Napsali o nás

Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc

Publikováno: 10.07.2019

2. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI
Ke konci května věznila Česká republika zhruba 22 tisíc lidí. Dělo se tak v téměř čtyřech desítkách věznic po celé České republice, nejvytíženější z nich byla ta plzeňská s téměř 1300 vězni. Kromě Čechů jsou podle aktuálních údajů jsou za mřížemi nejčastěji Slováci, Vietnamci a Ukrajinci. Každý vězeň přitom stojí denně okolo 1000 korun. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie jsou tato čísla příliš vysoká a znamenají, že se u nás nedostatečně využívají takzvané alternativní tresty .

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

V České republice nedávno proběhla určitá reforma vězeňství. Existují tu tak už jen dva typy věznic: s ostrahou (které mají různé stupně zabezpečení) a se zvýšenou ostrahou. V reformě je ale nutné i nadále pokračovat. Když už bude člověka skutečně nutné poslat za mříže, měl by nastoupit i do moderního prostoru, v němž s ním zvládne Vězeňská služba pracovat a ideálně i do budoucna zabránit tomu, aby se do vězení po nějakém čase zase vrátil.

Přeplněná vězení
Vězeňská služba nyní používá desítky objektů, ne všechny jsou pro vězení, které má sloužit nejen k potrestání, ale i k následnému směřování pachatele do normálně fungující společnosti, zcela vyhovující.

O svém svědčí i fakt, že věznice jsou nyní obsazené ze 103 procent. „Vězeňská služba se stále potýká s přeplněností v rámci českých a moravských vazebních věznic a věznic. Rozhodli jsme se, že pro nejbližší dobu budeme rozšiřovat kapacitu v rámci našich stávajících objektů. V dohledné době vznikne kolem 400 nových míst, a to konkrétně ve Světlé nad Sázavou a v Ostrově nad Ohří,” popsal v tomto ohledu nedávno své další plány generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

„Poměr ukládaných alternativních trestů k trestu odnětí svobody hodnotíme pozitivně do té míry, že je vyšší ve prospěch alternativ. Avšak nemůžeme být spokojení se stále přetrvávajícím vysokým počtem vězněných osob na sto tisíc obyvatel. ČR v tomto směru dlouhodobě zaujímá čelní příčky nejen v Evropě, ale bohužel i ve světě. Z tohoto pohledu tedy existuje výrazný prostor pro zlepšování stavu,“ říká pak Kristína Labohá z Probační a mediační služby. Právě na tuto službu ostatně sází ve svých dalších plánech politici, zároveň si ale uvědomují její nedostatečné kapacity.

„Věřím, že kdyby byly lépe využívány peněžité tresty a více ukládán trest domácího vězení, mohlo by to českému vězeňství pomoci. Peněžité tresty nejsou podle mého názoru ukládány dostatečně. To by mohla změnit vládní novela, kterou projednává sněmovna. Ta předpokládá jejich častější ukládání a možnost více nahrazovat právě krátkodobé tresty vězení,“ řekla pak ostatně nedávno ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Dostanou se vězni častěji na svobodu?
Postupem času je tak zcela jasné, že trest odnětí svobody nemusí být nařizován tak často, jak se v současnosti, patrně zejména z historických a legislativních důvodů, děje. „Co ovlivňuje tento poměr, nedokážu uvést. Lze spekulovat, že uložení trestu odnětí svobody, případně trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem je relativně jednodušší než ukládání alternativních trestů. Obdobně lze spekulovat, že to je prostě věc stereotypu, ale přesnou odpověď neznám,“ říká i prezident Unie obhájců a místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.

„Rozmohl se nám zde určitý nešvar – zvláště u mladých lidí „na šikmé ploše“, že dojde postupně k uložení několika podmíněných trestů odnětí svobody (za drobnou trestnou činnost, nebo za takzvané „mařenky“, tedy maření výkonu soudního rozhodnutí – třeba řízení bez řidičského průkazu), které jsou pak náhle sečteny a překlopeny do poměrně vysokého nepodmíněného trestu,“ upozorňuje pak na další souvislost předseda Ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).

Ministerstvo spravedlnosti tak ve svých dlouhodobých koncepcích počítá s tím, že by se i české poměry měly posunout blíže k evropským standardům. Častěji by tak mohlo například docházet k podmíněnému propouštění vězňů.

„Hlavním smyslem je stimulovat odsouzené, aby v průběhu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody řádně plnili své povinnosti, aktivně se snažili odstranit negativní následky svého protiprávního jednání a prokázali tak své polepšení a zároveň deklarovali, že jsou schopni v budoucnu vést řádný život, byť si ještě neodpykali celý trest, který jim byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen,“ říká za ministerstvo spravedlnosti Lucie Machálková.

„Vyloučením možnosti podmíněného propuštění zejména u mimořádného trestu odnětí svobody či u trestu odnětí svobody na doživotí nebo přímo uložením trestu smrti je odsouzenému vzata i poslední „naděje“, že se vrátí zpět do společnosti a bude dále žít svobodný život se svojí rodinou či blízkými. Je zřejmé, že takovéto osoby nebudou motivovány k sebeuvědomění či snaze se polepšit a své činy napravit, a naopak spíše představuje značné bezpečnostní riziko jak v rámci věznice, tak po svém propuštění,“ otevírá další souvislosti.

„Z tohoto důvodu Ministerstvo spravedlnosti podporuje spíše jiné cesty – takové, které připraví odsouzeného na život na svobodě, které prověří všechny aspekty důležité pro jeho propuštění a zároveň které budou schopny odsouzeného po propuštění dostatečně dlouhou dobu sledovat, usměrňovat a napomáhat mu v reintegraci do společnosti, a to vše s hlavním cílem – zabránit opětovnému páchání trestné činnosti. V této souvislosti zejména připravuje legislativní zakotvení Komisí pro podmíněné propuštění a probačních domů,“ dodává Machálková. Těmto aspektům se budeme věnovat v dalším díle tohoto seriálu, který se zaměří právě i na resocializaci pachatelů trestných činů.

„Stávající přeplněnost českých věznic souvisí s aktuálním nastavením trestní politiky. Jednoduše řečeno, oproti minulosti do věznic posíláme více odsouzených, kteří v nich vykonávají tresty v delší míře trvání než dříve. Zároveň oproti minulosti klesl počet těch, kteří jsou z vězení podmíněně propuštěni a výkon trestu mají dokončit na svobodě – z dřívějších 60 procent propuštěných na dnešních 40 procent,“ popisuje Kristína Labohá z Probační a mediační služby.

„Podmíněné propuštění přitom neznamená odpuštění části trestu, jen se mění podoba jeho výkonu – trest probíhá na svobodě. Soud ale může stanovit řadu omezení a podmínek, jejichž účelem je zajistit kontrolu chování podmíněně propuštěného a dohled nad jeho chováním. Z pohledu veřejnosti je tedy podmíněně propuštěný pod dohledem pracovníků justice z hlediska prevence recidivy bezpečnějším opatřením než ponechání odsouzeného ve vězení do konce doby jeho trestu. Po výkonu trestu je pak propuštění odsouzeného na svobodu již zcela bez možnosti jeho omezení,“ dodává.

Odsuzujeme na moc dlouho, říká Michálek
Celý problém má ale samozřejmě daleko více souvislostí. „Bylo by vhodné upravit legislativu tak, aby byly častěji ukládány peněžité tresty a aby jejich výše lépe reflektovala majetkové poměry pachatele. V tomto duchu budeme podávat pozměňovací návrh k vládnímu návrhu novely trestního zákona a trestního řádu, který je nyní ve sněmovně,“ říká například předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Právě na peněžité tresty a s nimi spojené problémy se zaměříme i v dalších dílech tohoto seriálu.

„Dále vidíme problém v kumulaci trestů, tedy v tom, že v trestním právu neexistují ustanovení, která by umožňovala zohlednit dříve uložené a dosud nevykonané tresty při ukládání trestů za nové trestné činy. Soudci tyto tresty oficiálně zohlednit nemůžou. V důsledku toho nemohou individualizovat trest osobě pachatele a nelze tedy uložit trest, který by měl za cíl pachatele přiměřeně napravit či odradit od opakování trestné činnosti,“ vypočítává Michálek.

Poukazuje pak na mezinárodní srovnání: „Víme, že lidi odsuzujeme na moc dlouhé doby a trest nevede k nápravě. Také to vede k tomu, že tresty jsou dnes v těchto případech, které nejsou zdaleka výjimečné, význačně citelnější než ty, které by jinak postačovaly. Krom toho, že je to nespravedlivé, to má za následek s delšími tresty odnětí svobody spojené větší náklady pro státní kasu, protože každý odsouzený znamená pro státní rozpočet cca minus 400 tisíc korun ročně.“

Piráti zároveň chtějí doslova drakonické zásahy v některých výrazných kauzách: „Současně požadujeme, aby – v kauzách typu David Rath – soudy povinně ukládaly propadnutí majetku a majetkový a ideálně i mravnostní restart daného člověka po propuštění z vězení,“ dodává Michálek.

Posílejme do vězení na měsíce, říká Benda
Další pohled pak nabízí Marek Benda: „Osobně, a to i po možnosti seznámit se s mnoha věznicemi po celé naší zemi, bych se velmi klonil k udílení kratších (v řádu měsíců) pobytů ve vězeňském zařízení. Myslím, že ten odrazovací efekt na konkrétního pachatele je velmi vysoký, zejména u prvotrestaných. V rámci krátkého trestu nedojde k přetrhání důležitých sociálních a pracovně-právních vazeb. O tom bude ovšem třeba výrazně přesvědčit veřejnost, která si vůbec neuvědomuje, že i dva roky ve vězení jsou fakt dlouhá doba a každý nepodmíněně odsouzený si navíc po svém propuštění nese stigma „bývalého trestance“.“

Autor: Jan Januš
https://www.info.cz/pravo/kazdy-vezen-stoji-rocne-stovky-tisic-cesko-jich-ma-nadprumerne-a-zbytecne-moc-42210.html

Všechny články

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Senovážné náměstí 995/1

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty