Napsali o nás

Dětská kriminalita strmě roste.

Publikováno: 25.08.2020

Mladí recidivisté mají ze soudu srandu, říká ředitel výchovného ústavu
Praha Mají si hrát, ale místo toho sprejují, berou drogy, vykrádají obchody, nebo dokonce vraždí. V Česku přibylo dětských zločinců. Kriminalita mládeže loni meziročně vzrostla o víc než šest procent. „Zaznamenali jsme poměrně znatelný nárůst. A to především u dětí mladších patnácti let,“ uvádí ministerstvo vnitra v nejnovější zprávě, jež hodnotí bezpečnost v zemi.
Děti podle ní v loňském roce spáchaly 3361 deliktů, což je skoro o dvě stovky víc než v roce 2018. Kriminalita u mladých pachatelů, kteří si ještě na úřadě nevyzvedli ani občanku, stoupla dokonce o pětinu.
Nejčastěji se dětští raubíři dopouští krádeží, sprejerství či výtržnictví. Třeba mladých delikventů se sprejem v ruce policie loni zadržela o čtvrtinu více v porovnání s předchozím rokem.
„Do výtržnictví řadíme rvačky a jednoduše nevhodné chování na veřejnosti, třeba kopání do aut a podobně,“ přiblížil pro Lidovky.cz policejní mluvčí Ondřej Moravčík.
Nezletilí se chovají stále agresivněji. Násilná kriminalita u dětí se zvýšila o pět procent, vnitro eviduje za loňský rok 228 případů úmyslného ublížení na zdraví.
„Neznají hranice, děti vědí, že jim to projde. Kluci v partě vidí, že jejich kamarádi do vězení nejdou, i když několikrát vyloupili obchod. Jejich chování pak napodobují,“ zdůvodnil pro Lidovky.cz nárůst dětské kriminality Rudolf Jakubec, ředitel výchovného ústavu v Boleticích nad Labem. Podle něj je důležité, aby stát na dětské recidivisty dohlížel a kontroloval je. „Soudce jim dá třeba obecně prospěšné práce, ale oni tam nechodí, protože vědí, že se jim nic nestane. Stát to po nich nevymáhá a mladíci opět uniknou trestu,“ popisuje praxi Jakubec.
Právě do boletického zařízení nedaleko Děčína míří děti s extrémními poruchami chování.
Děti mladší patnácti let nejsou trestně odpovědné, což znamená, že nemohou být stíhány za spáchání trestného činu. Jinými slovy – nehrozí jim vězení. Soudy jim mohou nanejvýš udělit ochrannou výchovu a ony končí ve výchovných ústavech. Mladistvým, tedy dětem starším patnácti let, už sice hrozí vězení, arbitr jim ho ale ukládá jen zřídka. Přičemž takové výtržníky soudí speciální soudci pro mladistvé. Nedostávají tresty, ale opatření, a to výchovné, ochranné a trestní.
„Jestliže mladistvý několikrát vykrade obchod a dostane opakovaně podmínku, tak se ničeho nebojí. Oni chodí cíleně k soudu a mají z toho srandu. Říkají, že tam budou chvíli brečet a soudce jim žádný trest nedá,“ uvedl ředitel boletického ústavu. Podle něj je také problém, že vyšetřování jednotlivých případů se vleče a mladý zločinec zná svůj verdikt třeba až za dva roky. „Dítě už dávno zapomene, že něco udělalo,“ dodal Jakubec.
Šest dětských vrahů
Podle ministerstva vnitra je nejčastějším opatřením dohled Probační a mediační služby, jež pravidelně sleduje chování mladého výtržníka v jeho prostředí. „Většina mladých pachatelů končí v rukou úředníka. V ústavech jsou recidivisté, kteří spáchali velmi závažný čin a rodiče na ně nestačí,“ uvedl Moravčík z Policejního prezidia. V boletickém ústavu jsou třeba děti, které mají za sebou sérii loupežných přepadení, obchod s drogami, krádeže, agresivní napadání starých lidí, nebo dokonce vraždy.
Podle policejních statistik se do křížku se zákonem dostávají až pětkrát častěji chlapci než dívky. Vraždu loni spáchalo celkem šest dětí, přičemž jedno bylo mladší patnácti let. Za příklad lze uvést čtrnáctiletého chlapce, který před pěti lety zabil svou matku, skončil v ústavu v Boleticích. Jindy sedmnáctiletý kluk znásilnil a pokusil se zavraždit třicetiletou ženu v parku, jež ho předtím odmítla v nedalekém baru.
Vina na straně rodičů
Hlavním spouštěčem problémového chování nezletilých je podle odborníků nefunkční rodina. „Máme tu třeba dítě, které od šesti let žilo na ulici a rodiče ho nutili krást,“ popsal jeden z mnoha mrazivých příběhů ředitel severočeského ústavu Jakubec. Dalším častým důvodem, proč mladí delikventi sklouznou na dráhu zločinu, jsou psychiatrické obtíže a drogy. Nebo se jednoduše chytí špatné party, kde se v trestných činech podporují navzájem.
„Ve své praxi jsem se setkal s tím, že skupinka mladistvých přemluvila dítě mladší patnácti let, aby se vloupalo do auta či do automatu s cigaretami. Donutili ho k tomu, protože nebylo trestně odpovědné,“ řekl pro Lidovky.cz bývalý šéf pořádkové policie Martin Hrinko. Dítě bylo rádo, že má starší kamarády, a zákon na něj nemohl. Mladý vykradač s největší pravděpodobností dostal dohled probačního úředníka.
V loňském roce evidovala Probační a mediační služba v Česku přes dva tisíce nových případů mladých kriminálníků. Většinou soudce pro mladistvé uloží dítěti kombinaci opatření – například dohled úředníka, společensky prospěšné práce či povinnost absolvovat speciální resocializační program a docházet do střediska na sezení. „Snažíme se, aby děti pochopily, že spáchaly trestný čin. Musí pochopit, že někomu svým chováním uškodily, a nést za to následky,“ řekl Lidovkám.cz mluvčí probační služby Martin Bačkovský.
Sociální pracovníci často používají například metodu balonku. „Hodíme balonek s tekutinou do vody a ta se rozprskne kolem. Chceme tím ukázat, že akce vyvolá reakci, že dítě svým činem ublížilo ostatním lidem,“ přiblížil terapii Bačkovský. Mnohdy se i snaží, aby se dětští kriminálníci omluvili svým obětem. U mladistvých delikventů je důležitá spolupráce s rodiči. Další metodou je proto třeba psaní dopisů, v němž dítě vysvětluje matce své pocity a naopak. „Práce s dětmi je vždycky složitější,“ připustil probační úředník.
Po odchodu čistý rejstřík
Výchovné ústavy jsou v Česku určené pro děti od dvanácti do osmnácti let, výjimečně tam mohou zůstat až do devatenácti. Ze zařízení vyjdou jako bezúhonní občané. Ústav v Boleticích má kapacitu 116 delikventů. I přestože má jeho ředitel za cíl navrátit děti zpět do rodin, chovanci se často jako bumerang vrací a severočeské zařízení je momentálně skoro plné. „Loni se nám povedlo umístit dvanáct dětí zpět k rodičům, bohužel se k nám všechny vrátily,“ posteskl si Jakubec. Venku jim chyběl řád a přísný režim. „V ústavu ho měly, rodina se jim pak opět nevěnovala a ony začaly znovu s kriminalitou,“ dodal.
Podle exšéfa pořádkové policie Hrinka ale režim v podobných zařízeních není dostatečně přísný, a proto kriminalita mládeže roste. „Vychovatelé v ústavech byli dříve přísnější, panoval tam tvrdý režim. Dnes jsou mírnější a mají liberální přístup. Pak se stává, že chovanci utečou a páchají trestnou činnost, kradou a podobně,“ vysvětlil Hrinko. Mladí delikventi stojí státní kasu pěknou sumu, třeba na výchovu problémových dětí v Boleticích stát ročně vydá přibližně 75 milionů korun.

Online ● lidovky.cz ● Magdalena Langová

Všechny články

Doporučení

Domníváte se, že by naše stránky mohly zajímat někoho z Vašich přátel či známých?
Doporučte nás!

Víte co je
Organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených…
Slovník pojmů
Kontakty

Probační a mediační služba

Ředitelství

Senovážné náměstí 995/1

Praha 1

ID DS: raeaa5y

 

Další kontakty

 

Chystáme pro vás nový web.


Přecházíme na nový vizuální styl.


Již brzy.

 

Nyní budete přesměrování zpět.