Napsali o nás

V Kutné Hoře uspořádali první workshop na téma snižování recidivy

Publikováno: 11.10.2018

Středočeský kraj společně s Probační a mediační službou ČR ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje letos na podzim uspořádá tři workshopy a dvoudenní konferenci na téma snižování míry recidivy. První workshop se uskutečnil v pondělí 8. října 2018 v Kutné Hoře.

"Zahájení setkání se ujal Milan Fára z Krajského úřadu Středočeského kraje společně s Blankou Matějů, vedoucí Územního odboru policie Kutná Hora.
„Workshopy mají za cíl propojit subjekty, které nějakým způsobem pracují s recidivisty a hledat společně řešení a možné přístupy ke snižování recidivy. Recidiva je multioborový problém a v rámci workshopu se jednotliví účastníci budou podrobně informovat, jak pracují s recidivisty, kde je potřeba ještě více prohloubit jejich vzájemnou spolupráci a co jí případně brání, například legislativní či organizační omezení a podobně,“ představila policejní mluvčí Vendulka Marečková. Na workshopu se slova na různá téma ujalo několik odborníků. Problematiku na téma Recidiva, příčiny, vývoj přednesl významný host Jan Tomášek z České kriminologické společnosti. Mezi další významné hosty patřil Jiří Fejfar, vedoucí Územního odboru Kolín, který uvedl téma Recidiva náš společný problém, kde detailněji představil takzvané Mapy rizik, projekt Bezpečné město a Predikce kriminality. Téma Role Probační a mediační služby při snižování recidivy přednesla Jana Komárková z kutnohorské Probační a mediační služby ČR. Inovační projekt Otevřená věznice a Práce s odsouzeným a jeho příprava na propuštění interpretovala přítomným Hana Prokopová z Věznice Jiřice. Závěr setkání patřil tématu Zaměstnávání klientů po výkonu trestu a se záznamem v rejstříku trestů, kterého se ujala Dagmar Doubravová z Rubikon Centra.
Následovat bude workshop ve středu 24. října v Kladně a ve čtvrtek 8. listopadu v Příbrami.

kutnohorsky.denik.cz Moje Kutnohorsko

Vězeňské náramky mohou vychovávat, žaláře ale nevyprázdní

Publikováno: 25.09.2018

Nedávné zavedení vězeňských náramků do ostrého provozu tuzemské spravedlnosti mohou soudce motivovat k častějšímu ukládání alternativních trestů, než je dosud nejčastější podmínka; je ale iluzorní očekávat, že by měly nějak výrazně ulevit zaplněnosti tuzemských věznic. V Devadesátce ČT24 to prohlásil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Tuzemské soudnictví má možnost trestat prostřednictvím elektronických náramků a domácího vězení už osm let, institut ale nešlo plně využívat, protože chyběla potřebná technologie – a dodržování domácího vězení tak kontroloval probační úředník.




Profil
Elektronické náramky pro vězně

Krabičku o velikosti nabíječky na mobil budou mít vězni nebo obvinění připoutanou na noze. Náramky jsou voděodolné, měly by vydržet teplotu od minus dvaceti do plus padesáti stupňů a je potřeba je denně dobíjet.

Součástí technologie je také monitorovací stanice, které se instalují v domě nebo bytě odsouzeného, a každý náramek obsahuje GPS zařízení, které monitoruje pohyb odsouzeného v předem určených „povolených“ a „zakázaných“ zónách.

Jestliže se domácí vězeň z určených zón vychýlí, monitorovací stanice vyšle varování do monitorovacího centra v budově ministerstva, kde bude nepřetržitý dozor. Centrum bude obsluhovat celkem 17 lidí.

Teprve loni probační a mediační služba podepsala smlouvu s vítězem tendru a minulý týden ministr spravedlnosti Jan Kněžínek se šéfkou služby oznámili veřejnosti ostrý start celého náramkového systému. V jeho rámci pouto kolem nohy monitoruje prostřednictvím GPS pohyb trestané osoby.

„Po prvním nadšení v době, kdy trest vstoupil v účinnost a kdy jsme se pohybovali kolem tří set uložených trestů, začala čísla klesat. Mám pro to jediné vysvětlení, a to, že čekání na náramky bylo tak dlouhé, že soudci přestali tresty ukládat. Byla zde i obava, že trest je velmi těžko kontrolovatelný,“ konstatuje nyní ministr spravedlnosti.

Třicet procent trestů domácího vězení se navíc podle Kněžínka proměnilo v trest odnětí svobody – zkrátka proto, že odsouzení v dodržování pravidel selhali. Změnu by měly přinést právě elektronické náramky, které umožňují vězně monitorovat čtyřiadvacet hodin a současně ho nevytrhávají z jeho přirozeného prostředí.

„Alternativní tresy se u nás neukládají často. Většinou je to zjednodušené schéma klasické podmínky, která je pořád ještě nejhojněji ukládaný trest,“ dodává ministr. „Nepřímo na soudce působíme, aby ukládání tohoto trestu (domácího vězení) zvážili, ale samozřejmě je zde nezávislost soudní moci a do toho, jaký ukládají trest, jim nemůžeme mluvit.“

ct24.cz Domácí manakv

Místo na zápas musejí fanoušci na policii

Publikováno: 17.09.2018

Ostrava žije dnešním fotbalovým zápasem mezi Baníkem a Spartou. Očekává se skvělá kulisa, lístky jsou beznadějně vyprodány. Lidé, na které se vstupenky nedostaly, truchlí. A s nimi i někteří fanoušci…

"Místo na fotbal je čeká cesta do policejních služeben, a to kvůli předchozím násilnostem souvisejícím s fotbalem. Soudy jim totiž uložily zákaz vstupu na stadiony. Na dodržování trestu dohlíží Probační a mediační služba ve spolupráci s policií.
„Každý klient, který k nám přijde s tímto trestem, má sepsaný sociální harmonogram. Člověk, který je rizikovější a může dojít k jeho selhání, má povinnost se hlásit na policii,“ uvedla Kateřina Kuchtová, vedoucí ostravské pobočky Probační a mediační služby.
V praxi to probíhá tak, že se fanoušek krátce před zápasem dostaví ve svém bydlišti na oddělení policie.
„Policie je o tom samozřejmě informována, má také harmonogram, na které zápasy má zákaz,“ dodala Kuchtová.
Fanoušek ale nezůstává po celou dobu na služebně. Může z ní odejít, ve zhruba půlhodinových intervalech se však musí ukázat. Další povinností je přijít bezprostředně po zápasu.
Dnešní opatření se týká čtrnácti osob, které mají vyslovený zákaz vstupu na stadion.

RIZIKO
Fotbalové zápasy mezi Baníkem a Spartou patří mezi nejrizikovější. Tomu odpovídají i policejní opatření. Počítá se s nasazením těžkooděnců, jízdního oddílu městské policie i dalších složek.

bruntalsky.denik.cz Z regionu Jaroslav Perdoch

Soused – vězeň? Přicházejí monitorovací náramky

Publikováno: 04.09.2018

Elektronické náramky pro trest domácího vězení by měly být do konce letošního roku realitou podle probační a mediační služby. Ty umožní lepší monitorování výkonu trestu. Začnou jej kvůli tomu soudy udělovat častěji?
Lidé s tímto druhem trestu ve Středočeském kraji jsou. Za loňský rok bylo takto odsouzených rovných 30. V posledních letech se počet odsouzených k domácímu vězení pohyboval od 25 do 30.

NÁRAMEK ZNAMENÁ SPOLEHLIVĚJŠÍ KONTROLU

Co od novinky čeká probační a mediační služba?
„V praxi bude zavedení znamenat spolehlivější možnost kontroly odsouzeného i lepší ochranu oběti. Pro probační úředníky to znamená úsporu práce na namátkových kontrolách, své síly a kapacitu budou moci věnovat výchovné práci s pachateli a pomoci obětem,“ řekla k chystané novince Kristina Labohá, mluvčí Probační a mediační služby České republiky.
Výsledkem by měla být řada pozitivních změn jak pro samotné odsouzené, tak i pro společnost; vězni by tak neměli tímto trestem ztratit kontakt s rodinou a okolím a mohli by nadále pracovat – a třeba tak splácet své dluhy či zaplatit odškodnění oběti trestného činu, vysvětlila. „Právě narušené rodinné a sociální vazby jsou jedním z důvodů vysoké recidivy,“ podotkla.
Trest domácího vězení má i pozitivní ekonomické hledisko. „ V neposlední řadě šetří také stát náklady na provoz věznic a budování nových. Podle předběžných propočtů by i po nasazení náramků měly být náklady na trest domácího vězení podle odhadů asi pětkrát nižší než náklady spojené se dnem stráveným ve vězení,“ vysvětlila Kristina Labohá.

PROČ SE DOMÁCÍ VĚZENÍ NEVYUŽÍVALO ČASTĚJI?

Pokud je ale trest domácího vězení prospěšnější jak pro odsouzené, tak i pro stát, proč se nepoužívá častěji?
Problém byl zatím v tom, že elektronické náramky se dosud nepoužívaly a kontrola výkonu trestu byla o poznání těžší, což by se nyní mělo změnit. „Jako jeden z důvodů je uváděna i skutečnost, že soudy požadují možnost lepší a spolehlivější kontroly nad odsouzeným. Tento požadavek by mělo naplnit právě zprovoznění elektronického monitorovacího systému,“ uvedla Kristina Labohá.
Alternativní tresty, včetně domácího vězení, považuje za potřebné také Lenka Ouředníčková, ředitelka služeb neziskové společnosti Rubikon Centrum, která pomáhá propuštěným vězňům s návratem do společnosti. „Výkon trestu odnětí svobody by měl být ukládán pouze pachatelům, u kterých náprava na svobodě selhala a nebo jsou vysoce nebezpeční společnosti,“ řekla Lenka Ouředníčková.

VĚZENÍ JE FINANČNĚ NÁKLADNĚJŠÍ

Zmiňuje také ekonomickou stránku vězení, které pro společnost není vůbec levnou záležitostí. „Trest odnětí svobody je velmi nákladný, stojí daňové poplatníky za jednu osobu a jeden den cca 1200 korun,“ uvedla.
Problémem je také recidiva. Podle statistiky, kterou Lenka Ouředníčková uvádí, je recidiva propuštěných kolem 70 procent – sedm z deseti propuštěných se do vězení vrací.
Hovoří také o jevu, kterému se říká prizonifikace. „Důvodů této nepříznivé situace je celá řada, určitě mezi tyto důvody patří i to, že pobyt ve vězení má pro trestané osoby negativní dopad – ztrácejí kontakt s okolím, schopnosti se postarat o každodenní záležitosti včetně starosti o své děti a blízké, mají omezené možnost splácet své pohledávky vůči věřitelům, komplikuje se jejich vstup na trh práce a podobně,“ vysvětlila. Podle ní jsou v dlouhodobě přeplněných věznicích lidé, u kterých by se mohla resocializace odehrát na svobodě. „Příkladem jsou ti, kteří neplatí výživné – zde je markantně vidět, že pobyt ve vězení možnosti výživné splácet rozhodně nezvyšuje. Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je, že odsouzení mohou pracovat a plnit své závazky, z druhé strany je nad nimi zajištěn potřebný dohled a ochrana společnosti,“ uvedla Lenka Ouředníčková.

Boleslavský deník str. 3 Boleslavsko JAKUB ŠŤÁSTKA

Otázka alternativních trestů

Publikováno: 30.08.2018

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

Tak pojďme se na to podívat v číslech tedy, nejenom v poměru Čechy - Morava. Ale obecně, po celé Evropě, víc vězňů v celách, než jako mají české věznice celkovou kapacitu, to je totiž aktuální obraz českého vězeňství a v percentuálním vyjádření byly koncem srpna věznice zaplněny právě, jak už jsme říkali, na 103 procenta. Ale ještě než se dostaneme k tomu evropskému srovnání, které přijde za malou chvíli, tak si pojďme zrekapitulovat, jaká mají vězněné osoby práva. K nim patří třeba pravidelná strava, která musí odpovídat jejich zdravotnímu stavu, ale třeba také náboženskému vyznání. Dále potom 8 hodin vyčleněných na spánek a samozřejmě každý vězeň má také své lůžko, skříňku na osobní věci, kterou si může zamknout a odpovídající oděv, který musí být vhodný do daného ročního období. K dalším právům vězněných osob patří také čas na osobní hygienu, jednohodinová vycházka a lékařská péče. Vězni mohou posílat dopisy, přijímat návštěvy nebo telefonovat, jak často a s kým mohou být v kontaktu, to už ovšem záleží na míře toho kterého individuálního trestu. A teď tedy, jak je na tom vězeňský systém v jiných evropských zemích, to slíbené srovnání. Na mapě vidíme počty vězněných na 100 tisíc obyvatel. Údaje pocházejí z roku 2016, kdy tento průzkum zveřejnila Organizace pro lidská práva. Nejvíce vězňů mají pobaltské země, Litva 295, Lotyšsko 239, Estonsko 222 a přes hranici 200 vězňů se pak dostalo také červeně znázorněné Polsko, přičemž v českých věznicích pobývalo v době, kdy byl průzkum zpracováván, 177 odsouzených na 100 tisíc obyvatel. Aktuálně je ale tento poměr ještě méně příznivý. Počet vězněných se zvýšil na 207 na 100 tisíc obyvatel. A teď druhá strana žebříčku. K zemím s nejmenším počtem vězňů patří Finsko, Švédsko, Norsko, ale dnes už také zmiňované Německo a mě by, pane náměstku, zajímalo, zda je to skutečně výhradně tím, že se v Německu udělují v takové míře alternativní tresty, ty peněžní jmenovitě.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
V téhle otázce já se obávám, že nejsem úplně kompetentní ji zodpovědět ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, předpokládám, že máte nějaký svůj soukromý, soukromou představu, co by tak mohlo být lépe.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Soukromý názor mám určitě, a já bych velmi uvítal v České republice to, kdyby alternativní tresty začaly fungovat v mnohem širší a větší míře, než je tomu doposud. Pomohlo by to nejenom Vězeňské službě jako takové, ale společnosti a především pomohlo by to efektivitě odborné práci s vězněnými osobami při současném stavu našich zaměstnanců.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A popravdě řečeno, nevěřím tomu, že se mezi příslušníky Vězeňské služby nemluví o tom, kde leží zakopaný pes. Proč se jich uděluje tak málo?

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Proč se uděluje málo alternativních trestů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Alternativních trestů, ano.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Ty debaty mezi příslušníky jsou, si myslím, a nechci se nikoho ze svých kolegů dotknout, úplně stejně kvalitní jako debata o čemkoliv jiném to, co není z našeho oboru.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, rozumím. Proč si v tom případě tedy myslíte, že by pomohly výrazněji alternativní tresty, proč ne třeba prevence recidivy? To je asi druhá věc, která člověka napadne.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Samozřejmě prevence je na prvním místě, začíná v rodinách, ve školách, pokud nám začnou lépe fungovat, bychom taky, by byla asi zajímavá srovnání s jinými státy, kdy nám lépe začnou fungovat rodiny a školy, tak nám bude možná fungovat lépe nebo bude účinnější prevence, ale Vězeňská služba primárně je tady pro to, aby zajistila výkon trestu odnětí svobody, aby ho zajistila efektivně a co nejkvalitněji, k tomu se snaží vytvářet podmínky. Někdy úspěšně, někdy méně úspěšně. No, a samozřejmě, pokud jde o tresty jako takové, tak věříme tomu, že alternativní tresty by měly pomoci snížit počty trestů odnětí svobody jako takových.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Protože ony existují statistiky nebo respektive sociologické průzkumy Institutu pro kriminologii, omlouvám se, které mluví o tom, že kupříkladu na recidivu nemá podoba trestu žádný výrazný vliv, že je to třeba působení Probační a mediační služby, které recidivu snižuje, takže alternativní tresty mají vliv toliko na to, aby do vězení nepřicházelo více lidí, a to je také hlavní zájem Vězeňské služby.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Je to hlavní zájem Vězeňské služby a hlavní zájem a zájem Vězeňské služby a povinnost je také podílet se na snižování recidivy a já jsem přesvědčen o tom, že alternativní trest jednak je pro společnost mnohem levnější a pokud se ukáže, že je přinejmenším stejně účinný a nebo možná neúčinný, jako ten trest odnětí svobody, tak i tak je to přínos minimálně ten ekonomický pro společnost. Záleží na tom, v jaké míře a za co ty alternativní tresty se ukládají a pak také, jak je s těmi pachateli nakládáno v průběhu alternativního trestu dohledu, dohledu nad nimi. To je další oblast činnosti, která už tedy nezasahuje do problematiky vězeňství jako takové.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, je to tak a bude o tom také řeč. Ale v mezičase Alena Řezáčová se ptá: "Mluví se také o výstavbě nových věznic, můžete potvrdit, zda uvažujete o výstavbě věznice v Táboře - Všechově i přes odpor místních?"

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Mohu to potvrdit a mohu taky sdělit, že ta úvaha je pořád ještě na velmi vzdáleném počátku realizace a mohu říci, že v současné době prvotním úkolem Vězeňské služby je dosáhnout shody s představiteli samosprávy a nebo samospráv dotčených obcí a pak teprve budeme, budeme ochotni podnikat nějaké další kroky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže bude teď na samosprávě, aby se vyjádřila k oné petici, o které píše paní Řezáčová, 7 tisíc obyvatel se údajně vyjádřilo proti výstavbě a potom tedy na dohodě s Vězeňskou službou daných představitelů samosprávy.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Přesně tak, v téhle oblasti.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pokud by to nevyšlo, tak co se stane?

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Budeme hledat jiné místo.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A stává se většinou, že obyvatelé a samosprávy bývají proti výstavbě věznic nebo mají pochopení?

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Tohle je, dovolím si říci, specifikum České republiky. V okolních zemích se města a obce předhánějí v tom, aby uchopily příležitost nechat postavit na svém území věznici. Věznice jsou jednak bezpečná místa a jednak velmi užitečná místa pro obce, ale o tom se málo ví.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Divák Dayd přispívá dalším návrhem do diskuse. Co by pomohlo českým věznicím, zda by to bylo to, kdyby se zrušily politické paragrafy, jak tomu říká on, podpora a propagace, hanobení národa a podobně.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Tak já si myslím, že českému vězeňství by to v ničem nepomohlo, protože počty trestů odnětí svobody za tyto trestné činy jsou naprosto marginální.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak díky moc za vysvětlení.

Začlenění propuštěných do společnosti

Publikováno: 30.08.2018

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

No, a s námi ve studiu Devadesátky už teď Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby České republiky, tedy instituce, která má na starosti nejen dohled nad plněním oněch alternativních trestů, o kterých tu je řeč, ale třeba také nad návratem trestaných do běžného života, vítejte, paní ředitelko, dobrý večer.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy, a to nemůžeme zamlčet, jste člověk, který se věnuje právě problematice probace už notnou dávku let, od devadesátých let, jestli se nepletu, od poloviny devadesátých let. Máte nějaké, řekněme, specifické poznatky z těch jednotlivých amnestií, neřku-li z té největší, z té poslední?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
No, nevím, jak by se to dalo říct vzhledem k těm amnestiím, ale pracuji v oblasti probace a mediace od poloviny, od roku 96 a od roku 2000 v Probační a mediační službě.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, my jsme totiž říkali na samotném konci, že velká část amnestovaných se potom opět vrátila za zdi českých věznic a mě by zajímalo, zda vás někdy nenapadá, jestli tomu třeba šlo nějak zabránit?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Já si myslím, že tomu jde vždy zabránit a můžeme tomu bránit zejména prací s jednotlivci, kterých se to týká a pak je to otázka i systému nastavení trestní politiky, podmínek, podmíněného propuštění, ale i toho systému, který má předcházet znovu návratu těch propuštěných do vězení, takže ona je to taková komplexní otázka a my samozřejmě za tu dobu pracujeme s mnoha lidmi, kteří odešli pod náš dohled z věznic.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rok 2013, to už je hezkých 5 let, tehdy ještě myšlenka třeba na takzvané probační domy, na jakýsi mezistupeň mezi věznicí a civilním životem, tak to byla ještě výrazně v plenkách v České republice, tak je to třeba instrument, který by v takovémto případě nějakým způsobem dokázal pomoci?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Probační domy u nás jsou stále ještě novinkou, my máme za sebou takový jednoroční pilotní ověření, jak to může fungovat v Českých podmínkách a ta myšlenka je založená na tom, že odsouzení ve výkonu trestu mohou dojít vlastně toho maxima, toho, jak se mohou ve věznicích polepšit nebo jak situaci zlepšit, a pak u některých v případě podmíněného propuštění hrozí samozřejmě riziko, že by se mohli opět vrátit do vězení, protože znovu spáchají trestný čin, ale u někoho to riziko je značně nízké a i bez dohledu naší služby je řada propuštěných, kteří již se do věznic nevrátí a vlastně zařadí se do běžného způsobu života. A pak jsou lidé, kteří odejdou z věznice a my víme, že v prvním půlroce po propuštění, to je taková nejkritičtější doba a my samozřejmě, jestliže máme takového člověka pod dohledem, tak se snažíme v této době co nejvíce tu situaci změnit tak, aby úspěšně absolvoval ten návrat na svobodu. A probační domy jsou zařízení, které jsou určené pro lidi, kteří mohou odejít z věznic, ale u kterých to riziko je třeba vyšší, než že si vystačíte pouze tím, že jsme s nimi v pravidelném kontaktu pomocí dohledu, takže to je zařízení, které není součástí věznice. Je to zařízení, do kterého odcházejí z věznic v zahraničí ne s dobrovolným souhlasem, ale na základě rozhodnutí a jsou povinni tam jistou dobu na svobodě setrvat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste to teď vlastně řekla, ono se to tak děje v zahraničí, v Česku zatím nikoli, tady byl skutečně jenom ten pilotní projekt, loňský nebo předloňský už teď, o kterém jsme hovořili a i o tom ser vlastně potom nepsalo nijak extrémně pozitivně. Hovořilo se o 5 lidech, kteří vlastně v tom pilotním projektu využili jeho služby. Jak to vlastně dopadlo tedy? Uvažuje se o tom vůbec? Měli být 4 původně, ta myšlenka stále trvá?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
My máme koncepci rozvoje probace a mediace až do roku 25 a tam ta myšlenka je definována a ta koncepce je vládou schválena, takže my v tuhle chvíli máme poměrně silné východisko, proč ty probační domy vlastně implementovat do podmínek práce s podmíněně propuštěnými ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak koncepce je jedna věc, ale nějaké praktické kroky věc druhá.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Praktické kroky, to je věc druhá, ale já bych poopravila, to nebylo 5 lidí, které v těch probačních domech bylo, to bylo přes 100 lidí, které, kteří ve věznicích byli ve spolupráci s Vězeňskou službou vytipováni jako lidé, u kterých bychom to vřele doporučovali soudu v případě podmíněného propuštění a všech těch 100 lidí bylo připraveno absolvovat tu povinnost na svobodě, takže ten zájem těch lidí, kteří cítili, že toto je sice podmíněné propuštění, ale zároveň pomoc a dohled v jejich prospěch, se našlo. A ta kapacita tehdy byla 20 míst. My nechceme budovat nějaké velké ústavy nebo velké domy, to jsou zařízení spíše menšího, kolem 10, maximálně 20 lidí a je to založeno na tom, že ten člověk tam má opravdu už si simulovat ten život na svobodě daleko více než ve věznici, takže to ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, už je nějaký, řekněme, konkrétnější termín, kdy by to bylo možné i v České republice? Nebo možné, kdy to bude i v České republice?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
To už je realita aspoň v podobě, že v tuhle chvíli jsme ve finálním jednání s norskou stranou, aby byl vlastně podpořen rozvoj probačních domů prvních dvou, které nás v následujících letech čekají. My v tuhle chvíli hledáme vlastně dislokace, kde by takovéto zařízení mohlo vzniknout a jsme ve velmi úzkém kontaktu právě s Vězeňskou službou, protože ty probační doby mají smysl, aby vlastně ještě na svobodě ten výchovný vliv, který se uskuteční ve věznici, byl takzvaně dotažen na svobodě.

Česko trápí přeplněné věznice

Publikováno: 30.08.2018

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak to určitě není tedy úplně nejpozitivnější informace, ale přivádí nás to na další téma. Jak je na tom české vězeňství s nápravou odsouzených. Zda splňuje svou, řekněme, výchovnou funkci. Z výzkumu, který prováděla kancelář ombudsmanky tak vyplývá, že 7 z propuštěných vězňů se po nějaké době znovu vrací za mříže, protože spousta z nich vychází na svobodu jednak s dluhy a exekucemi a právě proto je pro ně poměrně obtížné začlenit se opět do běžného života. V Česku se o pachatele trestných činů stará třeba právě mediační a probační služba. Její pracovníci udržují kontakt s vězni, kteří byli propuštěni, ale i s těmi, kteří vykonávají takzvané alternativní tresty a pomáhají jim také v tom, aby znovu obnovili vztahy se svou rodinou. Kromě toho se lidé po výkonu trestu mohou obrátit na nejrůznější poradny, které provozují neziskové organizace, základní rady najdou třeba na tomto webu, který se jmenuje obase.cz, kde se dají nalézt různé poučky, jak se chovat po propuštění, jak třeba dosáhnout oddlužení, zastavit exekuci nebo na koho se obrátit třeba při hledání práce. Po odsouzení mimochodem si často už během svého výkonu trestu mohou zvýšit vzdělání, které jim následně má usnadnit návrat do života na svobodě. Předávání výučních listů v rýnovické věznici konkrétně natáčela před rokem kolegyně Jana Šrámková.

/ Reportáž - Události v regionech, 16. 6. 2017 /

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
--------------------
32letý Jan Babka, do vězení nastoupil jen se základním vzděláním, teď se může pochlubit výučním listem obráběče kovů.

Jan BABKA, odsouzený, Věznice Rýnovice
--------------------
Pro mě to znamená hodně, protože v dnešní době tady ten obor je hodně žádanej.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
--------------------
Díky výučnímu listu má i dobrou nabídku práce.

Jan BABKA, odsouzený, Věznice Rýnovice
--------------------
Já si vyřizuju práci tady v Mladý Boleslavi ve Škodovce a že mě hnedka přijmou.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vzdělání si ve vězení rozšířil i vyučený autoklempíř František Novosad.

František NOVOSAD, odsouzený, Věznice Rýnovice
--------------------
Co se týče učiva, tak je to asi stejný, to je stejná úroveň podle mě, akorát tady ten člověk má víc času na to učení.

Jindřich FAJFR, učitel, vedoucí ŠVS Rýnovice
--------------------
Vaše znalosti byly dobré. Zadání závěrečných zkoušek je jednotné pro celou republiku. Máme zpětnou vazbu od našich absolventů o jejich dobrém uplatnění.

Martin VÁŇA, ředitel SOU Praha
--------------------
Výsledků žáků zde jsou na velice dobré úrovni.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ústní závěrečné zkoušce předcházel písemný test, a také práce v dílně. Zadání - kuželový čep.

Josef ZÁMEČNÍK, mistr odborného výcviku SOU Praha, Věznice Rýnovice
--------------------
Měli provést to zaoblení, kuželovitost, vnitřní závit, vnější závit.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatímco loni v Rýnovicích při závěrečných zkouškách 3 učni propadli, letos si jde pro výuční list všech 30. 10 prospělo s vyznamenáním, letos poprvé kromě výučního listu dostali také europas. Díky němu bude jejich vzdělávání uznávané ve všech zemích Evropské unie. Jana Šrámková, Česká televize, Jablonec nad Nisou.

/ Konec reportáže /

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, i vzdělávání vězňů je samozřejmě jednou z cest, kterak jim zjednodušit návrat do běžného života a kterak zabránit potom recidivě jejich trestné činnosti. Na druhou stranu jsou tu i jiné názory, třeba divák, který se podepsal jako Jiří, ten tvrdí: "Je to jednoduché. Vracejí se," do věznic míněno, "protože se tam mají dobře. Do správného vězení se musejí bát vrátit a ne tam chodit jako do penzionu." Tak, pane náměstku Michailidisi, je to jako v penzionu v českých věznicích?

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Není to jako v penzionu ani náhodou, protože se snažím třeba svoji dovolenou vlastní trávit v podobných zařízeních, jako jsou penziony s manželkou po českých i evropských městech a znám velice dobře vězeňské prostředí, takže rozhodně nejsou. Na druhou stranu bát se vrátit a ne chodit jako do penzionu. Nevím, co bych k tomuto předosvícenskému názoru sdělil, bylo by to na dlouhou, dlouhou diskusi.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, na druhou stranu, kam až vlastně může zajít tedy humanizace podmínek ve věznicích, aby plnily odstrašující účel před dalším pácháním trestné činnosti. Pokud to má být ovšem účel vězeňského zařízení, to je další otázka možná.

brig. gen. Simon MICHAILIDIS, náměstek generálního ředitele, Vězeňská služba ČR
--------------------
Účel má být především regulativní, to znamená, přesvědčit vězně, vnitřně ho změnit tak, aby sám přišel na to, že život bez páchání trestné činnosti je pohodlnější a příjemnější i pro něj samotného. Asi jsme už dost daleko od toho, abychom si nalhávali, že budeme vězněným osobám vykládat různé filozofické ideje a názory o tom, jak by se mělo žít. Ne, jednak jsme povinni sami být příkladem a jednak opravdu se snažíme vězně zaměstnávat, vzdělávat, spolupracovat s Probační a mediační službou právě v oblasti blížící se postpenitenciární péče a dalších a dalších oblastech, takže mimo jiné je velmi známá věc, že strach jako takový není dobrým vychovatelem a nefunguje prostě.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková stále s námi samozřejmě také ve studiu Devadesátky. Mají alternativní tresty, na které dohlížíte, stejný výchovný efekt, jako je právě ten odstrašující efekt pobytu ve věznici jako takový nebo je jejich účel jiný?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
No, já myslím, že účel je jiný a jenom bych se možná vrátila k tomu, o čem byla před chvílí diskuse. Já si myslím, že nevrací lidé do vězení, protože se málo bojí vrátit, ale že jsou to jiné důvody, a to jsou důvody spojené s tím, jak jsou schopni žít na svobodě a je to spojené s tím, zda pracují nebo zda nepracují, jestli jsou schopni si práci udržet, jestli jsou schopni s těmi prostředky, které takhle legálně získají, také dobře hospodařit a je to otázka určitě vysoké zadluženosti, protože my nemáme snad jediného klienta, který by neměl nějaké dluhy a také víme, že řada lidí, kteří odcházejí z věznic, má dluhy, a to nejsou ve stovkách nebo tisících, to jsou deseti až statisících, takže já si myslím, že i přes možná dobré předsevzetí, že se tam nechci vrátit, že se chci napravit, řada lidí tu první chvíli na svobodě neunese a je to spojené také s návratem k rodinám, pro který představují v řadě případů velký problém, protože to jsou lidé, kteří mají trošku jiný styl života i z té věznice a dát to všechno dohromady není jednoduché ani pro toho, kdo odchází na svobodu, ani pro ty blízké, kteří ho třeba chtějí podpořit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže politici by neměli vést debatu o tom, jak více zpopularizovat třeba alternativní tresty, ale spíše o tom, jak zrychlit kupříkladu oddlužení, to je ta správná diskuse, která ve výsledku dle toho, co říkáte, povede k tomu, že tady bude méně trestných činů, méně vězňů?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Si myslím, že není takový jednoduchý recept, jako že to bude, když nebudeme mít, když budeme mít systém oddlužení takový, tak recidiva bude nižší. Ono to všechno se vším souvisí a myslím si, že to není o tom, jestli se alternativní tresty ukládají hodně nebo málo, protože by byla otázka, co je hodně a co je málo, ale spíše jaké jsou podmínky pro to, aby většina těch odsouzených k alternativním trestám, trestům skutečně uspěla, a to jsou i věci, které souvisí s námi, s personálními podmínkami, s dalšími podmínkami a s tím, jak jsme schopni vlastně vytvořit spolupráci i třeba s poskytovateli míst obecně prospěšných prací.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá. Tak, tak možná obecněji, paní ředitelko. K čemu slouží tedy alternativní tresty? Jsou to, jsou to tresty skutečně? Je tam to slovo oprávněně? Já jsem viděl jedno video jedné z organizací, která se také zabývá pomoci osobám, které buďto vykonávají alternativní tresty nebo se snaží začlenit do běžného života, sdružení Rubikon. A tam na videu byli zachyceni lidé, kteří říkají: "Je dobře, že mohu vykonávat obecně prospěšné práce, je dobře, že je to třeba jenom domácí vězení, protože já nechci za zdi věznice," a to tam zaznělo několikrát v celém to šestiminutovém videu. Takže nakonec ale zdá se skutečně pobyt ve vězení je tím největším trestem, je tím největším strašákem. Je tím největším vychovatelem možná nebo ne?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
No, já si myslím, že ve vězení skutečně ztrácíte svobodu tím, že nejste venku, ale i tím, že nemůžete o tom, co budete a jak budete dělat, rozhodovat. Tam je režim, který je dán prostě Vězeňskou službou a tam si nemůžete říct, že tohle dělat nebudete a v jiném čase chcete dělat něco jiného. Zatímco ten trest vykonávaný na svobodě znamená, že se musíte podrobit a často velmi striktním podmínkám třeba výkonu práce obecně prospěšných nebo i výkonu trestu zákazu vstupu někam, kam nesmíte vstupovat, takže jsou to tresty, které vás omezují ve vašem životě, ale je to pořád na svobodě, takže nepřicházíte o vztahy k blízkým, nepřicházíte o práci, když ji máte a můžete se věnovat i dál třeba zálibám a koníčkům, které ve věznici jsou samozřejmě omezeny. Takže i alternativní trest je trestem, a kdyby kdokoliv z veřejnosti měl absolvovat třeba týden jednoho alternativního trestu a další týden druhý, tak by si uvědomil, že to je trest, který je citelný. Možná jinak, než je citelný, když jste ve výkonu trestu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Možná ten nejcitelnější, byť pravda subjektivně bez přímé zkušenosti si dovolím tvrdit, je také domácí vězení, často v zahraničí, opět se o tom musíme bavit, podmíněné nějakým elektronickým hlídacím systémem a já toho nemůžu nevyužít tedy, že vás tu máme, paní ředitelko, a nemůžu se nezeptat, kdy budou naostro spuštěny vězeňské náramky právě pro hlídání vězňů v domácím vězení. Pořád platí pár týdnů?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
V tuhle chvíli platí, že jsme úplně ve finále všech finálů, ale já ani dnes nemohu říct to datum, protože je to odvislé od věcí, které se ještě stále mění, ale jak i říkal, myslím, že ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co se může, prosím, měnit na elektronickém náramku nebo podmínkách spuštění, když tendr už je konce nebo testování.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Já neříkám, že se mění elektronický náramek, já říkám, že v tuhle chvíli jsme v poslední fázi, která nám umožní ve velmi dohledné době zahájit rutinní provoz a my neměníme to, co je samozřejmě vysoutěžené, ale celý ten systém, když se zavádí do praxe, tak to není jednoduché ani technicky, ani procesně. Já chci říct, že naše služba je připravená na vstup do rutinního provozu už od měsíce září, ale řada těch věcí, která v tom procesu byla postupně řešena, tak se ukázal, že vyžaduje více času než předpokládal i dodavatel a je to technologie, která je v České republice nová, i když v zahraničí je to technologie poměrně běžná, ale my jsme byli velmi nároční, tak jak jsme chtěli vlastně ten tendr, jak jsme ho provedli a co jsme od něho čekali, takže my máme velmi jako moderní technologii.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím, ale omlouvám se, teď už skutečně jen v několika vteřinách. Nevyskytl se tedy nějaký problém, který by ostré zavedení oddálil třeba o další měsíce, o další roky. Může se společnost spolehnout na to, že třeba během jednoho měsíce začne ostrý provoz?

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Tak, pokud se nemýlím, tak současný pan ministr řekl, že do konce roku, ale já mluvím o tom, že my jsme od příštího měsíce, od září, který začíná příští týden, připraveni na spuštění a žádný radikální, složitý problém k dnešnímu dni není.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak díky za ujištění. Andrea Matoušková byla s námi, ředitelka Probační a mediační služby a my za to moc děkujeme, mějte se hezky. Na shledanou.

Andrea MATOUŠKOVÁ, ředitelka, Probační a mediační služba ČR
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ale abychom byli konkrétní a objasnili, o čem že se to tady velkou část pořadu bavíme, alternativní tresty. Co to vlastně je, detailně rozebere Izabela Niepřejová.

Příbývá obětí žádajících zabránění kontaktů s pachatelem

Publikováno: 22.08.2018

Praha (ČTK) - V poradnách Probační a mediační služby (PMS) přibývá obětí trestných činů, které žádají o zabránění kontaktu s pachatelem. Setkat se s ním či jen se zahlédnout při vyšetřování a při soudním řízení si nepřeje víc než polovina klientů. Řekla to manažerka projektu speciálního poradenství pro oběti Markéta Sirotková.
"Když je někdo ochoten svědčit a potká se s pachatelem na chodbě, k jeho psychické pohodě to nepřispívá. Lidé většinou nevědí, že si musí o zabránění kontaktu zažádat," uvedla Sirotková.
O zabránění kontaktu mohou poškození žádat ve všech fázích trestního řízení. S pachatelem či tím, jehož za pachatele označí, se tváří v tvář pak nesetkají. Vidět ho mohou jen na videu či přes takzvané jednosměrné zrcadlo, kdy je protějšek pozorovat nemůže. Pokud se případ vyšetřuje, žádost směřuje na policii. Když se koná soudní řízení, pošle se soudu. Také o náhradu škody je nutné požádat.
Poškození mají právo na odbornou pomoc, informace, finanční pomoc či na ochranu soukromí a ochranu před nebezpečím a druhotnou újmou. PMS má po republice 74 středisek, specializovaní poradci přímo pro oběti jsou v 56 z nich.
Specializované poradenství funguje díky evropskému projektu. Ten začal v červenci 2016 a potrvá do června 2020. Dosud se vyškolení poradci věnovali 1328 obětem, poskytli jim 3416 konzultací. Poškozeným nabízejí kromě odborných rad i doprovod k soudům a na úřady. Zajistí psychologickou pomoc či je spojí s advokáty.
Projekt k zajištění odborného poradenství pro oběti vyjde celkem na 86,7 milionu korun. Zhruba 78 procent této sumy vydá Evropský sociální fond, zbytek státní rozpočet. Projekt vedle poradenství zahrnuje i osvětovou kampaň a školení zdravotníků, policistů či pracovníků neziskových organizací.
Vedení PMS by službu pro oběti chtělo udržet i po skončení evropského projektu a prosadit její financování ze státního rozpočtu. Podle plánů by měli specializovaní poradci působit ve všech 74 pobočkách.
Zákon o obětech trestných činů začal platit v srpnu 2013. Ukládá Probační a mediační službě poskytovat obětem bezplatnou pomoc. Poškozeným pomáhají vedle PMS i neziskové organizace. PMS od pololetí 2013, kdy se statistika sleduje, poskytovala pomoc celkem 28.500 obětí trestných činů. Zhruba 91 procent z nich byli dospělí, 4,5 procenta děti a 5,5 procenta senioři. (ČTK)

Testování vězeňských náramků je ve finále

Publikováno: 10.08.2018

Elektronické náramky brzy odstartují, slibuje stát. Trestů domácího vězení bude přibývat.

Řádově v několika týdnech – to je poslední odhad spuštění elektronických náramků pro monitorování domácích vězňů. Projekt, který měl naostro fungovat už od roku 2006, nakonec nebude stát kdysi avizované dvě miliardy, ale maximálně desítky milionů.
Ostrý provoz měl začít na jaře, pak se spuštění odsouvalo každý měsíc a naposledy na konci července o posunutí spuštění informovala Probační a mediační služba (PMS). „Půjde o zásadní milník pro českou justici. Zavedení náramků do praxe nicméně vyžaduje pečlivou přípravu a důkladné testování.
Ministerstvo spravedlnosti i Probační a mediační služba považují za zcela klíčové, aby se do každodenního provozu dostal spolehlivě fungující systém.
Ostrý start jsme se rozhodli posunout,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Náramky od vítězného dodavatele, izraelské firmy SuperCom, v rámci testování aktuálně nosí zaměstnanci Probační a mediační služby. Ověřují různé funkce a dodavatel na základě jejich požadavků systém dolaďuje.
Redaktor MF DNES letos v květnu náramek také otestoval. Náramek s černou plastovou krabičkou má 170 gramů, nosí se nad kotníkem a musí se pravidelně dobíjet. Patří k němu základnová stanice, terminál, který musí mít odsouzený doma.
Systém kromě toho, že dokáže nahlásit na centrálu, jestli odsouzený je, nebo není doma v předepsanou dobu, umožňuje také ochranu obětí trestných činů – aby se s nimi pachatel nepotkával. Vytyčí se zóny, kde se odsouzený nesmí, nebo naopak musí nacházet, a systém umí také vytyčit kolem pohybující se chráněné osoby perimetr, který nesmí odsouzený narušit. GPS náramek pak hlásí, zda hranice zón nebyly překročeny. Přestěhovat se je s náramkem možné, ale na dovolenou odsouzeného soud nepustí.
Historie náramků se táhne od roku 2006, kdy ministerstvo spravedlnosti začalo s přípravou na vypsání první zakázky. Z původně odhadované ceny 600 milionů se za ministryně Dany Kovářové staly dvě miliardy. Za ministra Jiřího Pospíšila byl úřad připraven dát 300 milionů a za ministryně Heleny Válkové po konzultaci s firmami v oboru cena splaskla na maximálně 105 milionů. Měnila se představa o počtu náramků, které budou potřeba, a zvažoval se i jejich pronájem – aby nezastaraly.
Vypsané tendry se opakovaně rušily a teprve na šestý pokus to vyšlo. Loni na podzim PMS podepsala smlouvu se SuperCom. Stát může během šesti let odebrat až 2 500 monitorovacích sad za předem stanovenou cenu a maximálně zaplatí 93 milionů korun (bez DPH). Stát nicméně bude náramky odebírat podle potřeby – trestů domácího vězení se v Česku zatím uděluje pomálu. „Cena úvodní dodávky je 15,6 milionu bez DPH. V první fázi justice získá 280 náramků, příslušné vybavení, software řešení a jeho servis,“ uvedla Miroslava Jakešová z tiskového oddělení PMS.
Aktuálně je v domácím vězení pouze 137 odsouzených, na které dohlíží 70 probačních úředníků. Fyzicky přijedou člověka zkontrolovat, jestli je ve stanoveném čase ve svém obydlí. Loni se kvůli porušení podmínek domácího vězení muselo z domova do skutečného kriminálu přesunout 40 lidí.
Trest domácího vězení se ukládá nejdéle na dva roky, a to nejčastěji neplatičům výživného na děti, pachatelům drobnější majetkové kriminality nebo těm, kdo řídili auto navzdory zákazu.
Pachatel musí písemně slíbit, že se bude ve stanovené době zdržovat v určeném obydlí a bude s PMS spolupracovat. Trestů domácího vězení by mělo přibýt. Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že u některých obviněných by se elektronický monitoring nasazoval jako náhrada za výkon vazby.

Paradox: víc lidí v kriminále

Podle Pavla Horáka, ředitele odboru výkonu vazby a trestu GŘ Vězeňské služby ČR, může paradoxně v prvních letech po spuštění náramků dojít k nárůstu osob ve výkonu trestu odnětí svobody. „Porušení bude odhaleno více, protože odsouzený bude nově pod kontrolou prakticky nonstop. U nich se následně přikročí k přísnějšímu trestu,“ vysvětluje.
Sedět v domácím vězení vyjde levněji než skutečné vězení, jeden den s náramkem přijde stát na 130 korun, dalších 50 korun musí platit odsouzený. Tolik se za domácí vězení doplácí už dnes.
Pro porovnání – odsouzený ve věznici vyjde stát na 1 200 korun denně, k úhradě se mu dává jen 1 500 korun měsíčně. Výhodou domácího vězení je také možnost chodit do práce, takže dotyčný platí daně, může splácet dluhy a odškodnit oběti. Navíc neztratí kontakt s rodinou.

***

Elektronické náramky pro domácí vězení

Elektronický monitorovací systém lidí v domácím vězení má zjišťovat, zda je dotyčný ve stanoveném čase skutečně doma. Pro tento účel se používá technologie s GPS. Informace se centralizují na ministerstvu spravedlnosti. Jeho pracovníci zajišťují v nepřetržitém režimu kontrolu. Záznamy o porušení pravidel má k dispozici Probační a mediační služba.

Probační a mediační služba Úřad, který zajišťuje a dohlíží na výkon všech alternativních trestů. Pracovníci jsou s odsouzenými v kontaktu a snaží se jim pomoci začlenit se zpět do společnosti a jsou potřební i při samotných soudních sporech, neboť s nimi soudci konzultují možnost udělení alternativních trestů.

Domácí vězeň 2 – není doma Je mezi 20:00 a 6:00, kdy odsouzený musí být v místě bydliště. Jde však na pivo do nedaleké hospody. Terminál, který je umístěn u vězně doma, nemůže nalézt signál koncového zařízení (GPS náramku) na vězňově těle a okamžitě kontaktuje operační středisko. To se telefonicky spojí s odsouzeným, aby poskytl vysvětlení. V případě, že operační středisko vyhodnotí jako nezbytný zásah Policie ČR, obratem ji informuje. O porušení je rovněž vyrozuměna Probační a mediační služba.

Domácí vězeň 1 – je doma Odsouzený dodržuje podmínky a mezi 20:00 a 6:00, kdy to soud nařídil, je doma. Terminál umístěný napevno v domácnosti hledá a nachází signál GPS náramku umístěného na těle vězně.

2 500 monitorovacích sad a dalšího příslušenství dodá během 6 let izraelská firma SuperCom

137 odsouzených má aktuálně uložen výkon domácího vězení

92,9 milionu korun je hodnota zakázky

Mladá fronta DNES str.7 Ekonomika Jitka Vlková

Konference „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“

Publikováno: 09.08.2018

Institut pro veřejnou správu Praha připravil ve dnech 7. – 8. června 2018 další z mezinárodních vědeckých konferencí z cyklu „Quo Vadis“. Navázal na minulý úspěšný ročník a uspořádal pokračování konference „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“. Spoluorganizátorem byla Vysoká škola podnikání a práva.

Záštitu nad konferencí převzala poslankyně Parlamentu České republiky, hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová. V rámci slavnostního zahájení přednesli úvodní zdravice rektorka spolupořádající Vysoké školy podnikání a práva a poslankyně Parlamentu České republiky Helena Válková, tajemník Úřadu městské části Praha 6 Jan Holický a ředitel Institutu pro veřejnou správu Praha David Zámek.
V úvodním bloku plenárního zasedání vystoupily se svými příspěvky Helena Válková, jež se zaměřila na vývoj sociální práce v trestní justici v ČR, a ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková, která přednesla prezentaci o perspektivách sociální práce v trestní justici v praxi.
Odpolední blok prvního dne zahájil svým vystoupením Antonín Křoustek z jihlavského pracoviště Bílého kruhu bezpečí, který účastníky seznámil s viktimologickými aspekty sociální práce v praxi své organizace. Na jeho vystoupení navázala příspěvkem o rizicích segregace vybraných sociálně znevýhodněných skupin Jana Firstová, prorektorka Vysoké školy podnikání a práva. Program tohoto bloku uzavřela Zdeňka Dvořáková z Úřadu městské části Praha 6, jež přiblížila praktické zkušenosti z výkonu veřejného opatrovnictví.
Druhý den konference byl rozdělen do dvou paralelních sekcí. První sekce se zabývala aktuálními otázkami sociální práce, druhá pak sociální prací v trestní justici. Novinkou v rámci konferencí „Quo Vadis, sociální práce v ČR II?“ bylo uspořádání kulatého stolu na téma veřejný opatrovník.
Sekce „Aktuální otázky sociální práce“ byla zahájena příspěvkem Milady Martínkové a Evy Biedermanové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci o exekuci seniorů z pohledu terénního šetření i výpovědí seniorů. V dalším příspěvku se zaměřila Vanda Gradková na problematiku tzv. patchworkových rodin a sociální práci s těmito rodinami. Sekci uzavřeli Jarmila Pavlátová a David Šmíd, kteří se zaměřili na téma sociálních dávek, resp. financování sociálních služeb obcí.
V sekci „Sociální práce v trestní justici“ vystoupil Pavel Mühlpachr ze Slezské univerzity v Opavě s tématem sociální práce v procesu resocializace u odsouzených s nařízenou ochrannou léčbou. Na něj navázal Jaroslav Hála z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s prezentací algoritmu výkonu trestu a jeho úlohy v psychosociální práci s vězni. Slovenskou zkušenost a specifika sociální práce s odsouzenými nabídla Magdaléna Ondicová z Akadémie policajného zboru v Bratislavě. O problematice návratu vězněného zpět k rodině hovořila Vratislava Černíková z České kriminologické společnosti. Na ni navázal Miroslav Mitlöhner s příspěvkem o sociální práci s osobou ve výkonu trestu a její rodinou. Tuto sekci uzavřeli svými vystoupeními o opatřeních ukládaných dětem mladším 15 let Roman Svatoš z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Jiří Štochl, jenž představil sociální práci s dětskými pachateli kyberkriminality.
V souběžně probíhajícím kulatém stolu se za účasti tajemníka městské části, veřejných opatrovníků z úřadů městských částí i dalších územních samosprávných celků, zástupkyně ministerstva spravedlnosti, představitelů Institutu pro veřejnou správu Praha a dalších organizací diskutovalo o problematice veřejného opatrovnictví. Úvodem účastníci sdělili své zkušenosti z této práce a identifikovali problematické okruhy v oblasti veřejného opatrovnictví a v následné diskusi se probíraly další náměty ke zlepšení.
Z konference bude vydána vědecká monografie, kde budou k dispozici všechny prezentované příspěvky. Konference opět ukázala zájem o aktuální otázky veřejné správy, k nimž sociální práce bezpochyby patří. Institut se proto i nadále hodlá pořádání těchto tematických konferencí z cyklu „Quo Vadis“ věnovat.

Veřejná správa str. 14 Institut pro VS Praha - Lukáš Jirsa, Dušan Zouhar

Zpráva o hazardu: Rejstřík vyloučených stále není, mezi Romy je osmkrát víc problémových hráčů

Publikováno: 01.08.2018

Rejstřík fyzických osob vyloučených z hraní hazardních her kvůli pobírání sociálních dávek, úpadku, soudnímu rozhodnutí nebo patologickému hráčství stále není funkční. Mnohonásobně více problémových hráčů je mezi Romy a mezi vězni. Vyplývá to z Výroční zprávy o hazardním hraní v ČR za rok 2017. Romové nad obecnou populací vedou ve všech typech hazardu.

Výroční zprávu o hazardním hraní v České republice v roce 2017 vzala na vědomí vláda na svém úterním jednání.

Na neblahý stav a neexistující slibovaný rejstřík problémových hráčů upozorňuje Zpráva hned v úvodu: „Stále není funkční tzv. rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na HH, který měl zajistit fungování centrální evidence osob vyloučených jak dobrovolně, tak ze zákona, tj. osob pobírajících dávky v hmotné nouzi, osob, vůči kterým je vyhlášen úpadek, a osob, kterým byla soudem uložena povinnost zdržet se hazardních her nebo léčba patologického hráčství. Důvodem je zpoždění v zavedení nového tzv. informačního systému provozování hazardních her, který spravuje MF,“ uvádí se ve Zprávě.

Zpráva, která obsahuje množství tabulek, analýz a dat rovněž uvádí, že všeobecně rizikové a problémové hráčství mezi lidmi klesá: „Odhady podle škály Lie/bet naznačují aktuální pokles míry problémového hráčství. V riziku problémového hráčství se v letech 2013 a 2014 nacházelo kolem 4 % dospělé populace, v letech 2016 a 2017 odhadovaný výskyt problémového hráčství poklesl na 2,4 %, resp. 1,9 %.“

Jenže v některých skupinách obyvatel je mnohonásobně více rizikových a problémových hráčů, než ve všeobecné populaci: „Např. výsledky studie mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit naznačují, že v kategorii rizika v souvislosti s hraním hazardních her se nacházelo celkem 26,0 % respondentů ve věku 15+ (37,5 % mužů a 14,3 % žen), v tom 17,9 % (26,4 % mužů a 9,2 % žen) spadalo do kategorie vysokého rizika (2 body). Srovnání s obecnou populací ukazuje, že podíl problémových hráčů byl v romské populaci 7,9 krát vyšší,“ konstatuje Zpráva doslova.

Romové vedou ve všech typech hazardu

Podle Zprávy byl v roce 2016 uskutečněn průzkum ohledně hraní konkrétních her přímo mezi Romy. „Osloveno bylo celkem 910 osob, dotazník vyplnilo 612 respondentů (respondence 67,3 %) z 30 obcí. Po omezení věku na 15 a více let a na ty, kteří uvedli pohlaví, čítal soubor 566 osob. Po dalším očištění dat o respondenty, kteří neodpověděli na otázky týkající se hazardního hraní, čítal soubor 554 respondentů, z toho 280 mužů (50,5 %) a 274 žen (49,5 %),“ popisuje Zpráva metodiku.

Výsledkem je, že nějakou hazardní hru (HH) někdy v životě vyzkoušelo 82,6 % dotázaných (85,7 % mužů a 79,4 % žen). „Nejčastější formou HH byly číselné a okamžité loterie, které alespoň jednou v životě zkusilo 78,1 % dotázaných, dále hraní TH typu automaty (56,6 %), následovaly ŽH (25,9 %), kurzové sázky land-based (35,9 %) a on-line HH, které uvedlo 21,1 % dotázaných. V posledních 12 měsících hrálo nějakou HH 64,8 % (71,1 % mužů a 57,3 % žen). „

Romové vedou podle Zprávy nad všeobecnou populací ve všech typech hazardních her – živých i technických. „ Ze srovnání vyplynulo, že míra hraní jakékoli HH v posledních 12 měsících v romské populaci byla 2,2krát vyšší ve srovnání s obecnou populací. Prevalence hraní ŽH land-based byla v romské populaci 11,3krát vyšší a TH typu automaty land-based 6,7krát vyšší ve srovnání s obecnou populací stejného věku,“ uvádí Výroční zpráva.

Víc než polovina vězňů zkusila hazard

Další skupinou promořenou hazardními hráči jsou vězni: „Alespoň jednou v životě před nástupem do vězení hrálo HH (je potřeba mít na paměti, že ve studii mezi vězni bylo zjišťováno hraní KS on-line a HH land-based bez loterií) 56 % respondentů. Nejčastěji šlo o TH (49 %). V posledních 12 měsících před nástupem hrálo HH 34 % dotázaných a v posledních 30 dnech 21 % dotázaných vězňů.

Poslední údaje o vězních a hazardu jsou dostupné za r. 2016, kdy proběhla 4. vlna studie. Výběrový soubor tvořilo 2100 osob ve výkonu trestu odnětí svobody náhodně vybraných z celkového počtu 20 171 osob, upřesňuje Zpráva metodiku.

Více odsouzených za nelegální hazard

Zpráva rovněž zohledňuje trestnou činnost navázanou na hazardní hraní. Dělí ji na primární a sekundární. Primární je ta, které se dopouštějí provozovatelé her: „V r. 2017 bylo pro trestný čin neoprávněného provozování HH stíháno 22 osob a evidováno 14 těchto trestných činů. V porovnání s předchozím obdobím je patrný výrazný pokles počtu registrovaných trestných činů neoprávněného provozování HH i počtu osob stíhaných pro tento trestný čin.“

Loni byl současně nejvyšší počet odsouzených za nelegální provoz hazardu: „Ve srovnání s předchozím rokem byl zaznamenán pokles počtu osob stíhaných, obžalovaných i odsouzených pro trestnou činnost primárně související s hraním HH. Největší část ve všech fázích trestního řízení tvořili pachatelé trestného činu neoprávněné provozování HH (§252).

Počet osob obviněných, obžalovaných a odsouzených pro trestný čin neoprávněné provozování HH (§ 252) byl nejvyšší od r. 2008,“ uvádí se ve Zprávě.

Hráči naopak kradou, podvádí a vyrábí drogy

Naopak sekundární trestné činnosti se dopouštějí hráči: „Pokud jde o kriminalitu sekundárně související s hraním HH, podle výsledků studie Patologičtí hráči v léčbě z r. 2017 se krádeže někdy dopustilo 43 % hráčů (46 % v r. 2015), podvodu 29 % (36 % v r. 2015), zpronevěry 27 % (33 % v r. 2015), výroby a/nebo prodeje drog 24 % (19 % v r. 2015) a loupeže 8 % (9 % v r. 2015) respondentů. Kriminální činnost tvořila 10 % zdrojů příjmů v posledních 12 měsících před vstupem do léčby (8 % v r. 2015),“ rozebírá Zpráva.

Trestná činnost proti majetku tvořila 46 % trestné činnosti problémových hráčů v evidenci Probační a mediační služby ČR v r. 2017 (50 % v r. 2016). Problémoví hráči v evidenci Probační a mediační služby ČR v r. 2017 se nejčastěji dopustili krádeže a podvodu.

ceska-justice.cz

Probační a mediační služba chce zapojit děti z vyloučenýchc lokalit

Publikováno: 23.07.2018

na Šumpersku do různých volnočasových aktivit

Jiří KOŘÍNEK, moderátor
--------------------
Probační a mediační služba chce zapojit děti z vyloučených lokalit na Šumpersku do různých volnočasových aktivit. Celorepublikový projekt má snížit kriminalitu u mládeže a šikanu na školách. Podle koordinátorky Jany Kiršner-Kostelníkové pomáhají sociálním pracovníkům také zástupci policie a psychologové.

Jana KIRŠNER-KOSTELNÍKOVÁ, koordinátorka
--------------------
Věříme, že nám spoustu dat vyplyne právě z dotazníkového šetření, které hodláme provést na základních školách. A budeme se snažit najít možnosti financování právě pro sociálně slabé rodiny.

ČRo Olomouc str. 3 17:00 Události regionu

Probační a mediační služba spouští mediální kampaň na podporu obětí trestného činu

Publikováno: 13.07.2018

Kampaň bude pod dobu pěti měsíců probíhat v celé České republice na internetu, v rozhlase a v tisku.

Cílem osvětové akce je upozornit oběti trestné činnosti a širší okruh poškozených na jejich práva a možnost jejich naplnění a také informovat o této problematice veřejnost. Mediální kampaň je součástí čtyřletého projektu na pomoc obětem Proč zrovna já? II, který je v současnosti v polovině doby své realizace.
Poradna pro oběti trestných činů funguje v Mostě od 01.01.2017 v prostorách Business centra, 5.patro, č.d. 507. Oběti trestných činů tak mohou využít poradce při řešení jejich situace. Jedná se zejména o vymáhání náhrady škody, která jim byla trestným činem způsobena, ale také o emocionální podporu a provázení celou traumatizující situací. Všechny služby jsou poskytovány zdarma.
Podle zákona o obětech trestných činů z roku 2013 mají poškození právo na poskytnutí odborné pomoci, právo na informace, právo na ochranu před hrozícím nebezpečím, právo na ochranu soukromí, na ochranu před druhotnou újmou či právo na peněžitou pomoc.
„Přestože se postavení obětí v systému české trestní justice v posledních letech zlepšuje, pořád je před námi velký kus práce. Třeba mnoho obětí stále dobře neví, jaká má práva, a že se jich může při řešení následků trestného činu dožadovat. Proto spouštíme osvětovou kampaň, která chce na konkrétních příkladech ukázat, jakou pomoc mohou oběti u nás a u dalších organizací hledat,“ uvedla ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Od roku 2013 PMS pomohla zhruba 27 tisícům obětí trestných činů. Jen v loňském roce se v 90 procentech jednalo o pomoc dospělým, v 5,5 procentech seniorům, ve 4,5 procentech dětem a mladistvým.
Probační a mediační služba nabízí základní pomoc pro oběti na svých 74 střediscích umístěných v každém okresním městě. Díky specializovaným poradnám, které vznikly jako součást Evropskou unií spolufinancovaného projektu Proč zrovna já II, mohou oběti hledat pomoc u odborníků v dalších 56 lokalitách.
Podle poradce pro oběti trestných činů a projektového pracovníka Tomáše Kellnera bývají informace od orgánů činných v trestním řízení příliš komplikované a málo srozumitelné. Oběti také špatně snášejí nedostatek času, který jim bývá věnován, či stresující prostředí. „V poradnách oběti trpělivě vyslechneme, dáme jim možnost ptát se na cokoliv, doprovodíme je k soudu nebo na policii, vysvětlíme jim, co potřebují,“ uvedl Kellner.
Komunikační kampaň bude probíhat na třech úrovních. Prostřednictvím článků v 25 tištěných médiích a radiových spotů vysílaných na 13 rozhlasových stanicích, které cílí především na seniory či oběti z řad zdravotně hendikepovaných osob. Naopak internetová kampaň v podobě videospotů umístěných na sociálních sítích a ve vybraných médiích bude cílit na mládež a oběti domácího násilí či stalkingu.

homerlive.cz

Odborná pomoc i ochrana soukromí.

Publikováno: 25.06.2018

Probační a mediační služba vysvětluje, na co mají právo oběti trestných činů

Posílit povědomí obětí trestných činů i jejich blízkých o tom, na co mají nárok, má nová pětiměsíční kampaň. Zahájila ji Probační a mediační služba (PMS). Od poloviny roku 2013 poskytla pomoc 28 500 lidí. Kampaň v pondělí na tiskové konferenci představili zástupci PMS.

„Nejen oběti, ale my všichni nemáme přehled o našich právech. V praxi ve většině případů není čas na to, aby se lidem dostalo rozsáhlejšího vysvětlení. Jedná se leckdy o hodně informací. Lidé dostanou formuláře a rozhodně nestihnou najít, jaká práva mohou uplatnit,“ uvedla projektová manažerka Markéta Sirotková.

Poškození mají právo na odbornou pomoc, informace, finanční pomoc či na ochranu soukromí, před nebezpečím a druhotnou újmou. PMS má po republice 74 středisek, specializovaní poradci přímo pro oběti jsou v 56 z nich. Sirotková podotkla, že oběti na policii, u soudu či na úřadech nebývají v rozpoložení, kdy by řešily, na co mají vlastně nárok. „V poradnách je na to čas. Poučená oběť dokáže svá práva uplatnit, je klidnější v trestním řízení. Ví, co ji může čekat a o co může zažádat,“ dodala projektová manažerka.

Specializované poradenství PMS poskytuje díky evropskému projektu. Ten začal v červenci 2016 a potrvá do června 2020. Dosud se vyškolení poradci věnovali 1328 obětem, poskytli jim 3416 konzultací. Poškozeným nabízejí kromě odborných rad i doprovod k soudům a na úřady. Zajistí psychologickou pomoc či je spojí s advokáty.

Propagační kampaň i školení záchranářů

Kampaň k posílení práv obětí zahrnuje články v tisku, tři spoty v regionálních stanicích Českého rozhlasu i dva videospoty. Ty se objeví na webu a sociálních sítích.

Projekt k zajištění odborného poradenství pro oběti vyjde celkem na 86,7 milionu korun. Zhruba 78 procent této sumy vydá Evropský sociální fond, zbytek státní rozpočet. Vedle poradenství a kampaně projekt obsahuje také školení zdravotníků, policistů či pracovníků neziskových organizací.

Vedení PMS by službu pro oběti chtělo udržet i po skončení evropského projektu a prosadit její financování ze státního rozpočtu. Podle plánů by měli specializovaní poradci působit ve všech 74 pobočkách.

Zákon o obětech trestných činů začal platit v srpnu 2013. Ukládá Probační a mediační službě poskytovat obětem bezplatnou pomoc. Poškozeným pomáhají vedle PMS i neziskové organizace.

PMS od pololetí 2013, kdy se statistika sleduje, poskytla pomoc celkem 28 500 obětí trestných činů. Zhruba 91 procent z nich byli dospělí, 4,5 procenta děti a 5,5 procenta senioři.

irozhlas.cz

Věznici doplní dětský koutek

Publikováno: 19.06.2018


Místnost, kterou využívají v Opavě odsouzení muži i ženy pro návštěvy svých blízkých, by mohla projít proměnou. Díky iniciativě Barbory Leskové z Probační a mediační služby v rámci projektu „Křehká šance II“ a díky studentům Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě by místnost mohl doplnit potřebný dětský koutek.

Jedná se o kulturní místnost specializovaného oddílu věznice na Olomoucké ulici, kde odsouzení muži pod speciálním vedením pracují na léčbě svých závislostí. O víkendech je místnost využívána pro návštěvy jak mužů, tak žen. Dětský koutek by měl být právě zde, jelikož místnost je dostatečně velká. Zadání přitom není vůbec jednoduché. Vymyslet snadno složitelný koutek, kde si při návštěvě svých rodičů budou moci hrát děti různého věku. V současnosti je zde pouze skříň s hračkami a žíněnka na podlaze. Studenti průmyslovky tak letos v lednu vypracovali několik návrhů, které představili odborným pracovníkům věznice. „Byl vybrán jeden výsledný návrh, ale byly použity také dílčí prvky z jiných. Výsledný koncept se setkal s pozitivním ohlasem ze strany věznice a k samotné realizaci by mělo dojít v řádech měsíců,“ říká Barbora Lesková z Probační a mediační služby.
Na jednotlivých návrzích dělal tým pedagogů a zejména studenti třetího ročníku umělecké a průmyslové školy. A jak je to v opavské věznici s dětmi celkově? Odsouzení mohou telefonovat příbuzným a odesílat a přijímat korespondenci bez omezení. Co se týče osobního kontaktu s dětmi, tak vzhledem k faktu, že v Opavě není specializovaný oddíl pro matky s dětmi, jediný kontakt je prostřednictvím návštěv. Ty tedy možná budou příjemnější právě díky dětskému koutku.

REGION OPAVSKO str. 3 Publicistika (pav)

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Publikováno: 11.06.2018

Násilí na seniorech neubývá. Jak se mohou starší lidé bránit?

Ač se to může zdát nepochopitelné, stále přibývá případů násilí na seniorech, kdy dospělé děti vztáhnou ruku na své vlastní rodiče. Ti o tom mlčí a tiše domácí teror snášejí. Nedokáží o tom promluvit, protože jsou zahanbeni. Stydí se. Týrání tak pokračuje a mnohdy se také stupňuje.

"Nejde ale „jen“ o rány a kopance. „Stává se i to, že děti rodičům berou peníze a nedávají jim jídlo,“ popsala vedoucí oddělení sociálních služeb a prevence pardubického magistrátu Hana Jansová.
Do této oblasti spadá i to, když senior pod nátlakem a neuváženě podepíše nějakou „zaručeně výhodnou“ smlouvu nebo navštíví podezřelou prodejní akci.
„Podomní prodej je sice v Pardubicích zakázán, ale stejně se zde objevují různí prodejci energií,“ poznamenala Jansová. Tito takzvaní šmejdi se pak pod nejrůznějšími záminkami dostanou k seniorovi domů a během chvíle jsou schopni z něj vyloudit jeho celoživotní úspory.
Senioři přitom mají řadu možností, kam se mohou obrátit pro pomoc. Stačí jen se k takovémuto kroku odhodlat.
„Mohou navštívit intervenční centrum, probačně mediační službu, která má řadu let program pro oběti trestných činů, obrátit se na sociální pracovníky magistrátu nebo policii,“ uvedla Jansová.
Oběti trestného činu v seniorském věku mají navíc podle zákona více práv než oběti v produktivním věku. Mají totiž právo na zmocněnce, který je bude bezplatně zastupovat po celé trestní řízení, na šetrné vedení výslechu, kdy si mohou například vybrat pohlaví vyslýchajícího policisty, nebo žádat, aby se během řízení před soudem nemuseli setkat s pachatelem.
Upozornit na tuto problematiku má akce s názvem (K)roky bez násilí, která se uskuteční v úterý od 13 do 16 hodin v Bubeníkových sadech v Pardubicích.
„Cílem akce je zprostředkovat seniorům informace o tom, na jaké organizace se mohou v případě problému obrátit, kdo jim může pomoci, třeba i anonymně, a s čím, a dále jak se bránit napadení a jak reagovat na nátlakové praktiky podvodníků,“ řekla mluvčí pardubické radnice Alexandra Tušlová.
Zájemci si na akci budou moci nechat změřit krevní tlak nebo zhlédnout ukázky první pomoci. Představí se instruktoři sebeobranného systému Krav Maga a své techniky ukáží i zástupci Městské policie Pardubice a Policie ČR. „Bude zde také možnost zajistit si průkaz na Senior taxi. Každý návštěvník obdrží dárkovou tašku s tematickými reklamními předměty,“ doplnila Tušlová.
K poslechu bude hrát kapela Pardubická šestka
Důležitá telefonní čísla 158 – Policie ČR 156 – městská policie 116 006 a 732 923 462 – Bílý kruh bezpečí 774 755 744 a 466 260 528 – Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím 773 783 866 – Probační a mediační služba České republiky, poradna pro oběti trestných činů 466 859 136 – Magistrát města Pardubic, odbor sociálních věcí"

pardubicky.denik.cz Moje Pardubicko Lenka Štěpánková

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Publikováno: 29.05.2018

Stará se, aby oběť neměla horší pozici a méně práv než pachatel

Milena Ruiz z probační služby přibližuje zkušenosti s novým zákonem, který dává obětem trestných činů víc práv a nařizuje také zacházet s nimi citlivě, aby jim vyšetřování nezpůsobilo ještě větší újmu.

Zákon, který nepovažuje oběti trestných činů za pouhý důkazní prostředek, dává jim větší práva a lepší postavení než dosud a také nárok na citlivé zacházení ze strany státních orgánů, platí pět let. Jeho smyslem je zajistit, aby se oběti neocitaly v horší pozici než pachatelé nebo aby jim necitlivé vyšetřování nezpůsobilo ještě další újmu. Vyznat se v těchto právech jim pomáhá i probační a mediační služba (PMS), kterou si většina lidí spojuje spíše s hlídáním zločinců. „Primárně se PMS věnuje opravdu pachatelům trestných činů, ale zákon jí ukládá i povinnost poskytovat podporu a pomoc obětem trestných činů bez ohledu na druh spáchaného činu a újmu. Kvůli tomu vznikl i projekt Proč zrovna já? II,“ říká Milena Ruiz, která pomáhá v poradně v Ústí nad Labem a Děčíně.

* O co ve zmíněném projektu Proč zrovna já? II jde?

Po celé republice realizuje PMS tento projekt, kdy poradci obětem poskytují v 55 poradnách informace zejména k procesu trestního řízení a uplatnění náhrady škody, dále poskytují psychosociální podporu, doprovázení, případně pomoc psychologa a právníka.

* Zkuste přiblížit konkrétně, s čím třeba obětem pomáháte.

Například je informujeme o jejich právech v trestním řízení, třeba že mimo jiné zákon dává poškozenému, kterému byla způsobena trestným činem škoda či mu bylo ublíženo na zdraví, právo nahlížet do spisu, pořizovat si kopie ze spisu, činit návrhy na doplnění dokazování, požádat o informace o propuštění či útěku pachatele na svobodu nebo se připojit do trestního řízení s náhradou škody. Lidé za námi přicházejí v různých stadiích trestního řízení, někdy i předtím, než byl trestný čin vůbec oznámen, a chtějí poradit, zda, jak a kde ho nahlásit. Někdy je případ již ve stadiu policejního vyšetřování, byl odložen a oběť nemá delší dobu žádné informace o tom, co se děje a proč. V některých případech je již případ řešen u soudu a někdy je již rozhodnuto. Od toho se také odvíjí potřeby obětí. Často se na nás obracejí i rodinní příslušníci, přátelé obětí nebo pozůstalí.

* Vaším úkolem bylo vytvořit pracovní skupinu pro oběti trestných činů. Kdo v ní působí a co je jejím cílem?

Podařilo se nám dát dohromady zajímavý tým, kde je například zástupce okresního soudu, policie, ústecké Masarykovy nemocnice, advokáti, zástupce krajského úřadu, OSPOD a neziskových organizací pracujících s oběťmi trestných činů. Na schůzkách každé tři měsíce řešíme problematiku práv obětí trestných činů. V současné době vyhotovujeme ve spolupráci s okresním soudem letáček, na kterém budou vypsány všechny organizace pro oběti trestných činů působící v Ústí nad Labem.

* Nemá povinnost informovat oběti o jejich právech a o možnosti pomoci policie? Proč vzniká ještě letáček?

Policie musí ze zákona oběti informovat o jejich právech, přičemž některá zásadní práva musí být sdělena ústně a hned při prvním kontaktu. Některé informace o právech ale získá oběť dle zákona pouze na žádost a o tom mnoho lidí neví. Aby policie jednala podle zákona, předává obětem seznam práv v písemné podobě. V praxi je to ale několik listů papíru popsaných paragrafy a pro mnoho lidí nesrozumitelnou právnickou řečí. Proto je důležité, aby se o nás a ostatních organizacích, které budou na letáčku, dozvěděli a přišli si k nám pro více informací a pro pomoc.

* Když už k vám někdo přijde, co ho čeká?

Snažím se klientovi nastínit všechny jeho možnosti a práva v rámci jeho případu. Někdy ale postačí i jen psychická podpora. Často to tak je, pokud se třeba jedná o problém mezi rodinnými příslušníky, kdy jde o domácí násilí nebo kde jsou přítomny drogy. V ten okamžik je rozhodování oběti, jak postupovat, hodně těžké. Poradit lze i po telefonu nebo e-mailem. Vše je samozřejmě zcela zdarma a anonymně.

* Stalo se vám někdy, že klient na domluvenou schůzku nepřišel, jak to někdy bývá u pachatelů?

Ne, zatím nikdy. Pokaždé, když měl klient přijít, tak přišel. Lidé, se kterými pracuji, totiž pomoci ve své situaci opravdu chtějí.

* Zákon o obětech funguje od roku 2013. Jak to vypadalo dříve? To se obětem nikdo nevěnoval?

Poškození mají práva vyplývající z trestního řádu, ale díky zákonu o obětech trestných činů je těchto práv nyní více a vztahují se nejen na poškozené, ale i na oběti trestných činů, tj. i na toho, kdo se cítí být obětí trestného činu, a také na některé pozůstalé, pokud v důsledku smrti oběti došlo k jejich újmě.

* Zmínili jsme už práva, která oběti mají ohledně papírování. Změnilo se něco k lepšímu, co se týče toho, jak se s nimi zachází?

Obrovský rozdíl je v přístupu ke zvlášť zranitelným obětem, k nimž patří děti, oběti násilí či starší lidé. Zákon vypočítává příkladů ještě více. Myslí i na možnost druhotné újmy, k níž může docházet necitlivým zacházením s oběťmi. Zvlášť zranitelná oběť má také právo na výslech, který by se neměl opakovat, pokud to případ dovolí, výslechové místnosti mají být přátelské i k dětem a oběť si může i zvolit pohlaví vyslýchajícího.

* Dalším novým bodem je i prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život?

To je dobrovolné písemné vyjádření oběti o tom, jak se jí trestným činem změnil život. Plusový efekt je v tom, že toto prohlášení může být vloženo do spisu a přečteno u soudu, kde se soudce i pachatel dozvědí, jaký vliv trestný čin na oběť měl, takže oběť vyjádří, co chtěla, ale přitom nemusí chodit k soudu, pokud ji k tomu tedy soud nevyzve.

* Dokonce prý můžete chodit s klientem i na různá jednání týkající se jeho procesu?

To je pravda, s poškozenými můžu chodit na řízení jako důvěrník, jako taková morální opora, a mohu je na jejich žádost doprovázet k jakémukoli jednání u soudu či na policii.

* Kolika klientům takto pomůžete?

Za celý loňský rok PMS pracovala celkem se 7 907 oběťmi trestných činů, z toho 786 jich bylo zvlášť zranitelných. Ve skutečnosti je obětí mnohem více, ale některé vyhledají pomoc u jiných organizací a mnoho jich nejde nikam. Kriminalita v celé republice sice klesla o 8 procent, ale obětí, které vyhledávají naše služby, je paradoxně víc. Je ale dobře, že se začínají aktivně zapojovat do trestního řízení a nefungují už pouze jako důkazní prostředek.

* Projekt Proč zrovna já? II bude působit po celé republice už jen do roku 2020. Co bude dál?

Byla by škoda přerušit něco, co funguje. Probační úředníci mají stejnou povinnost věnovat se jako poradci i obětem trestných činů a také to vedle práce s pachateli dělají, takže pokud by měla pozice poradce pro oběti na nějakou dobu zaniknout, probační úředníci budou nadále obětem fundovaně pomáhat.

Milena Ruiz, 41 let * V probační službě pracuje jako poradkyně pro oběti trestných činů. * Vystudovala obor Sociální práce a politika na Masarykově univerzitě v Brně a obor Sociální práce na UJEP v Ústí nad Labem. * Sociální práci se věnuje celý život, v rámci projektu Proč zrovna já? II má na starosti okresy Ústí a Děčín.

Fakta Probační a mediační služba (PMS) * Státní organizace, která kontroluje výkony trestů bez odnětí svobody, připravuje podklady pro jejich ukládání a nabízí možnost jednání mezi pachatelem a obětí o urovnání následků trestného činu. * V kraji má poradny v Ústí nad Labem, Děčíně, Rumburku, Lounech, Teplicích, Mostu a Chomutově.

Mladá fronta DNES str. 18 Severní Čechy Zuzana Mendlová

Obětem trestných činů poskytují pomoc pracovníci Probační a mediační služby

Publikováno: 20.05.2018

policejní krizoví interventi a pracovníci neziskového sektoru. Od poloviny roku 2016 funguje na Českolipsku poradna pro oběti trestných činů zřízená v rámci projektu "Proč právě já ?". V ní pracuje poradce specializovaný pro tuto oblast, který pomáhá oběti vyrovnat se s následky na ní spáchaného trestného činu.

Poradce kromě konkrétní pomoci oběti zajišťuje na Českolipsku také posilování právního vědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a neziskového sektoru, na které se oběti mohou obrátit s žádostí o pomoc. Právní osvěta probíhá mimo jiné i prostřednictvím Multidisciplinárního týmu pro oběti trestných činů. Ten se naposledy sešel tento týden v úterý . Schůzky se zúčastnili zástupci Probační a mediační služby, JUDr. Markéta Navrátilová soudkyně trestního úseku Okresního soudu v České Lípě, zástupci Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, Adry o.p.s., Farní charity a In IUSTITIA o. p. s. a také pracovnice oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Libereckého kraje včetně krizových interventů Policie ČR.

Úkolem policejních interventů je pomoc obětem násilných nebo sexuálně motivovaných trestných činů bezprostředně poté, co se o útoku policisté dozvědí. Potom, co oběť zklidní a stabilizují, nasměrují ji do péče specializovaných odborníků. Jde konkrétně o oběti pokusu vraždy, o oběti s vážnou újmou na zdraví a nebo o oběti znásilnění. (Kromě toho je úkolem krizových interventů rovněž informovat příbuzné a nejbližší osoby o těžkém zranění nebo úmrtí oběti trestného činu nebo o úmrtí v souvislosti s dopravními nehodami nebo mimořádnými událostmi.)

Informace, které oběti pomohou orientovat se v trestním řízení, v tom, jak dosáhnout náhrady způsobené škody i psychosociální pomoc nabízí poradce poradny zřízené v rámci projektu "Proč zrovna já ?". Ing. Juraj Hlavatý za osmnáct měsíců fungování této poradny poskytl pomoc jednaosmdesáti obětem, které s ohledem na danou situaci nakontaktoval podle potřeby na další instituce, které jejich situaci řešily. Převážně se jednalo o pracovníky Probační a mediční služby Česká Lípa, pracovníky Policie ČR a v menší míře pak i pracovníky zdravotnických a sociálních zařízení. Účastníci schůzky se navzájem informovali o konkrétních situacích, ve kterých se oběti trestných činů ocitly a především o tom, jak je společně řešili.

V závěru setkání se většina přítomných velmi zamyslela i nad otázkou: "Pomáhají obětem trestných činů skutečně všichni, kteří pomáhat mohou?"

tydenvlk.cz Policie a hasiči PČR/Ivana Baláková

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Publikováno: 12.05.2018

V Ústí nad Labem se testují náramky pro vězně

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
Naše kolegyně reportérka Renata Malíková měla jedinečnou možnost vyzkoušet si speciální náramek. Ne tedy šperk, ale náramek pro vězně. Test probíhal tak, že Renata dostala fiktivní trest, domácí vězení a na kotník elektronický náramek, tedy novinku, která se v těchto dnech testuje v Ústí nad Labem. Náramek hlídal, jestli Renata dodržuje domácí vězení. Jenže ona trest nerespektovala a co se stalo? Podívejte se sami.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsem v bytě u Lidického náměstí v centru Ústí nad Labem a díky tomuto náramku se právě teď stávám odsouzenou k domácímu vězení. Jsem tak v situaci, jakoby opravdu dostala trest. Domácí vězení si lze u soudu vykoledovat třeba za neplacení alimentů nebo výtržnictví a tady mi navíc vymezují konkrétní lokalitu, kam mám zakázáno chodit i v době, kdy můžu jít ven.

osoba
--------------------
Protože tam se vlastně stal ten trestný čin, pro který jste odsouzená. A pohybují se tam i lidé, kterým jste v minulosti ublížila.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jenže mě to láká a ven, a tak vyzkouším co to udělá. Teď už jsem v zakázané zóně a pracovníci Probační a mediační služby vše kam se pohnu vidí na obrazovce počítače. A teď jsem se dopustila hned druhého prohřešku. Přišla jsem do parku, kam mám zakázáno chodit a? Už mi volá probační a mediační služba. Je vůbec nějaké vysvětlení, které byste přijali?

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Obhajitelné budou situace, které jsou spojené s ochranou vlastního života.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Díky náramkům, které se nyní testují, se vězňové dostanou pod nepřetržitý dohled. Teď to v praxi vypadá tak, že potrestané namátkově kontrolují pracovníci probační a mediační služby a jezdí za nimi domů. Náramek váží 170 gramů, zbavit se ho dá, jenže?

osoba
--------------------
My se to ihned dozvíme.

Kristina LABOHÁ, mluvčí Probační a mediační služby
--------------------
Jeden ve věznici strávený vychází na 1100 korun. Naopak náklady na elektronický monitorovací systém vycházejí asi na 180 korun.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
A tohle je další test, mám soudem zakázané pití alkoholu. A tak mi přišla smska, abych si udělala test.

Jan ODVÁRKA, Krajský vedoucí Probační a mediační služby Ústí nad Labem
--------------------
Potřebujeme také vědět, jestli do toho testu dýchá opravdu ten, kdo dýchat má. To řešíme vlastně pomocí vlastně sejmutí snímku obličeje.

Renata MALÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
S nasazením náramků do praxe se počítá s výrazným nárůstem alternativních trestů.

Renata Malíková, 18:55 Zprávy FTV Prima

Pražský maraton se na podporu šance pro lidi s trestní minulostí poběží už potřetí

Publikováno: 04.05.2018

Nedělního maratonu a 2RUNu, nejtěžších závodů letošního ročníku Běhu se žlutou stužkou, se zúčastní celkem 35 běžců včetně bývalých vězňů. Sportovně-charitativní závod, který upozorňuje na téma obtížné zaměstnatelnosti lidí s trestní minulostí, se poběží jako součást Volkswagen Maraton Praha 6. května 2018. Letos se koná již třetí ročník Běhu se žlutou stužkou.

Závody Běhu se žlutou stužkou – půlmaraton, maraton, 2RUN a štafety – se běží v dubnu až červnu, a to jako součást závodů Běžecké ligy RunCzech. Bok po boku se jich účastní vězni, bývalí odsouzení, oběti trestných činů, ředitelé a manažeři firem, zaměstnavatelé lidí s trestní minulostí, státní úředníci, lidé z neziskových organizací, sportovní fanoušci a desítky dalších. Cílem projektu je vytvářet pracovní příležitosti pro lidi s trestní minulostí, propojovat je s širší komunitou, a tím přispívat k prevenci kriminality, snížení míry recidivy a větší bezpečnosti ve společnosti.

„Je skvělé, že s námi letos běží maraton i bývalí odsouzení, kterým se úspěšně podařilo zapojit do života po propuštění. Někteří z nich s projektem Yellow Ribbon začali běhat ještě ve vězení. S podporou okolí to prostě funguje, a s pevnou vůli, kterou uběhnutím maratonu určitě prokazují, mají velkou šanci svůj život vzít za správný konec,“ uvedla ředitelka Věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, která projekt Běh se Žlutou stužkou před lety přivezla ze Singapuru.

Podle Carla Capalba, prezidenta organizačního výboru RunCzech, je Volkswagen Maraton Praha s rekordem závodu 2:05:39 nejrychlejším květnovým maratonem vůbec. Rekord drží Keňan Eliud Kiptanui, zaběhl ho před osmi lety.

Stejně jako loni budou závodníci vybíhat z pražského Staroměstského náměstí a jejich okruh povede kolem Vltavy. Limit pro závod v délce 42,195 metrů je sedm hodin. Počet zaregistrovaných běžců dosahuje 6400. Společně s maratonem se běží i 2RUN, ve kterém se dva běžci dělí napůl o délku maratonské vzdálenosti.

Motto Běhu se žlutou stužkou zní „uteč předsudkům“ a „dej druhou šanci“. Právě předsudky propuštěným vězňům významně škodí. Velkým hendikepem bývalých vězňů při hledání zaměstnání je záznam v Rejstříku trestů, díky kterému jsou u zaměstnavatelů často odmítáni. Z lidí propuštěných z vězení, kterých bylo jen loni téměř 11 500, má tak podle propočtů šanci získat jen část těch, kteří jsou motivovaní pracovat. Situace se ale oproti minulým letům lepší, a to díky nízké nezaměstnanosti a dobré osvětě.

Projekt Yellow Ribbon spoluorganizuje Vězeňská služba ČR, nezisková organizace RUBIKON Centrum, Probační a mediační služba a agentura RunCzech. Záštitu převzali ministr spravedlnosti, ministryně práce a sociálních věcí, veřejná ochránkyně práv a předseda Výboru pro bezpečnost. Letošním generálním partnerem běhu je pojišťovna D.A.S. Rechtsschutz AG, zlatým partnerem je firma Kostelecké uzeniny a.s., stříbrnými partnery jsou United Bakeries a.s., Lion Products s. r. o. a Futaba Czech s.r.o. Bronzovými partnery jsou firmy Arriva Transport Česká republika a.s. a Hamerník s. r. o. Partneři, kteří podpořili jednoho běžce z řad odsouzených nebo bývalých odsouzených jsou také Jipocar Obaly, s. r. o., Haki a. s., Agro Jevišovice a. s., Martin Cavar – spojovací materiál, Rohde, spol. s r. o., Veolia Česká republika, a. s., WSM – Czech Republic s. r. o., Still ČR spol. s r. o. Další podporu poskytli Lighthouse o. s., Dermacol a. s., Banh-mi-ba,Tesco a Český Goodwill. Mediálním partnerem jsou Frekvence 1 a ProFairPlay

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Mimosoudní jednání řízené prostředníkem, mediátorem, za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Senovážné náměstí 995/1

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty