Napsali o nás

Zločin a trest. Boj o klid na stadionech

Publikováno: 10.07.2019

Bude v nové sezoně klidněji? To se teprve uvidí. Každopádně chování fanoušků bude po divokém uplynulém ligovém ročníku tématem, i proto se mu deník Sport věnuje v rámci svého předligového seriálu. Mapuje možnosti, jak zasahovat proti těm, kteří na stadionech tropí neplechu.

PRAHA – Začátek března tohoto roku. Sparta hrála s Plzní a ze sektoru hostí vylétla na vedlejší tribunu světlice, která poranila nevinnou fanynku. Obludná scéna převýšila všechny další excesy, které se v uplynulé sezoně v lize odehrály. Ačkoliv nejde o masy, jež by v hledištích dělaly virvál, nebylo potíží málo. Dělají kluby dost pro klid na svých stadionech? A mají k tomu vůbec možnosti?

Největší problém představuje pyrotechnika. Věčný a prakticky neřešitelný rozpor mezi právními předpisy, které ji jednoznačně zakazují, a vnímáním fanoušků, jež si bez ní jen těžko dovedou představit atmosféru při zápasech. Zabránit pronesení petard, světlic nebo dělbuchů je velmi obtížné, ačkoliv se investuje do zdokonalování pořadatelských služeb.

Navíc kolují zprávy o tajných dohodách mezi kluby a fanoušky ve smyslu, že klub nechá kotelníky použít nějakou pyrotechniku výměnou za klid v pohárech nebo něco jiného. To však nikdo nepotvrdí. Každopádně příšerná scéna z Letné rozhýbala některé akce. Například na ministerstvu vnitra už leží návrh na změnu přestupkového zákona, nyní je projednáván v mezirezortním připomínkovém řízení, pak zamíří na vládu. Co říká? Jen za pokus o pronesení pyrotechniky na sportovní utkání bude minimální pokuta deset tisíc korun.

Nejsilnějším nástrojem proti chuligánům jsou zákazy vstupu na stadion. Ten může přijít ze čtyř stran. Od soudu, správního orgánu, klubů a fotbalové asociace, pokud je dotyčný jejím členem. Pokud přijde trest od soudu, musí se fanoušci v době zápasu hlásit na policejní stanici.

K poslednímu prosinci 2018 mělo udělen trestně právní zákaz vstupu 88 fanoušků. Od roku 2009, kdy byl tento trest zaveden, se jedná o celkem 450 „stadionových“ zákazů. Jejich délka je různá, záleží na konkrétní situaci, rozhodnutí daného soudu a i dalších okolnostech konkrétního případu. Tresty jsou nejčastěji udělovány od jednoho roku do pěti let.

„Dle mého názoru není trest zákazu vstupu na sportovní akce udělený na jeden rok dostačující k tomu, aby dokázal fanouška z prostředí rizikových osob eliminovat. Jako příklad mohu uvést bývalé chuligány AC Sparta Praha, jimž byl vysloven zákaz vstupu na pět let, což ve svém důsledku vedlo k rozpadnutí skupiny a jejich exkluzi ze stadionu. Ideální délka trestu se i podle příkladů z ostatních evropských zemí jeví tři roky,“ podotýká policista Jakub Schoř, zástupce Národního fotbalového informačního střediska, o potřebné době vyloučení chuligánů z přímé účasti na zápasech.

Pokud však udělí zákaz vstupu na stadion klub, vymahatelnost této sankce je pro něj problémová. Naráží na ochranu osobních údajů. A trable by nastávaly i v případě, pokud by kluby vylepšily technické vybavení stadionu. Přemýšlí se například o tom, že by jednou v budoucnu mohly kluby mít při vstupu na stadion přístroj, který by na základě rozpoznání obličeje eliminoval fandy, kteří mají zákaz vstupu. Ostatně všichni fanoušci s tímto trestem by měli být již v dohledné době evidováni ve společné databázi. O jejím vzniku se už mluví několik let, incident ze Sparty věci pošťouchl.

Zpět k technice. Prvoligové kluby už nyní povinně mají kamerové systémy, některé však nejsou úplně dostatečné. LFA proto připravuje, že v licenčních podmínkách zpřesní požadavky na kamerové systémy, ty budou muset mít určité minimálními parametry.

Kluby mají možnosti si pravidla na svém stadionu nastavit podle takzvaného principu pána domu. Některé jsou aktivní, například z poslední výroční zprávy Sparty bylo možné vyčíst, že vede soudní spory se čtyřmi fanoušky.

Každý prvoligový klub je pak povinný zaměstnávat člověka ve funkci tzv. Supporter Liaison Officer, který má na starosti komunikaci s fanoušky. „Někde se stává, že je tato pozice jen formálně obsazená. Přibližně v polovině ligových klubů už ale tito lidé reálně fungují. Většina z nich je na tom podobně jako já, tedy že nějakým způsobem vycházejí z fanouškovské scény klubu. To je zároveň i obecně doporučovaný model,“ vysvětluje Tomáš Čarnogurský, který má zmíněnou funkci ve Slovanu Liberec a zároveň ji zaštiťuje i v rámci LFA. Tito pracovníci s fanoušky komunikují, pomáhají jim s výjezdy na venkovní utkání, zkrátka se o ně za klub starají.

KDO MŮŽE FANOUŠKŮM ZAKÁZAT VSTUP NA STADION

• soud
• správní orgán
• kluby
• FAČR (pokud jsou jeho členem)

CO JE (TAKÉ) PROBLÉM

• Některé kluby v rámci dobrých vztahů s členy kotle nejeví zájem pomoci policii s identifikací výtržníků. Ti jim ale mohou přerůst přes hlavu. Zatímco po roce 2014 došlo k úbytku incidentů, poslední dobou je patrný naopak nárůst.
• Nejednotné verdikty soudců či formulační nedostatky v jejich výrocích, které umožňují provinilcům kličkovat.
• Spolupráce policejních orgánů v daných městech či krajích s kluby a vycházení si vstříc.

88
Tolika fanouškům byl k poslednímu prosinci 2018 v Česku udělen trestně právní zákaz vstupu na stadion.

450
Tolik zákazů vstupu na stadiony bylo českými soudy nařízeno od roku 2009, kdy byl tento trest zaveden.

Postupuje se v Česku vůči fanouškům přísně, nebo jsou opatření adekvátní? Za jakých okolností byste nechali zavřít sektor či tribunu?

Miroslav Koubek
trenér a expert deníku Sport
Lehké pyro by mi nevadilo
„Nejsem přítelem zavírání tribun, to škodí fotbalu. Nemáme žádné vysoké návštěvy a ještě abychom si je takhle snižovali. Lehké pyro by mě také nevadilo, dělá to atmosféru. Ale je tam tenká hrana, co ještě je lehké pyro, a pak to sklouzne k tomu, že létají dělbuchy mezi diváky. Jsem pro tvrdé finanční postihy, do budoucna, což je hodně ekonomická otázka, i dokonalý kamerový systém na všech stadionech a následné odhalení viníků, kteří to způsobují. Samozřejmě k tomu patří i přísné kontroly u vstupů na stadion.“

Jan Koller
internacionál a expert deníku Sport
Tvrdé tresty jsou základ
„Incidenty v minulé sezoně ukázaly, že je co zlepšovat. První problém je, že při prohlídkách u vstupu na stadion nejde uhlídat všechno a zakázané předměty se na tribuny dostanou. Po každém průšvihu je nutné, aby přišly tvrdé tresty, které by další chuligány mohly odradit. Samozřejmostí by mělo být zakázat viníkům další návštěvy fotbalu a vystavit je trestnímu stíhání. Hranice, kdy zavřít sektory, pro mě není jednoznačná. Daleko víc bych se bavil o prevenci, třeba ze strany klubů.“

Ivan Kopecký
trenér a expert deníku Sport
Víc spolupráce klubů s fanoušky
„Přiznám se, že přesně neznám podmínky pro kotle například v Anglii nebo v Německu, abych mohl úplně srovnávat s vyspělými zeměmi. Nicméně co mi u nás vadí, je, jak se fanoušci někdy až příliš pouští do urážek vlastního klubu, managementu, vytváří to příliš negativní atmosféru kolem fotbalu. Na druhou stranu fotbal se hraje především pro ně, přesto by měly kluby se svými fanoušky najít víc společnou řeč a pomáhat si vzájemně.“

V JEDNOM OHNI se hraje většina prestižních duelů v české nejvyšší soutěži, přestože platí striktní zákaz vnášení pyrotechniky na stadiony…

FOTO SPORT: MICHAL BERÁNEK, PAVEL MAZÁČ

Autor: JAN MALÝ fotbalový expert deníku Sport jan.maly@cncenter.cz

Všechny články

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Mimosoudní jednání řízené prostředníkem, mediátorem, za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Senovážné náměstí 995/1

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty