Napsali o nás

Dohoda je lepší než rozsudek

Publikováno: 30.10.2017

Mediátor jako nestranná třetí osoba může strany sporu přivést k vzájemné dohodě. Mediace šetří nejen náklady za soudní výlohy, ale hlavně nervy stranám konfliktu.

Jeden starý právnický bonmot říká, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Každý soudní spor má totiž dvě strany, terminologicky správně řečeno – protistrany. Přísloví tak navádí k závěru, že vyhrát může jen jeden. Ale co když se před soudem nerozhoduje jen o výši dluhu, který se musí zaplatit? Konec konců v soudní síni proti sobě sedí vždy lidé: manželé, sousedé, sourozenci nebo kolegové z práce. A rozsudek mimo meritum věci rozhodne i o osudu jejich vzájemných vztahů.

„Mediaci jsem nařídil u sousedského sporu, kdy vznikla nová stavba na samé hraně dvou pozemků. Existovalo tak velké riziko, že rozsudek ve prospěch kterékoliv strany by mezi sousedy spustil dlouhodobou nevraživost,“ uvedl případ, ve kterém nařídil setkání s mediátorem, soudce Okresního soudu ve Vsetíně Pavel Punčochář.

Šance na záchranu vztahů

„Soud může nařídit setkání s mediátorem v maximálním rozsahu tří hodin,“ vysvětluje Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Za takové setkání účastníci zaplatí 400 korun za každou započatou hodinu. Zpravidla si náklady strany rozdělí rovným dílem. „Mediátor jim na této schůzce vysvětlí, jak mediace probíhá a v čem jim může být užitečná. Je pak na rozhodnutí obou klientů, zda mediaci podstoupí,“ popisuje princip dobrovolnosti Dana Vrabcová, místopředsedkyně Asociace mediátorů ČR.

Statistika ministerstva spravedlnosti eviduje v posledních dvou letech dvojnásobný nárůst nařízených setkání s mediátorem v civilních věcech. V českém povědomí přesto mediace zakořeněná není. „Jedni z mých posledních klientů nebyli z nařízeného setkání s mediátorem nadšeni, protože vůbec nevěděli, co od ní mají očekávat. Hned po prvním setkání jim ale mediace začala dávat smysl,“ popisuje jeden ze svých případů mediátorka a advokátka Alena Márová. Řešila tříletý spor o vypořádání společného jmění manželů. „Po dvou a půl hodinách jsem s klienty vytvořila smysluplnou dohodu, která byla pro oba vyvážená a dala jim jistotu, co bude,“ popsala Márová. A dodala, že mediace klienty zbavila obav, že se budou muset zařídit podle toho, jak rozhodne soud.

Mimo v úvodu zmíněný bonmot je pro právně-laické prostředí typická věta: Poženu to k soudu! Problém ale může vzniknout už i u prvotního právního úkonu – žaloby. „Strany mnohdy neumí pojmenovat skutečný problém, a tak často žalují něco jiného, než potřebují, jakýsi zástupný problém,“ popisuje mediátor a rozhodce Martin Svatoš. Podle jeho zkušeností se často až v průběhu mediace přijde na to, o co protistranám skutečně jde.

Dřív, než přijde soudní obsílka

„Často lze také už ze samotného návrhu na zahájení řízení a první reakce protistrany odhadnout, zda jde stranám o řešení sporu samotného, nebo o principiální spor, který je důsledkem konfliktu v tzv. destruktivní fázi,“ popisuje Punčochář s tím, že mediátor může mezi stranami vyřešit i další okruh sporů nad rámec soudního řízení.
Je ale potřeba uvést, že cesta k mediátorovi nevede jen přes soudní síň. Tak jako advokáta si každý může vybrat i mediátora a svůj problém u něj s protistranou otevřít. Podle Márové jsou pro volbu mediace příhodné dva momenty. „Do mediace je vhodné vstoupit ještě předtím, než přijde obálka s modrým pruhem. Právníci mohou totiž slohem, kterým je žaloba napsaná, problémy ještě prohloubit,“ konstatovala Márová na Dnech mediace, které koncem října pořádala Probační a mediační služba.

Tím druhým momentem může být situace, kdy se spory táhnou už řadu let, jejich aktéři jsou ze soudů unaveni a chtějí se už prostě dohodnout. Devadesát procent případů, které řeší Asociace mediátorů jsou rodinné mediace. Průměrně u mediátora rozvádějící se rodiče stráví tři až šest hodin. „Řeší hlavně, jak se který z nich bude podílet na výchově a péči o dítě, jakým způsobem budou rozhodovat o důležitých věcech nebo kde budou děti bydlet,“ uvedla Vrabcová. Mimo rozvodovou agendu mediátoři řeší často sousedské nebo pracovní spory. Jejich řešení obvykle vykrystalizuje během jednoho až tří hodinových setkání s mediátorem. Agendu mediátorům rozšiřují i spory v rámci obchodních vztahů. Mediaci často volí obchodní společnosti, protože nechtějí pošpinit dobré jméno podniku. „Často se vyskytují spory s nemovitostmi nebo spory z dodaných přístrojů a techniky, které nesplňují požadavky jedné strany,“ uvedl Svatoš. Prostřednictvím mediace firmy řeší také konflikty v rámci korporace, ať už mezi jednotlivými zaměstnanci nebo entitami jednoho koglomerátu. Úspěšnost mediace je přitom velmi vysoká. „Nejčastěji strany uzavřou tzv. mediační dohodu, ale někdy k tomu formální dokument nepotřebují a rovnou na místě si například dluh zaplatí,“ popisuje Svatoš, podle jehož praxe dojde alespoň k částečnému smíru v 80 procentech případů. Ministerstvo spravedlnosti chce alternativní řešení sporů rozšířit. Zřídilo tak 14 člennou pracovní skupinu složenou ze soudců, mediátorů a právních expertů. Výsledkem jejich práce bude metodika, která soudcům pomůže určit případy vhodné k mediaci. Materiál ministerstvo zveřejní na konci listopadu.

Oběť a pachatel

Mimo civilní agendu je možné mediaci vést i na poli trestních věcí. Bezplatnou mediaci mezi pachatelem a obětí provádí úředníci Probační a mediační služby. Jejím smyslem je přispět ke zmírnění následků trestného činu pro oběť a motivovat pachatele k převzetí odpovědnosti za škody, které svým jednáním způsobil. Skrze mediátora může oběť s pachatelem dospět ke společné dohodě o urovnání konfliktu a náhradě škody. Dohoda je pak podkladem pro rozhodování státního zástupce nebo soudce. Mimo náhradu škody je mediace prostředkem i jisté satisfakce oběti, kdy pachatele seznámí s dopady jeho činu na život oběti.

Počet mediací meziročně vzrostl na dvojnásobek

* V civilní agendě soudy v roce 2015 nařídily 315 setkání s mediátorem. Z toho 87 případů skončilo smírem obou stran.
*V loňském roce české civilní soudy nařídily mediaci v celkem 658 případech, z nichž už smírnou dohodou skončila bezmála polovina – 254.
* Mediaci mezi obětí a pachatelem trestných činů poskytuje bezplatně Probačnía mediační služba.
* Soud může nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu maximálně tří hodin. Strany sporu platí za každou započatou hodinu 400 korun. Zpravidla si protistrany účet za informativní schůzku rozdělí.
* Pokud se účastníci sporu dobrovolně rozhodnou v mediaci pokračovat, platí podle sazebníku jednotlivého mediátora.
* U rodinných mediací se cena pohybuje od 1000 korun za hodinu.
* V obchodní agendě je sazba od 2000 do 5000 korun za hodinu.
* Bezplatnou mediaci mezi pachatelem a obětí provádí úředníci Probační a mediační služby.

Lidové noviny str. 14 Právo a justice KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Všechny články

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Mimosoudní jednání řízené prostředníkem, mediátorem, za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost…
Slovník pojmů
Kontakty

Ředitelství

Probační a mediační služba

Hybernská 18

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty