

Publikováno: 25.06.2018

Probační a mediační služba vysvětluje, na co mají právo oběti trestných činů

Posílit povědomí obětí trestných činů i jejich blízkých o tom, na co mají nárok, má nová pětiměsíční kampaň. Zahájila ji Probační a mediační služba (PMS). Od poloviny roku 2013 poskytla pomoc 28 500 lidí. Kampaň v pondělí na tiskové konferenci představili zástupci PMS.

„Nejen oběti, ale my všichni nemáme přehled o našich právech. V praxi ve většině případů není čas na to, aby se lidem dostalo rozsáhlejšího vysvětlení. Jedná se leckdy o hodně informací. Lidé dostanou formuláře a rozhodně nestihnou najít, jaká práva mohou uplatnit,“ uvedla projektová manažerka Markéta Sirotková.

Poškození mají právo na odbornou pomoc, informace, finanční pomoc či na ochranu soukromí, před nebezpečím a druhotnou újmou. PMS má po republice 74 středisek, specializovaní poradci přímo pro oběti jsou v 56 z nich. Sirotková podotkla, že oběti na policii, u soudu či na úřadech nebývají v rozpoložení, kdy by řešily, na co mají vlastně nárok. „V poradnách je na to čas. Poučená oběť dokáže svá práva uplatnit, je klidnější v trestním řízení. Ví, co ji může čekat a o co může zažádat,“ dodala projektová manažerka.

Specializované poradenství PMS poskytuje díky evropskému projektu. Ten začal v červenci 2016 a potrvá do června 2020. Dosud se vyškolení poradci věnovali 1328 obětem, poskytli jim 3416 konzultací. Poškozeným nabízejí kromě odborných rad i doprovod k soudům a na úřady. Zajistí psychologickou pomoc či je spojí s advokáty.

Propagační kampaň i školení záchranářů

Kampaň k posílení práv obětí zahrnuje články v tisku, tři spoty v regionálních stanicích Českého rozhlasu i dva videospoty. Ty se objeví na webu a sociálních sítích.

Projekt k zajištění odborného poradenství pro oběti vyjde celkem na 86,7 milionu korun. Zhruba 78 procent této sumy vydá Evropský sociální fond, zbytek státní rozpočet. Vedle poradenství a kampaně projekt obsahuje také školení zdravotníků, policistů či pracovníků neziskových organizací.

Vedení PMS by službu pro oběti chtělo udržet i po skončení evropského projektu a prosadit její financování ze státního rozpočtu. Podle plánů by měli specializovaní poradci působit ve všech 74 pobočkách.

Zákon o obětech trestných činů začal platit v srpnu 2013. Ukládá Probační a mediační službě poskytovat obětem bezplatnou pomoc. Poškozeným pomáhají vedle PMS i neziskové organizace.

PMS od pololetí 2013, kdy se statistika sleduje, poskytla pomoc celkem 28 500 obětí trestných činů. Zhruba 91 procent z nich byli dospělí, 4,5 procenta děti a 5,5 procenta senioři.

irozhlas.cz

Věznici doplní dětský koutek

Publikováno: 19.06.2018


Místnost, kterou využívají v Opavě odsouzení muži i ženy pro návštěvy svých blízkých, by mohla projít proměnou. Díky iniciativě Barbory Leskové z Probační a mediační služby v rámci projektu „Křehká šance II“ a díky studentům Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě by místnost mohl doplnit potřebný dětský koutek.

Jedná se o kulturní místnost specializovaného oddílu věznice na Olomoucké ulici, kde odsouzení muži pod speciálním vedením pracují na léčbě svých závislostí. O víkendech je místnost využívána pro návštěvy jak mužů, tak žen. Dětský koutek by měl být právě zde, jelikož místnost je dostatečně velká. Zadání přitom není vůbec jednoduché. Vymyslet snadno složitelný koutek, kde si při návštěvě svých rodičů budou moci hrát děti různého věku. V současnosti je zde pouze skříň s hračkami a žíněnka na podlaze. Studenti průmyslovky tak letos v lednu vypracovali několik návrhů, které představili odborným pracovníkům věznice. „Byl vybrán jeden výsledný návrh, ale byly použity také dílčí prvky z jiných. Výsledný koncept se setkal s pozitivním ohlasem ze strany věznice a k samotné realizaci by mělo dojít v řádech měsíců,“ říká Barbora Lesková z Probační a mediační služby.
Na jednotlivých návrzích dělal tým pedagogů a zejména studenti třetího ročníku umělecké a průmyslové školy. A jak je to v opavské věznici s dětmi celkově? Odsouzení mohou telefonovat příbuzným a odesílat a přijímat korespondenci bez omezení. Co se týče osobního kontaktu s dětmi, tak vzhledem k faktu, že v Opavě není specializovaný oddíl pro matky s dětmi, jediný kontakt je prostřednictvím návštěv. Ty tedy možná budou příjemnější právě díky dětskému koutku.

REGION OPAVSKO str. 3 Publicistika (pav)

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Publikováno: 11.06.2018

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Ač se to může zdát nepochopitelné, stále přibývá případů násilí na seniorech, kdy dospělé děti vztáhnou ruku na své vlastní rodiče. Ti o tom mlčí a tiše domácí teror snášejí. Nedokáží o tom promluvit, protože jsou zahanbeni. Stydí se. Týrání tak pokračuje a mnohdy se také stupňuje.

"Nejde ale „jen“ o rány a kopance. „Stává se i to, že děti rodičům berou peníze a nedávají jim jídlo,“ popsala vedoucí oddělení sociálních služeb a prevence pardubického magistrátu Hana Jansová.
Do této oblasti spadá i to, když senior pod nátlakem a neuváženě podepíše nějakou „zaručeně výhodnou“ smlouvu nebo navštíví podezřelou prodejní akci.
„Podomní prodej je sice v Pardubicích zakázán, ale stejně se zde objevují různí prodejci energií,“ poznamenala Jansová. Tito takzvaní šmejdi se pak pod nejrůznějšími záminkami dostanou k seniorovi domů a během chvíle jsou schopni z něj vyloudit jeho celoživotní úspory.
Senioři přitom mají řadu možností, kam se mohou obrátit pro pomoc. Stačí jen se k takovémuto kroku odhodlat.
„Mohou navštívit intervenční centrum, probačně mediační službu, která má řadu let program pro oběti trestných činů, obrátit se na sociální pracovníky magistrátu nebo policii,“ uvedla Jansová.
Oběti trestného činu v seniorském věku mají navíc podle zákona více práv než oběti v produktivním věku. Mají totiž právo na zmocněnce, který je bude bezplatně zastupovat po celé trestní řízení, na šetrné vedení výslechu, kdy si mohou například vybrat pohlaví vyslýchajícího policisty, nebo žádat, aby se během řízení před soudem nemuseli setkat s pachatelem.
Upozornit na tuto problematiku má akce s názvem (K)roky bez násilí, která se uskuteční v úterý od 13 do 16 hodin v Bubeníkových sadech v Pardubicích.
„Cílem akce je zprostředkovat seniorům informace o tom, na jaké organizace se mohou v případě problému obrátit, kdo jim může pomoci, třeba i anonymně, a s čím, a dále jak se bránit napadení a jak reagovat na nátlakové praktiky podvodníků,“ řekla mluvčí pardubické radnice Alexandra Tušlová.
Zájemci si na akci budou moci nechat změřit krevní tlak nebo zhlédnout ukázky první pomoci. Představí se instruktoři sebeobranného systému Krav Maga a své techniky ukáží i zástupci Městské policie Pardubice a Policie ČR. „Bude zde také možnost zajistit si průkaz na Senior taxi. Každý návštěvník obdrží dárkovou tašku s tematickými reklamními předměty,“ doplnila Tušlová.
K poslechu bude hrát kapela Pardubická šestka
Důležitá telefonní čísla 158 – Policie ČR 156 – městská policie 116 006 a 732 923 462 – Bílý kruh bezpečí 774 755 744 a 466 260 528 – Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím 773 783 866 – Probační a mediační služba České republiky, poradna pro oběti trestných činů 466 859 136 – Magistrát města Pardubic, odbor sociálních věcí"

pardubicky.denik.cz Moje Pardubicko Lenka Štěpánková

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Publikováno: 29.05.2018

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Milena Ruiz z probační služby přibližuje zkušenosti s novým zákonem, který dává obětem trestných činů víc práv a nařizuje také zacházet s nimi citlivě, aby jim vyšetřování nezpůsobilo ještě větší újmu.

Zákon, který nepovažuje oběti trestných činů za pouhý důkazní prostředek, dává jim větší práva a lepší postavení než dosud a také nárok na citlivé zacházení ze strany státních orgánů, platí pět let. Jeho smyslem je zajistit, aby se oběti neocitaly v horší pozici než pachatelé nebo aby jim necitlivé vyšetřování nezpůsobilo ještě další újmu. Vyznat se v těchto právech jim pomáhá i probační a mediační služba (PMS), kterou si většina lidí spojuje spíše s hlídáním zločinců. „Primárně se PMS věnuje opravdu pachatelům trestných činů, ale zákon jí ukládá i povinnost poskytovat podporu a pomoc obětem trestných činů bez ohledu na druh spáchaného činu a újmu. Kvůli tomu vznikl i projekt Proč zrovna já? II,“ říká Milena Ruiz, která pomáhá v poradně v Ústí nad Labem a Děčíně.

* O co ve zmíněném projektu Proč zrovna já? II jde?

Po celé republice realizuje PMS tento projekt, kdy poradci obětem poskytují v 55 poradnách informace zejména k procesu trestního řízení a uplatnění náhrady škody, dále poskytují psychosociální podporu, doprovázení, případně pomoc psychologa a právníka.

* Zkuste přiblížit konkrétně, s čím třeba obětem pomáháte.

Například je informujeme o jejich právech v trestním řízení, třeba že mimo jiné zákon dává poškozenému, kterému byla způsobena trestným činem škoda či mu bylo ublíženo na zdraví, právo nahlížet do spisu, pořizovat si kopie ze spisu, činit návrhy na doplnění dokazování, požádat o informace o propuštění či útěku pachatele na svobodu nebo se připojit do trestního řízení s náhradou škody. Lidé za námi přicházejí v různých stadiích trestního řízení, někdy i předtím, než byl trestný čin vůbec oznámen, a chtějí poradit, zda, jak a kde ho nahlásit. Někdy je případ již ve stadiu policejního vyšetřování, byl odložen a oběť nemá delší dobu žádné informace o tom, co se děje a proč. V některých případech je již případ řešen u soudu a někdy je již rozhodnuto. Od toho se také odvíjí potřeby obětí. Často se na nás obracejí i rodinní příslušníci, přátelé obětí nebo pozůstalí.

* Vaším úkolem bylo vytvořit pracovní skupinu pro oběti trestných činů. Kdo v ní působí a co je jejím cílem?

Podařilo se nám dát dohromady zajímavý tým, kde je například zástupce okresního soudu, policie, ústecké Masarykovy nemocnice, advokáti, zástupce krajského úřadu, OSPOD a neziskových organizací pracujících s oběťmi trestných činů. Na schůzkách každé tři měsíce řešíme problematiku práv obětí trestných činů. V současné době vyhotovujeme ve spolupráci s okresním soudem letáček, na kterém budou vypsány všechny organizace pro oběti trestných činů působící v Ústí nad Labem.

* Nemá povinnost informovat oběti o jejich právech a o možnosti pomoci policie? Proč vzniká ještě letáček?

Policie musí ze zákona oběti informovat o jejich právech, přičemž některá zásadní práva musí být sdělena ústně a hned při prvním kontaktu. Některé informace o právech ale získá oběť dle zákona pouze na žádost a o tom mnoho lidí neví. Aby policie jednala podle zákona, předává obětem seznam práv v písemné podobě. V praxi je to ale několik listů papíru popsaných paragrafy a pro mnoho lidí nesrozumitelnou právnickou řečí. Proto je důležité, aby se o nás a ostatních organizacích, které budou na letáčku, dozvěděli a přišli si k nám pro více informací a pro pomoc.

* Když už k vám někdo přijde, co ho čeká?

Snažím se klientovi nastínit všechny jeho možnosti a práva v rámci jeho případu. Někdy ale postačí i jen psychická podpora. Často to tak je, pokud se třeba jedná o problém mezi rodinnými příslušníky, kdy jde o domácí násilí nebo kde jsou přítomny drogy. V ten okamžik je rozhodování oběti, jak postupovat, hodně těžké. Poradit lze i po telefonu nebo e-mailem. Vše je samozřejmě zcela zdarma a anonymně.

* Stalo se vám někdy, že klient na domluvenou schůzku nepřišel, jak to někdy bývá u pachatelů?

Ne, zatím nikdy. Pokaždé, když měl klient přijít, tak přišel. Lidé, se kterými pracuji, totiž pomoci ve své situaci opravdu chtějí.

* Zákon o obětech funguje od roku 2013. Jak to vypadalo dříve? To se obětem nikdo nevěnoval?

Poškození mají práva vyplývající z trestního řádu, ale díky zákonu o obětech trestných činů je těchto práv nyní více a vztahují se nejen na poškozené, ale i na oběti trestných činů, tj. i na toho, kdo se cítí být obětí trestného činu, a také na některé pozůstalé, pokud v důsledku smrti oběti došlo k jejich újmě.

* Zmínili jsme už práva, která oběti mají ohledně papírování. Změnilo se něco k lepšímu, co se týče toho, jak se s nimi zachází?

Obrovský rozdíl je v přístupu ke zvlášť zranitelným obětem, k nimž patří děti, oběti násilí či starší lidé. Zákon vypočítává příkladů ještě více. Myslí i na možnost druhotné újmy, k níž může docházet necitlivým zacházením s oběťmi. Zvlášť zranitelná oběť má také právo na výslech, který by se neměl opakovat, pokud to případ dovolí, výslechové místnosti mají být přátelské i k dětem a oběť si může i zvolit pohlaví vyslýchajícího.

* Dalším novým bodem je i prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život?

To je dobrovolné písemné vyjádření oběti o tom, jak se jí trestným činem změnil život. Plusový efekt je v tom, že toto prohlášení může být vloženo do spisu a přečteno u soudu, kde se soudce i pachatel dozvědí, jaký vliv trestný čin na oběť měl, takže oběť vyjádří, co chtěla, ale přitom nemusí chodit k soudu, pokud ji k tomu tedy soud nevyzve.

* Dokonce prý můžete chodit s klientem i na různá jednání týkající se jeho procesu?

To je pravda, s poškozenými můžu chodit na řízení jako důvěrník, jako taková morální opora, a mohu je na jejich žádost doprovázet k jakémukoli jednání u soudu či na policii.

* Kolika klientům takto pomůžete?

Za celý loňský rok PMS pracovala celkem se 7 907 oběťmi trestných činů, z toho 786 jich bylo zvlášť zranitelných. Ve skutečnosti je obětí mnohem více, ale některé vyhledají pomoc u jiných organizací a mnoho jich nejde nikam. Kriminalita v celé republice sice klesla o 8 procent, ale obětí, které vyhledávají naše služby, je paradoxně víc. Je ale dobře, že se začínají aktivně zapojovat do trestního řízení a nefungují už pouze jako důkazní prostředek.

* Projekt Proč zrovna já? II bude působit po celé republice už jen do roku 2020. Co bude dál?

Byla by škoda přerušit něco, co funguje. Probační úředníci mají stejnou povinnost věnovat se jako poradci i obětem trestných činů a také to vedle práce s pachateli dělají, takže pokud by měla pozice poradce pro oběti na nějakou dobu zaniknout, probační úředníci budou nadále obětem fundovaně pomáhat.

Milena Ruiz, 41 let * V probační službě pracuje jako poradkyně pro oběti trestných činů. * Vystudovala obor Sociální práce a politika na Masarykově univerzitě v Brně a obor Sociální práce na UJEP v Ústí nad Labem. * Sociální práci se věnuje celý život, v rámci projektu Proč zrovna já? II má na starosti okresy Ústí a Děčín.

Fakta Probační a mediační služba (PMS) * Státní organizace, která kontroluje výkony trestů bez odnětí svobody, připravuje podklady pro jejich ukládání a nabízí možnost jednání mezi pachatelem a obětí o urovnání následků trestného činu. * V kraji má poradny v Ústí nad Labem, Děčíně, Rumburku, Lounech, Teplicích, Mostu a Chomutově.

Mladá fronta DNES str. 18 Severní Čechy Zuzana Mendlová

Obětem trestných činů poskytují pomoc pracovníci Probační a mediační služby

Publikováno: 20.05.2018

policejní krizoví interventi a pracovníci neziskového sektoru. Od poloviny roku 2016 funguje na Českolipsku poradna pro oběti trestných činů zřízená v rámci projektu "Proč právě já ?". V ní pracuje poradce specializovaný pro tuto oblast, který pomáhá oběti vyrovnat se s následky na ní spáchaného trestného činu.

Poradce kromě konkrétní pomoci oběti zajišťuje na Českolipsku také posilování právního vědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a neziskového sektoru, na které se oběti mohou obrátit s žádostí o pomoc. Právní osvěta probíhá mimo jiné i prostřednictvím Multidisciplinárního týmu pro oběti trestných činů. Ten se naposledy sešel tento týden v úterý . Schůzky se zúčastnili zástupci Probační a mediační služby, JUDr. Markéta Navrátilová soudkyně trestního úseku Okresního soudu v České Lípě, zástupci Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, Adry o.p.s., Farní charity a In IUSTITIA o. p. s. a také pracovnice oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Libereckého kraje včetně krizových interventů Policie ČR.

Úkolem policejních interventů je pomoc obětem násilných nebo sexuálně motivovaných trestných činů bezprostředně poté, co se o útoku policisté dozvědí. Potom, co oběť zklidní a stabilizují, nasměrují ji do péče specializovaných odborníků. Jde konkrétně o oběti pokusu vraždy, o oběti s vážnou újmou na zdraví a nebo o oběti znásilnění. (Kromě toho je úkolem krizových interventů rovněž informovat příbuzné a nejbližší osoby o těžkém zranění nebo úmrtí oběti trestného činu nebo o úmrtí v souvislosti s dopravními nehodami nebo mimořádnými událostmi.)

Informace, které oběti pomohou orientovat se v trestním řízení, v tom, jak dosáhnout náhrady způsobené škody i psychosociální pomoc nabízí poradce poradny zřízené v rámci projektu "Proč zrovna já ?". Ing. Juraj Hlavatý za osmnáct měsíců fungování této poradny poskytl pomoc jednaosmdesáti obětem, které s ohledem na danou situaci nakontaktoval podle potřeby na další instituce, které jejich situaci řešily. Převážně se jednalo o pracovníky Probační a mediční služby Česká Lípa, pracovníky Policie ČR a v menší míře pak i pracovníky zdravotnických a sociálních zařízení. Účastníci schůzky se navzájem informovali o konkrétních situacích, ve kterých se oběti trestných činů ocitly a především o tom, jak je společně řešili.

V závěru setkání se většina přítomných velmi zamyslela i nad otázkou: "Pomáhají obětem trestných činů skutečně všichni, kteří pomáhat mohou?"

tydenvlk.cz Policie a hasiči PČR/Ivana Baláková

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Publikováno: 12.05.2018

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
Naše kolegyně reportérka Renata Malíková měla jedinečnou možnost vyzkoušet si speciální náramek. Ne tedy šperk, ale náramek pro vězně. Test probíhal tak, že Renata dostala fiktivní trest, domácí vězení a na kotník elektronický náramek, tedy novinku, která se v těchto dnech testuje v Ústí nad Labem. Náramek hlídal, jestli Renata dodržuje domácí vězení. Jenže ona trest nerespektovala a co se stalo? Podívejte se sami.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsem v bytě u Lidického náměstí v centru Ústí nad Labem a díky tomuto náramku se právě teď stávám odsouzenou k domácímu vězení. Jsem tak v situaci, jakoby opravdu dostala trest. Domácí vězení si lze u soudu vykoledovat třeba za neplacení alimentů nebo výtržnictví a tady mi navíc vymezují konkrétní lokalitu, kam mám zakázáno chodit i v době, kdy můžu jít ven.

osoba
--------------------
Protože tam se vlastně stal ten trestný čin, pro který jste odsouzená. A pohybují se tam i lidé, kterým jste v minulosti ublížila.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenže mě to láká a ven, a tak vyzkouším co to udělá. Teď už jsem v zakázané zóně a pracovníci Probační a mediační služby vše kam se pohnu vidí na obrazovce počítače. A teď jsem se dopustila hned druhého prohřešku. Přišla jsem do parku, kam mám zakázáno chodit a? Už mi volá probační a mediační služba. Je vůbec nějaké vysvětlení, které byste přijali?

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Obhajitelné budou situace, které jsou spojené s ochranou vlastního života.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Díky náramkům, které se nyní testují, se vězňové dostanou pod nepřetržitý dohled. Teď to v praxi vypadá tak, že potrestané namátkově kontrolují pracovníci probační a mediační služby a jezdí za nimi domů. Náramek váží 170 gramů, zbavit se ho dá, jenže?

osoba
--------------------
My se to ihned dozvíme.

Kristina LABOHÁ, mluvčí Probační a mediační služby
--------------------
Jeden ve věznici strávený vychází na 1100 korun. Naopak náklady na elektronický monitorovací systém vycházejí asi na 180 korun.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
A tohle je další test, mám soudem zakázané pití alkoholu. A tak mi přišla smska, abych si udělala test.

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Potřebujeme také vědět, jestli do toho testu dýchá opravdu ten, kdo dýchat má. To řešíme vlastně pomocí vlastně sejmutí snímku obličeje.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
S nasazením náramků do praxe se počítá s výrazným nárůstem alternativních trestů.

Renata Malíková, 18:55 Zprávy FTV Prima

Pražský maraton se na podporu šance pro lidi s trestní minulostí poběží už potřetí

Publikováno: 04.05.2018

Nedělního maratonu a 2RUNu, nejtěžších závodů letošního ročníku Běhu se žlutou stužkou, se zúčastní celkem 35 běžců včetně bývalých vězňů. Sportovně-charitativní závod, který upozorňuje na téma obtížné zaměstnatelnosti lidí s trestní minulostí, se poběží jako součást Volkswagen Maraton Praha 6. května 2018. Letos se koná již třetí ročník Běhu se žlutou stužkou.

Závody Běhu se žlutou stužkou – půlmaraton, maraton, 2RUN a štafety – se běží v dubnu až červnu, a to jako součást závodů Běžecké ligy RunCzech. Bok po boku se jich účastní vězni, bývalí odsouzení, oběti trestných činů, ředitelé a manažeři firem, zaměstnavatelé lidí s trestní minulostí, státní úředníci, lidé z neziskových organizací, sportovní fanoušci a desítky dalších. Cílem projektu je vytvářet pracovní příležitosti pro lidi s trestní minulostí, propojovat je s širší komunitou, a tím přispívat k prevenci kriminality, snížení míry recidivy a větší bezpečnosti ve společnosti.

„Je skvělé, že s námi letos běží maraton i bývalí odsouzení, kterým se úspěšně podařilo zapojit do života po propuštění. Někteří z nich s projektem Yellow Ribbon začali běhat ještě ve vězení. S podporou okolí to prostě funguje, a s pevnou vůli, kterou uběhnutím maratonu určitě prokazují, mají velkou šanci svůj život vzít za správný konec,“ uvedla ředitelka Věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, která projekt Běh se Žlutou stužkou před lety přivezla ze Singapuru.

Podle Carla Capalba, prezidenta organizačního výboru RunCzech, je Volkswagen Maraton Praha s rekordem závodu 2:05:39 nejrychlejším květnovým maratonem vůbec. Rekord drží Keňan Eliud Kiptanui, zaběhl ho před osmi lety.

Stejně jako loni budou závodníci vybíhat z pražského Staroměstského náměstí a jejich okruh povede kolem Vltavy. Limit pro závod v délce 42,195 metrů je sedm hodin. Počet zaregistrovaných běžců dosahuje 6400. Společně s maratonem se běží i 2RUN, ve kterém se dva běžci dělí napůl o délku maratonské vzdálenosti.

Motto Běhu se žlutou stužkou zní „uteč předsudkům“ a „dej druhou šanci“. Právě předsudky propuštěným vězňům významně škodí. Velkým hendikepem bývalých vězňů při hledání zaměstnání je záznam v Rejstříku trestů, díky kterému jsou u zaměstnavatelů často odmítáni. Z lidí propuštěných z vězení, kterých bylo jen loni téměř 11 500, má tak podle propočtů šanci získat jen část těch, kteří jsou motivovaní pracovat. Situace se ale oproti minulým letům lepší, a to díky nízké nezaměstnanosti a dobré osvětě.

Projekt Yellow Ribbon spoluorganizuje Vězeňská služba ČR, nezisková organizace RUBIKON Centrum, Probační a mediační služba a agentura RunCzech. Záštitu převzali ministr spravedlnosti, ministryně práce a sociálních věcí, veřejná ochránkyně práv a předseda Výboru pro bezpečnost. Letošním generálním partnerem běhu je pojišťovna D.A.S. Rechtsschutz AG, zlatým partnerem je firma Kostelecké uzeniny a.s., stříbrnými partnery jsou United Bakeries a.s., Lion Products s. r. o. a Futaba Czech s.r.o. Bronzovými partnery jsou firmy Arriva Transport Česká republika a.s. a Hamerník s. r. o. Partneři, kteří podpořili jednoho běžce z řad odsouzených nebo bývalých odsouzených jsou také Jipocar Obaly, s. r. o., Haki a. s., Agro Jevišovice a. s., Martin Cavar – spojovací materiál, Rohde, spol. s r. o., Veolia Česká republika, a. s., WSM – Czech Republic s. r. o., Still ČR spol. s r. o. Další podporu poskytli Lighthouse o. s., Dermacol a. s., Banh-mi-ba,Tesco a Český Goodwill. Mediálním partnerem jsou Frekvence 1 a ProFairPlay

Restorativní justice pomáhá a spojuje

Publikováno: 30.04.2018

Restorativní justice chápe nápravu pachatele trestného činu jako proces přijetí jeho odpovědnosti za to, co oběti či komunitě způsobil, a to prostřednictvím jeho zapojení do nápravy následků svého jednání.
„K hlavním nositelům principů restorativní justice v České republice je Probační a mediační služba, která zprostředkovává řešení trestních kauz mezi pachatelem a obětí a zajišťuje kontrolu nad výkonem alternativních trestů,“ vysvětluje Štěpán Sobotík, vedoucí střediska Probační a mediační služby (PMS) v Jablonci nad Nisou.

Jedním z alternativních trestů umožňujících pachateli vykonat pro společnost něco dobrého jsou obecně prospěšné práce. Pachatel osobně a zdarma odpracuje soudem stanovený počet hodin. Odsouzení takto odvádějí práci pro celou řadu sportovních klubů, škol, neziskových organizací, farností a dalších organizací, jako např. pro Nemocnici Jablonec nad Nisou, Dům dětí a mládeže Vikýř, TJ Jezdecký oddíl Nisa a velkou část jabloneckých základních škol.

„V uplynulých pěti letech jsme zajišťovali výkon téměř 500 trestů obecně prospěšných prací, odsouzení odpracovali celkem 37 000 hodin. Úspěšné vykonání trestů se pohybuje kolem 70 %, což svědčí o tom, že tento druh trestu funguje velice dobře,“ dodává Lenka Langerová, jež má tento trest na starost v jabloneckém středisku PMS.

Do spolupráce s organizacemi, které umožňují výkon trestu obecně prospěšných prací, se v rámci projektu PMS Křehká šance II zapojila i Věznice Rýnovice a nabídla, že vězněné osoby zajistí práce většího rozsahu.

O dvou dubnových víkendech odstraňovali čtyři dobrovolníci z řad vězňů v areálu ZŠ Liberecká 26 náletový porost z těžko přístupné části pozemku od ulice 28. října. „Chtěl jsem udělat dobrý skutek, a pomoci tak dětem a městu,“ odůvodnil svou účast na práci ve víkendovém volnu jeden z vězňů. „Je to pro nás možnost vypadnout ze stereotypu vězeňského života a být v normálním prostředí,“ dodal druhý z dobrovolníků.

„Jedním z cílů projektu Křehká šance II je budování vztahu mezi věznicí a komunitou, odstranění předsudku a propojení životů vězňů s životem mimo věznici,“ vysvětluje realizátorka projektu Hana Halfarová.

„Práce probíhaly k naší plné spokojenosti. Navíc škola tím ušetří finance využitelné pro další rozvoj a opravy objektu,“ vysvětluje výhody takové spolupráce Martin Chytka, zástupce ředitele školy.

„Jsme rádi, že jsme tak mohli přispět ke zlepšení prostředí pro děti ze školy v Liberecké ulici i pro veřejnost. Přestože odsouzení provádějí tyto brigády o víkendech v době volna po práci bez nároku na odměnu, je pro ně možnost opustit na chvíli brány věznice obrovskou motivací a tyto pracovní aktivity přispívají k nácviku soběstačného života odsouzeného po jeho propuštění,“ vyjádřil své přesvědčení ředitel Věznice Rýnovice Vlastimil Kříž a doplnil, že podobné akce bude ze své pozice i nadále plně podporovat.

Štěpán Sobotík, vedoucí střediska PMS v Jablonci nad Nisou

V Ústí se testují náramky pro domácí vězně

Publikováno: 21.04.2018

MF DNES si vyzkoušela přímo v ulicích, jak bude systém fungovat. Na nohy odsouzeným se mají náramky dostat do poloviny roku.

ÚSTÍ NAD LABEM Kráčím přes Lidické náměstí v Ústí nad Labem. Na jeho konci zabočím doprava do Masarykovy ulice a jdu k hlavnímu vchodu muzea. Pohybovat se tady znamená, že je všechno v pořádku a nic neporušuji. Jenže já se rozhodnu přejít na druhou stranu silnice a vstoupit do Smetanových sadů.
Během chvíle mi začne v kapse zvonit mobil. Na druhém konci se ozve hlas pracovníka monitorovacího centra ministerstva spravedlnosti. Ptá se mě, co se děje. Vstoupila jsem totiž do tzv. zakázané zóny a on to vidí na monitoru počítače. Informaci o mém pohybu odeslal 170 gramů vážící náramek, který mám připevněný na levé noze.
Brzy by takhle měla vypadat realita, pokud jde o některé odsouzené v Česku, kterým soud za lehčí delikty místo cesty za mříže nařídil domácí vězení. V současné době se provoz elektronických hlídacích náramků testuje, k jejich nasazení by mělo dojít v nejbližších měsících.
„Alternativní trest v podobě domácího vězení funguje v Česku už od roku 2010, v praxi ale vypadá tak, že potrestané namátkově kontrolují pracovníci Probační a mediační služby, když zhruba osmkrát do měsíce zajíždějí k odsouzeným domů. S příchodem náramků se vězňové dostanou pod nepřetržitý dohled,“ přibližuje Jan Odvárka, krajský vedoucí ústeckého střediska Probační a mediační služby, kde si včera redaktorka MF DNES náramek vyzkoušela. Ruku v ruce s náramky přijdou ještě další „vychytávky“. Systém například umožní i ochranu obětí trestných činů, k nimž se odsouzený nemůže přiblížit. Také oběť, pokud o to projeví zájem, bude vybavena speciálním telefonem, na který dorazí informace v případě, že se potrestaný přiblíží.
„Kromě testování teď také se systémem seznamujeme soudce a státní zástupce,“ říká Odvárka. „S příchodem náramků samozřejmě počítáme s výrazným nárůstem těchto alternativních trestů. V současné době je soudci ukládají v menší míře právě proto, že není zajištěna nepřetržitá kontrola a vězně kontrolujeme jen namátkově,“ doplňuje.
Aktuálně je v severočeském soudním kraji, tedy v Ústeckém a v části Libereckého kraje, celkem 21 domácích vězňů, v celé republice to bylo ke včerejšku 123 lidí. Dostat alternativní trest mohou jedinci, kteří spáchali trestný čin, kde je horní sazba maximálně 5 let. Ve většině případů jde o ty, kteří spáchali krádež nebo třeba neplatili alimenty.
Náramek bude muset mít odsouzený na noze nonstop a každý den ho bude muset připojit k nabíječce. Konkrétní podoba možného pohybu pak bude individuální. Pokud bude potrestaný pracovat na směny, půjde mu třeba umožnit, aby byl i v noci mimo domov. Jiný ale může mít v tomto ohledu třeba od 19 hodin smůlu a stejně tak i o víkendech nebo svátcích.
Kdy přesně se spustí ostrý provoz, zatím není jasné. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán nicméně tento týden uvedl, že s tím počítá ještě do poloviny tohoto roku.
Za náramky, příslušenství a šestiletý provoz monitorovacího centra stát zaplatí 93 milionů korun. Náklady na jednoho odsouzeného v domácím vězení pak budou zhruba 180 korun na den, resp. 130 korun, jelikož potrestaný si má zaplatit 50 korun za každý den trestu domácího vězení sám. Pobyt pachatele ve věznici stojí stát denně zhruba 1 100 korun.

Mladá fronta DNES str. 17 Severní Čechy Monika Gordíková

Píseckým seniorům pomůže poradna

Publikováno: 10.04.2018

Písecké Městské středisko sociálních služeb navázalo v rámci projektu „Proč zrovna já“ spolupráci s Probační a mediační službou České republiky, která mimo jiné provozuje poradnu pro oběti trestných činů. Její služby nabízí nově seniorům.
„Vzhledem k tomu, že právě starší lidé jsou velmi zranitelnou skupinou obyvatel, mohou se v případě potřeby kdykoliv na poradnu obrátit. Zdarma a anonymně jim bude poskytnuta rada i pomoc při řešení problémů, případně také doprovod na příslušné instituce,“ uvedla mluvčí písecké radnice Irena Malotová. Senioři v nouzi se mohou s poradkyní setkat buď přímo v sídle Probační a mediační služby Písek, v budově Městského střediska sociálních služeb anebo dle domluvy i v bydlišti klienta.
„Mnohé oběti trestných činů řeší základní dilema, zda podat trestní oznámení. Důvodem rozpaků mohou být různé obavy z průběhu a náročnosti trestního řízení, stud i neznalost svých práv. A právě proto naše středisko podporuje prevenci i konkrétní pomoc zejména seniorům, kteří jsou v tomto směru nejzranitelnější a často nemají odvahu nebo možnosti svoje případné problémy řešit,“ uvedla Marcela Průšová, ředitelka píseckého Městského střediska sociálních služeb.
Poradna nabízí také pomoc například účastníkům dopravních nehod, lidem, kteří byli okradeni, nebo těm, kteří jsou vystaveni domácímu násilí nebo psychickému teroru. „Služba je i pro ty, kdo byli podvedeni takzvanými šmejdy a pod nátlakem zakoupili předražené zboží. Prostě pro všechny, jimž bylo nějakým způsobem ublíženo a nedokáží se sami bránit,“ uzavřela Průšová.

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy (kal)

Bezplatná insolvenční poradna v Jihočeském kraji řešila vloni 400 případů

Publikováno: 04.04.2018

Zhruba ve 400 případech podala v roce 2017 pomocnou ruku lidem, kteří se ocitli ve finanční tísni, Bezplatná insolvenční poradna na jihu Čech. Z toho 200 insolvencí řešili klienti přímo v jejím sídle a stejnému počtu klientů ji pomohla zprostředkovat. Jedná se o společný sociálněprávní projekt, jehož partnery jsou vedle Krajského úřadu Jihočeského kraje i Krajský soud v Českých Budějovicích, Regionální středisko České advokátní komory pro jižní Čechy, Spolek insolvenčních správců České Budějovice a Pobočka Probační a mediační služby pro Jihočeský soudní kraj.
Cílem projektu je ochrana dlužníků před nedůvěryhodnými subjekty nabízejícími nekvalifikované a předražené služby v této komplikované oblasti života společnosti: „Vznikem insolvenční poradny jsme reagovali na neutěšenou situaci v oblasti oddlužovacích, respektive takzvaně oddlužovacích agentur. Ty totiž často využívaly tíživou situaci jednotlivých dlužníků a poskytovaly jim své služby za nehorázné částky a neváhaly od nich přijmout například i šperky či jiné cennosti,“ nastínil místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad s tím, že pro poradnu na jihu Čech zdarma pracuje kolem 40 lidí. V obdobném duchu to vidí i hejtmanka Ivana Stráská.
Bezplatná insolvenční poradna působí od února 2016 v Českých Budějovicích a od května 2017 se její působení rozšířilo i do všech okresních měst v Jihočeském kraji.

Moderní obec (newsletter) str. 2

Z tepláků do tepláků. Vězni si chtějí v maratonu vyběhat šanci najít práci

Publikováno: 23.03.2018

Šest set běžců letos podpoří projekt Yellow Ribbon Run, který má upozornit na obtížnou zaměstnatelnost bývalých vězňů. Závodu se zúčastní i trestanci ze zhruba dvacítky věznic. Na sobě budou mít zlatou stužku, jíž dají najevo, že podporují druhou šanci pro lidi s trestní minulostí, kteří se chtějí vrátit do normálního života.

Martin byl před několika lety odsouzený za ublížení na zdraví s následkem smrti. Trest si odpykává ve věznici v Kuřimi, kde stráví dalších 27 měsíců, nebo bude v červnu podmínečně propuštěn. Když loni v létě zjistil, že existuje zmíněný závod, rozhodl se zapojit.

„Je to pro mě motivace, jak se začít znovu hýbat, začlenit se do normálního života. To, co se stalo, neovlivním. Chci se zabývat budoucností, tím, co bude a na to se těším,“ říká.

Je jedním ze dvou kuřimských vězňů, kteří letos poběží závod v rámci třetího ročníku projektu Yellow Ribbon Run. Trestanci mají možnost běžet pražský půlmaraton, maraton a štafety. Poběží tak společně se závodníky, kteří mají čistý trestní rejstřík. Projekt může kdokoliv podpořit tím, že si připne žlutou stužku.

Martin si dal za cíl uběhnout půlmaraton. Díky tomu se občas dostane i za zdi vězení. Vedení kuřimské věznice totiž umožňuje odsouzencům, aby trénovali i v přírodním terénu. Zájemci o závod musí projít kontrolou odborné komise, která zkoumá, zda jsou bezpeční pro své okolí nebo nemají tendenci utéct.

„Chceme, aby odsouzený, který od nás odchází, byl co nejlépe vybaven do života a toto je obrovská šance pro ty, kteří neví, jak si dál v životě poradí. Máme zkušenost s odsouzenými, do kterých by nikdo neřekl, že se něčeho takového zúčastní, sedí mnoho let a přesto se hlásí. Pocit, že jsou mezi normálními lidmi, že mají šanci vyjet do Prahy, je pro ně obrovská zkušenost,“ říká ředitelka kuřimské věznice Zuzana Kalivodová.

Martin podle vlastních slov běhá dvakrát nebo třikrát týdně. „Běh mi pomáhá srovnávat si myšlenky, působí na mě endorfiny a to je fajn pocit,“ říká. Zpronevěřil 84 milionů, nyní běhá maratony

Bývalý advokát Marian strávil v kuřimské věznici téměř čtyři roky, loni byl propuštěn. Seděl za zpronevěru 84 milionů korun. Jak sám říká, čas ve vězení plyne úplně jinak než na svobodě. Když proto přišla před dvěma lety příležitost trénovat na závody, neváhal. Nejdříve běžel štafetu, loni si dal vyšší cíl.

„Byl jsem jediný z naší věznice, kdo běžel maraton. Trénoval jsem na něj tři čtvrtě roku čtyřikrát týdně a nakonec jsem to měl za 3:50,“ říká Marian.

Běhání mu vydrželo i po odchodu z vězení, proto letos poběží znovu. Tentokrát ale už jako svobodný člověk. Chystá se na dva půlmaratony a štafetové závody.

Během uplynulého roku se Marianovi podařilo najít práci. Nejdřív nastoupil do personální agentury, která ale během dvou měsíců přestala fungovat. Poté dostal od známého práci v jedné firmě, kde pracuje jako administrativní pracovník. Podle organizátorů Yellow Ribbon Run vyžaduje zhruba 50 procent zaměstnavatelů výpis z trestního rejstříku.

„Když tam máte záznam, dost to omezuje vaše možnosti. I kdybyste uměla cokoliv, měla zlaté ruce, na pohovoru narazíte. Nemůžete si založit firmu, nevezmou vás do samosprávy, státních organizací, nedají vám živnostenský list. Nezbude vám než se orientovat na speciální zaměstnavatele, kterým nevadí, že pracují s odsouzenými, nebo se spolehnout na známé,“ myslí si Marian.

U českých odsouzenců dochází k recidivě zhruba v 70 procentech případů. Průměrné denní náklady na jednoho vězně loni činily 1 187 korun.

„Každý rok opouští brány věznic přes deset tisíc vězňů, pouze polovina z nich má šanci najít zaměstnání. Jestli můžeme udělat něco pro to, aby se ten počet zvýšil, je dobré pro to udělat maximum. Lidé, kteří zaměstnání najdou, pravděpodobně nebudou pokračovat v páchání další trestné činnosti,“ uvedl náměstek sekce trestní politiky ministerstva spravedlnosti Vladimír Zimmel.

zpravy.iDNES.cz Michaela Bůnová

Pomoc státu obětem stoupá

Publikováno: 13.03.2018

Probační a mediační služba (PMS) v roce 2017 spolupracovala se 7907 oběťmi trestných činů, což je o 1461 více než v roce 2016. Mezi klienty se také zvýšil poměr zvlášť zranitelných obětí – seniorů, zdravotně postižených osob a dospívajících.
Zatímco v roce 2016 PMS spolupracovala s 513 zvlášť zranitelnými osobami, v minulém roce šlo o 786 klientů. Probační a mediační služba je státní instituce, které komplexní pomoc obětem trestných činů ukládá zákon.
„Když nová čísla vztáhneme ke skutečnosti, že v Česku loni klesla kriminalita o více než sedm procent, uvidíme, že oběti se začínají aktivně zapojovat do trestního řízení a do řešení následků trestného činu. Jsem ráda, že se začínáme blížit vyspělým státům – oběť už není redukována jen na svou původní roli v trestní justici, kde fungovala hlavně jako důkazní prostředek. Práva a potřeby obětí jsou díky našim lidem a kolegům také z neziskových organizací stále více respektována a naplňována,“ komentovala poslední vývoj ředitelka PMS Andrea Matoušková.
Od srpna 2013, kdy vstoupil v účinnost zákon o obětech trestných činů, PMS pomohla celkem 26 467 obětem trestných činů.
V 90,5 procenta se loni jednalo o pomoc dospělým, v 5,5 procenta seniorům, ve 4,5 procenta dětem a mladistvým. „Oproti minulým letům došlo k mírnému poklesu podílu obětí v nezletilém věku,“ doplnila Matoušková.

Právní rádce str. 61

Oběti kriminality se zapojují do trestního řízení aktivněji než dříve

Publikováno: 22.02.2018

Stát loni prostřednictvím Probační a mediační služby pomáhal řešit situaci téměř osmi tisíc obětí trestných činů, což představuje zhruba o 1500 více lidí než o rok dříve. S ohledem na klesající kriminalitu to podle ředitelky instituce Andrey Matouškové svědčí o tom, že oběti se nyní aktivněji zapojují do trestního řízení. Šéfka instituce to uvedla na dnešní tiskové konferenci.

"

"Oběti mají možná větší odvahu, více příležitostí a více zájmu mluvit o své situaci a domáhat se práv, která jim náleží," konstatovala Matoušková.

"Jsem ráda, že se začínáme blížit vyspělým státům - oběť už není redukována jen na svou původní roli v trestní justici, kde fungovala hlavně jako důkazní prostředek," dodala.

Probační a mediační služba je státní instituce, které bezplatnou pomoc obětem trestných činů ukládá zákon. Poškozeným poskytuje odborné rady například ohledně toho, jak se domoci náhrady škody, nebo jim nabízí zprostředkování mimosoudního jednání s pachatelem.

Doprovází je k soudům či na úřady a může je zkontaktovat s advokáty, kteří nabízejí poradenství zdarma. Vedle probační služby pečují o poškozené také neziskové organizace.

Od srpna 2013, kdy nabyl účinnosti zákon o obětech trestných činů, pomohla probační služba do konce loňského roku celkem 26 467 z nich. Loni jich bylo 7907, z toho v devadesáti procentech případů dospělí, v 5,5 procenta senioři a ve 4,5 procenta děti a mladiství. "Oproti minulým letům došlo k mírnému poklesu podílu obětí v nezletilém věku," konstatovala Matoušková.

Mezi oběťmi, které se loni na probační službu obrátily, je i paní Iveta. Pomoc vyhledala po zavraždění svého bratra. Podrobnosti o vraždě se dověděla nikoliv od policie, ale ze článku na zpravodajském serveru. "Byla jsem v šoku, zhoršil se mi psychický stav, nemohla jsem spát," popsala ve čtvrtek novinářům.

Poradci z probační služby uvádějí, že pro oběti bývá nejpodstatnější v první řadě to, že se mohou vypovídat bez toho, že by je někdo vyslýchal nebo přerušoval. Ivetě poskytli specializovaného psychoterapeuta, sepsali s ní žádost o peněžitou pomoc od ministerstva spravedlnosti a také žádost o bezplatného zmocněnce, s nímž nyní paní Iveta vyčísluje náhradu škody a připravuje se na hlavní líčení u soudu.

"Nejdůležitější byla psychická a právní pomoc," shrnula žena.

Podle ředitelky vzrostla spolupráce s oběťmi také díky projektu financovanému z evropských fondů, který umožnil zřízení 55 specializovaných poraden mimo střediska probační služby. Pomoc je tak dostupná v každém českém okresním městě. Do poraden loni našlo cestu 1328 obětí.
Policie za loňský rok eviduje celkem 202 303 trestných činů, kriminalita klesá už čtvrtým rokem. Objasněno loni bylo 53,3 procenta případů.

denik.cz

Je Evropský den obětí. Kam se mohou obracet oběti trestných činů?

Publikováno: 22.02.2018

Možnosti tu jsou. Plzeňský kraj – Cizinec žil v Čechách už devět let, pracoval a vedl normální život. Pak na něj před restaurací zaútočil člověk, kterému se nelíbilo, že je odjinud, a bil ho do hlavy, dokud muž neupadl do bezvědomí. Nepříjemná dohra následovala v nemocnici, kam ho dovezla sanitka. Ačkoliv si přál být hospitalizován, nakonec nebyl a ve zprávě stálo, že hospitalizaci odmítl.

Domažlický deník str. 3 region zpravodajství PAVEL KORELUS

Případ se stal vloni a je jedním z těch, kterým se zabývala plzeňská speciální poradna pro oběti trestných činů fungující pod Probační a mediační službou.
Také tato poradna si dnes připomíná Evropský den obětí trestných činů, který má zviditelnit místa a možnosti pomoci, které se takovým lidem nabízejí.
V plzeňské poradně napřed cizinci řekli, na co má nárok, podali mu základní právní informace a poskytli psychosociální podporu. Pak začali řešit napadení i problémy v nemocnici, jež mohl způsobit i jeho přízvuk.
„Klient byl klasifikován jako zvlášť zranitelná oběť, stal se obětí zjevného zločinu z nenávisti. Měl tedy nárok na bezplatnou odbornou právní pomoc. Tohoto práva však nevyužil a šlo mu spíše o narovnání vztahů a možnou kompenzaci za ušlý zisk v pracovní neschopnosti,“ popsala poradkyně Jana Jirásková.
Probační a mediační služba má v Plzeňském kraji středisko v každém okresním městě – kromě Plzně tedy v Klatovech, Tachově, Domažlicích a Rokycanech.
Pomoc obětem ale nabízí také nestátní nezisková organizace Bílý kruh bezpečí, která v kraji sídlí pouze v Plzni. Do kraje ale vyráží například s přednáškami a semináři pro laickou i odbornou veřejnost.
Podle Simony Vlčkové poskytl Bílý kruh v Plzeňském kraji v loňském roce dohromady 1451 osobních, telefonických a písemných konzultací. „Velkou část klientů tvoří oběti násilných trestných činů, více než třetina z nich nechce trestný čin oznámit. Důvody mohou být pochopitelné – strach z pachatele, se kterým sdílí domácnost, nedůvěra v policii a soudy i ve spravedlnost obecně, ve velké míře také pocity studu a vlastní viny, ale také nedůvěra ve vlastní kompetence situaci změnit, pokud se jedná o násilí snášené dlouhodobě,“ vysvětluje Vlčková.
Kromě obětí pomáhá Bílý kruh také svědkům trestných činů nebo například pozůstalým. Provozuje celorepublikovou bezplatnou tísňovou linku pomoci obětem s číslem 116 006.

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Senovážné náměstí 995/1

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty